Moderátor: Takže nám řekněte. Z německy zpívající kapely na anglicky zpívající kapelu. Jak vznikla tahle změna?
Bill: Když jsme začali s Tokio Hotel...Naše první jméno bylo Devilish a začali jsme s anglickými a německými písněmi. A potom jsme přešli jenom na němčinu a potom jsme si řekli, že máme úspěch v tolika zemích, takže chceme aby každý věděl, o čem zpíváme. Takže jsme se rozhodli, že přeložíme nějaké písně. Nejdřív jsme přeložili Monsun a to si vedlo opravdu dobře, a tak jsme se teda rozhodli, že přeložíme celé album do angličtiny.
Moderátor: Scream je vaše první album, se kterým jste tohle začali.
Bill: Udělali jsme to anglické album z našich nejlepších písní z dvou předchozích německých alb. Zimmer 483 je album druhého německého alba. Takže tam vlastně poznáte naše oblíbené německé písně.
Tom: Dali jsme na Scream album ty nejlepší písně.
Moderátorka: Snažíte se nechat stejné pojetí písně, když ji překládáte?
Bill: Ano. Myslím, že u Scream alba to šlo opravdu dobře, takže jsme vyzkoušeli hodně věcí a u nového alba už nemáme přesný překlad. Musíte na to koukat jako na dvě verze, anglickou a německou. Je to trochu jiné.
Moderátor: Odkud pochází vaše vlivy?
Bill: Je to mix. Inspiraci můžete mít odkudkoli. Z našich výletů, fanoušků, různých zemí...
Tom: Nikdy jsme neměli jednu kapelu jako vzor nebo tak. Když dojde na náš soukromý vkus na muziku, tak je to velmi rozdílné. Ale když dojde na naši muziku, tak máme jasné vize.
Moderátorka: Takže vy jste poprvé v Asii. Jste nadšeni co se týče setkání s fanoušky?
Bill: Ano, rozhodně. Slyšeli jsme hodně věcí na internetu, získali nějaké cool reakce a je to opravdu cool. Myslím, že Singapur je to nejkrásnější město, které jsme kdy viděli.
Tom: Pěkné počasí, pěkné budovy...
Bill: Vyšli jsme z letiště a byli jsme "Wow", byli jsme naprosto překvapeni. Nikdo to nečekal, tak krásné město.
Moderátorka: Jakou zprávu chcete vzkázat svým fanouškům?
Bill: Myslím, že nemáme jednu zprávu. Když dojde na písně, tak každá má jiný smysl, jinou zprávu...
Moderátor: Řekni nám tvůj osobní styl, co se týká módy.
Bill: Myslím, že když dojde na módu, tak pro mě je důležité, že tu nejsou žádná pravidla. Myslím, že dokud se cítíte pohodlně, dokud se vám líbí to, co nosíte, tak je to nejdůležitější. Takže si prostě kupuji co chci a neposlouchám ostatní lidi. Nosím to, co chci. Takže jsme si nikdy nezkoušeli vytvořit image nebo tak. Myslím, že nejdůležitější je být sám sebou. Nesnažte se...
Tom: Někoho kopírovat.
Bill: Někoho kopírovat. Nikdy jsme nezkoušeli něco vytvořit. Myslím, že je to o osobním pocitu. Co je krásné a co ne.
Moderátorka: Kam si myslíte, že se kapela posune během příštích pár let?
Bill: Myslím, že rozhodně se chceme vrátit do studia a vytvořit další muziku, a chceme mít v Asii turné.
Bill: Hey, my jsme Tokio Hotel. Chceme říct ahoj všem našim fanouškům v Asii. Děkujeme moc za vaši podporu, jsme opravdu nadšeni, že jsme tady. A milujeme Singapur, milujeme to město a chceme vidět více z Asie. Takže jsme opravdu nadšeni. Děkujeme moc za všechno a brzy se uvidíme.
Singapurští fanoušci byli více než šťastní, když Tokio Hotel vystupovali na našem slunném ostrově podruhé v tomto roce.
Audrey Kua se dostala ke kapele, která jim sdělila všechna jejich malá tajemství!
Kluci z Tokio Hotel se možná zdají být cool a soustředění, když jsou na podiu nebo v klipech, ale jací jsou tito kluci ve skutečnosti, když nevystupují? Vrátili se do Singapuru, aby vystupovali na SINGfestu a Teenage se podařilo získat nějaký čas, aby se setkal s kapelou tváří v tvář a lépe je poznal. Mluvil s jednovaječnými dvojčaty, Billem a Tomem Kaulitzem a s jejich přáteli z kapely, Georgem Listingem a Gustavem Schäferem, byli velmi nadšení, když se mluvilo o jejich druhém vystoupení tady (které bylo mnohoem víc výbušné, než malá showcase předtím)!
"Dav byl úžasný a show byla dobrá. Bylo to fantastické,! řekl zpěvák Bill. Jeho bratr dodává: "Bylo to opravdu jiné, protože naše poslední turné jsme hráli v zimě a bylo mrazivé chladno. Bylo jednoduché hrát dvě hodiny v chladnu, ale tady jsme v horku hráli jenom hodinu!"
Vzhledem k programu kluci bohužel nemohli sledovat vystoupení, který byly před nimi a podnich, Wonder Girls a Katy Perry. "Většinu čas, když hrajimi s jinými interprety na jednom podiu, každý má svůj vlastní rozvrh. Přijedete těsně před show a není moc času se dívat na další vystoupení," vysvětluje Bill, Tom drze vtipkuje: "Bylo toho večera lepší vystoupení? Ne!"
Teď, když kluci vydali dvě anglická alba a splnili si sen o vystoupení v Asii, co mají dál v plánu? "Další album ještě neplánujeme," říká Bill. "Ale pořád jsme ve studiu a shromažďujeme nápady a děláme hudbu, takže nějaký nový materiál už máme. V současné době jsme stále na cestách s našim současným albem. Chceme vidět Tokio. Chceme vidět víc asijských zemí a tady bychom rádi zahráli víc koncertů."
Tokio Hotel: Tajné složky
Máte pro sebe přezdívky?
Tom: Máme pár nových přezdívek pro Georga. Říkáme mu "Schpecky", což znamená tlusťoch. Někdy mu taky říkáme "Chick Georg", protože jeho prostřední jméno je Huhn a to v němčině znamená kuře.
Bill: To je opravdu exkluzivní. Ani já jsem to nevěděl!
Kdo je nejzábavnější a nejdospělejší člen kapely?
Georg: Já jsem obojí!
Tom: Jo, Georg je obojí. V zásadě není inteligentní, ale na základě věku je nejstarší a nejvyzrálejší. Taky je nejzábavnější. Bohužel není legrační schválně. Prostě je opravdu nemotorný.
Kdo jaké celebrity jste zamilovaní?
Tom: Žádnou nemám. (Bill se tváří, že mu nevěří)
Bill: Je tak zamilovaný do Jessicy Alba! Jeho pokoj je plný jejich plakátů. Je všude.
Tom: To není pravda. Není to zamilovanost, protože když se mě zeptáte, řekla by, že je zamilovaná do Toma Kaulitze z Tokio Hotel.
Bill: Je vdaná a má dítě!
Tom: Jo, ale stále je zamilovaná do Toma Kaulitze. Myslím tím, že má manžela a tohle všechn, ale není to pro ní důležité.
Bill: Víte, nikdy jsem nebyl zamilovaný do celebrity. Myslím, že je tu hodně pěkných ženských celebrit, ale nemyslím si, že bych do některé z nich byl zamilovaný. Nejprve musím poznat jejich osobnost.
To je otázka pro Billa a Toma. Už jste se někdy ráno probudili a uvažovali jste, že byste se měli obléct jako váš bratr?
Tom: Nikdy. Naprosto stejně jsme vypadali během prvních šesti let našeho života. Ale potom jsme se vyvinuli do úplně jiných směrů. Nikdy nás nenapadla změna našich stylů.
Bill: Dobrá věc je, že víme, jak bychom vypadali, kdybychom se oblékli jako ten druhý.
Tom: Jo, já se jenom podívám na Billa, abych věděl, jak budu vypadat s krátkými vlasy.
Bill: A já se podívám na Toma víc, že nechci vypadak takhle (zachvěje se). Chci říct, že když jsme byli opravdu mladí, vyměnili jsme se.
Tom: Oba jsme měli krátké vlasy a trika s našimi jmény, aby nás učitelé od sebe mohli rozeznat. Někdy jsme si vyměnili oblečení, když jsme psali testy, Bill, který byl lepší v němčině než já, mohl za mě napsat test.
Co děláte, když nevystupujete?
Tom: Nemáme moc volného času, ale když máme volno, rádi dlouhé hodiny spíme. Kdybych neměl budík, který mě probudí, mohl bych spát 24 hodin.
Georg: Možná i po zbytek svého života!
Tom: Spaní, jídlo a sledování dobrých DVD. Když dáme všechny naše DVD dohromady, měli bychom jich tisíce! Jsme sběratelé DVD!
Tokio Hotel se nemusí představovat. Pár měsíců po vystoupení v Kuala Lumpur se kluci z Německa vrátili, aby rockovali. Kapela, která se skládá z excentrického zpěváka Billa Kaulitze, jeho dvojčete a kytaristy Toma, basisty Georga Listinga a vždy tichého bubeníka Gustava Schäfera má hity jako "Monsoon" a "Scream" z jejich prvního alba a "Automatic" a "World Behind My Wall" z třetího alba.
Vystrojeni ve svém unikátním oblečení, se výstřední kluci s námi posadili a mluvili mluvili o chobotnici Paulovi, šílených fanouších a měsíci.
Pořád cestujete a poznáváte nové fanoušky. Musí být opravdu únavné, když se vás lidé ptají, proč se se vaše kapela jmenuje Tokio Hotel.
Bill (směje se): Jo, to je vždycky první otázka. Už ani nevím, kolikrát jsme na to odpovídali.
Jak se citíte, když musíte odpovědět na tuto otázku?
Bill: Zvykli jsme si na to, ale vždycky jsem trochu smutný, když lidé na nás nemají žádné jiné otázky! Nikdy jsme nepřemýšleli o změně názvu kapely, protože potom bychom začínali znovu.
Co vás inspirovalo dělat hudbu společně?
Bill: V podstatě jsme začínali, když nám bylo sedm let a náš nevlastní otec je v rockové kapele a mohl hrát na hodně nástrojů. Mohl hrát na kytaru, trochu na bicí a basu. Dál kytaru do našeho pokoje a Tom začal hrát.
Tom: Měli jsme naše vlastní kytary, když jsme začali hrát, napsali pár songů, šli rovnou na podium a jednoho dne se nám podařilo setkat se s Gustavem a Georg v hospodě.
Bill: Bylo opravdu jasné, že jsme chtěli dělat hudbu. Začínali jsme, když nám bylo sedm, takže to bylo skutečně brzo.
Jakou jednu věc musíte mít u sebe, když jdete na podium?
Bill: Určitě můj vlastní mikrofon, protože si myslím, že je docela nechutné sdílet ho s někým jiným (směje se).
Tom: Mám můj talisman. Máme hodně malých věcí jako talisman.
Georg: Vždycky jdu na podium s tímto páskem.
Už se nějaká fanynka pokusila vzít ti ho? Vážně, máte šílené fanoušky?
Georg: Ne, nikdy to nezkusily (směje se).
Víme, že šampionát je pryč, ale jsme si jistí, že jste slyšeli o slavné chobotnici Paulovi. Když byste měli šanci, zeptat se Paula, aby vám předpověděl jednu věc, co by to bylo?
Bill: Nevím, možná. Možná bychom se mohli zeptat, když pojedeme do Tokia. Doufáme, že to bude tento rok, ale bylo by zajímavé [slyšet], co Paul řekne.
Takže žádné soukromé předpovědi?
Tom: Myslíte něco jako s pravou láskou? Ne.
Jste pověrčiví? Věříte, že je chobotnice Paul tajemný?
Bill: No na začátku jsem si mysleli, že je to jenom legrační věc, ale on měl celou dobu pravdu a to bylo skutečně zajímavé. Ale já věřím v hodně divných věcí. Jako například, my všichni věříme v mimozemšťany. Já obecně věřím v mimozemšťany. Je trochu směšné říct, že jsme jen stvoření ve vesmíru, protože nikdo neví, co je tam venku. Nemyslím si, že jsou zelení nebo něco takového, ale něco tam určitě je.
Když by tady mimozemšťani přijeli a viděli vás poprvé vystupovat, co si myslíte, že by řekli?
Georg: Úžasné (směje se).
Bill: Rádi bychom hráli na jiné planetě.
Tom: Chceme být první kapelou, která by to mohla udělat. Měsíc by byl skvělý nebo Mars. Možná za 20 let.
Zpět k hudbě, mezinárodně jste získali mnoho fanoušků, protože jste nahráli album v angličtině. Znamená to, že vaše další alba budou pouze v angličtině?
Bill: Tím si opravdu nejsmě jistí, protože udělat anglické album byl vlastně náš nápad. Nikdo na nás netlačil. Protože jsme vždycky byli v jiných zemích, nemohli jsme vystupovat s německými věcmi. Takže tentokrát je to lepší, protože teď si fanoušci mohou vybrat, co chtějí slyšet.
Tom: Ale problém je ten, že na to potřebujeme dva roky, protože to musíme udělat dvakrát.
Co si myslíte, že je pro kapelu největší výzva?
Bill: Psát anglické songy (směje se). Ne, myslím si, že největší výzva byla jet do jiných zemích. Pro veřejnost to vypadá velmi snadné, ale to není, hlavně na začátku. Když jsme poprvé přijeli do Francie, bylo to opravdu, opravdu těžké, protože každý říkal "tady vás nechceme."
Tom: A museli jsme je žádat, aby s námi udělali rozhovor!
Bill: Myslím, že první mezinárodní krok byl nejtěžší.
Kromě vystupování v Tokiu, máte nějaké jiné profesní cíle?
Tom: Chceme hrát v Tokiu, světové turné a na jiných planetách.
Jak těžké bylo, udržet svůj vlastní soukromý život?
Bill: Pro Toma a mě je to jako nemožné, hlavně v Evropě a v Německu. Vždycky máte kolem sebe lidi a kolem našeho domu máme velký plot. A jsou lidé, kteří stojí před ním, ale většinu času jste na cestách, takže si opravdu neuvědomujeme, jak šílené tohle všechno je. V loňském roce jsme si uvědomili, že je skutečně nemožné, být v soukromí.
Georg: Myslím, že pro Gustava a mě je to trochu víc volnější, ale musíte na to myslet. Jako když chcete jít do kina, alespoň na poslední chvíli musíte chytit film, který běží už dva měsíce.
Co děláte, když si od toho všeho chcete dát pauzu?
Tom: Když chci pauzu, prostě jdu do mé ložnice.
Bill: Když chceme jet na dovolenou, zkoušíme hledat opravdu malý ostrov. Ale dokonce i na ostrově přijedou paparazzi na jachtě. Je docela nemožné jet na dovolenou!
Tom: Většinu času jsme doma.
Gustav: Nevzpomínám si na moji poslední dovolenou (směje se). Nesnáším létání a my létáme celou dobu. Nejlepší je prostě zůstat doma.
Pokud byste mohli jet na místo bez fanoušků a paparazzi, kam byste jeli?
Bill: Já bych jel do zábavního parku, dál si zmrzku nebo normální věci jako chodit po ulici s mými přáteli.
Tento příspěvěk je pro bezpočet hardcore globálních fanoušků, kteří nás žádali o ukázku tohoto rozhovoru, protože si nemůžou magazín Hot koupit. Také jsme pro vaše potěšení přidali pár fotek z tiskové konference...Užijte si to..
Tokio Hotel se nemusí představovat. Pár měsíců po vystoupení v Kuala Lumpur se kluci z Německa vrátili, aby rockovali. Kapela, která se skládá z excentrického zpěváka Billa Kaulitze, jeho dvojčete a kytaristy Toma, basisty Georga Listinga a vždy tichého bubeníka Gustava Schäfera má hity jako "Monsoon" a "Scream" z jejich prvního alba a "Automatic" a "World Behind My Wall" z třetího alba.
Vystrojeni ve svém unikátním oblečení, se výstřední kluci s námi posadili a mluvili mluvili o chobotnici Paulovi, šílených fanouších a měsíci.
Pořád cestujete a poznáváte nové fanoušky. Musí být opravdu únavné, když se vás lidé ptají, proč se se vaše kapela jmenuje Tokio Hotel.
Bill (směje se): Jo, to je vždycky první otázka. Už ani nevím, kolikrát jsme na to odpovídali.
Jak se citíte, když musíte odpovědět na tuto otázku?
Bill: Zvykli jsme si na to, ale vždycky jsem trochu smutný, když lidé na nás nemají žádné jiné otázky! Nikdy jsme nepřemýšleli o změně názvu kapely, protože potom bychom začínali znovu.
Co vás inspirovalo dělat hudbu společně?
Bill: V podstatě jsme začínali, když nám bylo sedm let a náš nevlastní otec je v rockové kapele a mohl hrát na hodně nástrojů. Mohl hrát na kytaru, trochu na bicí a basu. Dál kytaru do našeho pokoje a Tom začal hrát.
Tom: Měli jsme naše vlastní kytary, když jsme začali hrát, napsali pár songů, šli rovnou na podium a jednoho dne se nám podařilo setkat se s Gustavem a Georg v hospodě.
Bill: Bylo opravdu jasné, že jsme chtěli dělat hudbu. Začínali jsme, když nám bylo sedm, takže to bylo skutečně brzo.
Jakou jednu věc musíte mít u sebe, když jdete na podium?
Bill: Určitě můj vlastní mikrofon, protože si myslím, že je docela nechutné sdílet ho s někým jiným (směje se).
Tom: Mám můj talisman. Máme hodně malých věcí jako talisman.
Georg: Vždycky jdu na podium s tímto páskem.
Už se nějaká fanynka pokusila vzít ti ho? Vážně, máte šílené fanoušky?
Georg: Ne, nikdy to nezkusily (směje se).
Víme, že šampionát je pryč, ale jsme si jistí, že jste slyšeli o slavné chobotnici Paulovi. Když byste měli šanci, zeptat se Paula, aby vám předpověděl jednu věc, co by to bylo?
Bill: Nevím, možná. Možná bychom se mohli zeptat, když pojedeme do Tokia. Doufáme, že to bude tento rok, ale bylo by zajímavé [slyšet], co Paul řekne.
Takže žádné soukromé předpovědi?
Tom: Myslíte něco jako s pravou láskou? Ne.
Jste pověrčiví? Věříte, že je chobotnice Paul tajemný?
Celý rozhovor najdete v magazínu Hot č.154.
Jen jsme si mysleli, že bychom vám mohli ukázat fotku sklenice, ze které Bill pil během rozhovoru. Jen pro smích... podívejte se na otisk rtů =p
Druhá návštěva Malajsie, co speciálního tentokrát přinesete fanouškům?
Bill: Na tohle vystoupení se opravdu těšíme a už jsme připravili originální věci z podia a z Humanoid City Live, což bude opravdu úžasný zážitek!
Měli jste šanci se setkat s některými dalšími interprety, kteří přijeli na MTV World Stage?
Tom: Krátce jsem se setkal s Katy Perry, myslím, že tak na 30 sekund.
Musíte dělat propagace po celém světě a tisíckrát musíte být dotazováni, proč jste si vybrali "Tokio Hotel" jako vaše jméno, jaký je to pocit, dostávat tak monotónní otázku? A vede to vůbec ke změně jména kapely?
Bill: Správně! To je přesně první otázka, kterou jsme dostali na dnešní tiskové konferenci. Pro nás je vždy úžasné, když jedeme na nová místa kvůli propagaci, všichni se nás už na to ptali, tak bychom čekali, že se nás novináři zeptají na jiné otázky, aby lidé o nás věděli víc. Když moje uši oslyší otázku, která se týká názvu kapely, je to pro mě trochu smutné, nemáte na nás jiné otázky?
Tom: Neuvažovali jsme o novém jméně, jinak by to znovu byla rutina!
Existuje nějaké speciální talisman, který se s sebou berete na podium?
Bill: Starám se o můj vlastní mikrofon, protože je super odporné sdílet mikrofon s jinými lidmi.
Georg: Já pokaždé nosím tento pásek.
Už se nějaký fanoušek pokusil ukrást Georgův pásek?
Tom: Nikdy!
Chobotnice Paul v poslední době mimořádně populární v Německu, a když by Paul něco předpovídal pro vás, co byste chtěli vědět?
Bill: To je těžká otázka, opravdu nevím…Možná kdy Tokio Hotel pojedou do Tokia. Máme v plánu tam jet letos a rád bych věděl, jaký má Paul na to pohled.
Co si myslíte o Paulovi a věříte na nějaké pověry?
Bill: Na začátku jsem si myslel, že je Paul poněkud směšný, nicméně to pokaždé předpověděl správně, přijde mi to docela tajemné. Já sám věřím na tajemno, například my všichni věříme v existenci mimozemšťanů, je příliš bláznivé zakončit to tím, že jsme byli jediné bytosti ve vesmíru.
Věříte v existenci upírů?
Bill: Možná na jiných planetách.
Představte si, že mimozemšťané přijeli na zem, aby navštívili koncert Tokio Hotel, co byste řekli?
Tom: Úžasné!
Bill: Cítili bychom se poctěni, vystupovat na jiných planetách před mimozemšťany.
Tom: Rádi bychom byli první kapala, která vystoupí v kosmické prostoru, říkající měsíc nebo mars!
Stále více se prosazujete v mezinárodním měřítku, budou budoucí alba nahrána v němčině a angličtině?
Bill: Teď si tím tak nejsme jisti. Tvorba anglických alb byl náš vlastní nápad z důvodů, protože doufáme, že fanoušci by mohli přijít k pochopení naší hudby.
Tom: Nicméně to znamená, že se album dělá mnohem delší dobu, všechny songy by se nahrávali dvakrát. Pokud by tu bylo 50 songů, pak bychom to museli udělat 100 krát.
Bill: Přesně. A musí byt udělány texty dvou verzí.
Také anglické texty si píšete sami?
Bill: Ano, někdy do toho zasahují i další lidé.
Tom & Bill: Tohle album je ale odlišné. Poslední jsme měli německou verzi a pak jsme se snažili překládat texty jeden po druhém. Ale tentokrát jsme to udělali paralelně, obě německou a anglickou verzi ve stejnou dobu. To pro nás znamenalo opravdovou výzvu a stálo to hodně úsilí a času.
Můžete s námi sdílet zážitky díky tomu, že jste mezinárodní?
Bill: Lidé si možná myslí, že to pro nás bylo snadné, ale na začátku to bylo dost těžké. Když jsme jeli poprvé do Francie, nikdo nevěděl, kdo jsme a nikdo nechtěl dělat rozhovor s kapelou z Německa, dělali jsme jenom rozhovory s malými novinami. Start byl opravdu náročný.
Jaký je váš následující plán nebo cíl?
Tom: Kromě světového turné je to výlet do vesmíru a hrát koncert pro mimozemšťany.
Jsme velmi obdivovaní a v Německu máte šílené fanoušky, jak si kluci chráníte soukromý život?
Bill: Pro Toma a mě je to stěží možné. Paparazzi a fanoušci jsou přen našim dojem, mezi kterým stojí zeď a ochranka. Dalo by se říct, že máme malý soukromý život.
Georg: Gustav a já máme o trochu víc soukromí, ale stále se snažíme neupoutat pozornost, když jsme viděni po dlouhé době od posledního koncertu. Ale pro Billa a Toma je to docela těžké.
Co děláte, když máte přestávku nebo dovolenou?
Gustav: Nemám tušení, protože jsme dovolenou neměli dlouhou dobu! (všichni se dívají směrem na jejich manažer a ten se rozpačitě zasmál)
Bill: Když je to možné, Tom a já si vyhlížíme ostrov, kde je málo lidí a tam si odpočineme, ale i tak stěží možné zbavit se paparazzi. Můžeme se jen snažit, zvyknout si na ně je těžké.
Tom: Pracujeme téměř celý rok všude a létáme, takže když mám přestávku, chci zůstat doma.
Když by v okolí nebyli paparazzi a šílení fanoušci, jak byste chtěli trávit volný čas?
Bill: Když by nebyli paparazzi a šílení fanoušci… hlavně bych chtěl dělat to, co dělají obyčejní lidé, jako jít do zábavního parku, takovéto věci, užívat si normální život.
Moderátor: Ok, protože já jsem slyšel, že zpívá ve sprše velmi hlasitě.
Tom&Bill: Ne! Špatně.
Moderátor: Ok, špatně.Jaký je Tomův oblíbený německý hip-hopový interpret?
(fanynky křičí)
Bill: Co jste to řekli? Yeah. Myslím, že tady je jeden chlápek z Německa, Samy Deluxe.
Moderátor: Jaká je Tomova oblíbená píseň or rappera 50 Centa?
Bill: Nemyslím si, že má...ne.
Moderátor: Ok, tak přejdeme na další.Jaká je Tomova oblíbená americká TV série?
Bill: Yeah, je jich tu několik různých. Má rád Scrubs, Nip-Tuck (Plastická chirurgie s.r.o.).
Moderátor: Takže Tome, co dělá Bill obvykle ve sprše?
Tom: Je tam zrcadlo? (potom není rozumět, co říká podruhé)
Moderátor: Nepískáš si ve sprše?
Bill: Můžeme se vrátit ještě letos, ale rozhodně se chceme vrátit příští rok.
Moderátor: Vy dva brzy budete legální, jinak řečeno brzy vám bude 21. Takže jaké jsou vaše plány? Jsou tu nějaké plány jako velká párty? Protože v 21 to je jako když dostanete klíč k městu.
Bill: Yeah. Tom a já si ještě nejsme jistí, ale myslíme si, že by bylo cool něco uspořádat v Las Vegas. Protože v Americe je cool, když je vám 21, protože můžete dělat všechno. V Německu vám stačí být 18 a můžete dělat všechno.
Moderátor: To je pravda. V Německu můžete v 18 pít, teď pojedete do Ameriky a konečně můžete pít i v Americe. Takže až budete ve Vegas, tak můžete chodit kolem a ukazovat svoji občanku. Jsem dostatečně starý, 21.
Bill: Přesně.
Tom: My už jsme v Americe měli nějaké to pití.
Moderátor: Všude jinde je to legální, kromě Ameriky.
Moderátorka: Poprvé přijeli v dubnu, aby vystupovali na Audi Fashion Festival. A získali si zde hodně fanynek, které kvůli nim křičeli a pronásledovali je. Německá pop-rocková kapela Tokio Hotel se tentokrát vrátila, aby vystupovala na SingFest. A tentokrát to bylo naprosto celé vystoupení. Ale jací byli singapurští fanoušci v očích kapely? Takže, co si myslíte o svých singapurských fanoušcích? Je tu pro vás něco, co vyčuhuje?
Bill: Je tady jedna věc. Mají tolik energie v tom počasí. Takže si myslím, že to je ten hlavní rozdíl, že jsou tak energičtí, ale jsou na to počasí zvyklí. Pro nás to bylo o něco větší horko. Byl jsem jako OMG, já snad budu muset na podium nahý, protože to bylo...
Tom: Já jsem byl naprosto mokrý.
Bill: Bylo to, jako kdybychom vyšli ze sprchy nebo tak.
Moderátorka: Jaká je vaše oblíbená vzpomínka ze Singapuru z vaší poslední návštěvy na Audi Fashion Festival?
Bill: Myslím, že tentokrát to bylo lepší, protože minule to bylo jenom malé akustické vystoupení a hráli jsme jenom dvě písně. A my jsme chtěli udělat celou show, přivést nějaký svůj tým a mít plnou elektrickou...mít všechny naše instrumenty a zahrát celou Tokio Hotel show. Takže to bylo opravdu skvělé, že jsme to mohli udělat a měli jsme publikum. Vždycky se mi líbí, když vidíte ty fanoušky v zemi naprosto poprvé. Protože si myslím, že můžete vidět jejich emoce v očích, protože vás znají jenom z televize, internetu a miluji, když nás fanoušci můžou vidět poprvé. A když my můžeme vidět je poprvé, tak je to takový kouzelný moment. A publikum bylo opravdu skvělé, takže...
Moderátorka: Co dalšího od vás můžeme očekávat? Vrátíte se vystupovat do Singapuru?
Bill: Ano, určitě. Chceme udělat celé asijské turné. To je sen. A chceme jet do Japonska, chceme vidět Tokio. Samozřejmě, že budeme dělat novou muziku, již jsme byli ve studiu, takže ještě tu ale není nic naplánovaného, žádné nové vydání. Ale rozhodně chceme pořád dělat muziku. A rozhodně chceme vidět více zemí, a to je to hlavní. Já bych chtěl dělat něco s módou, takže tu budou nějaké věci, které přijdou, ale o kterých ještě nebudu mluvit. Ale jsou tu plány na nějaké módní věci. Takže je tu hodně věcí.
Tom: Půjdeme i jinými směry, ale nemůžeme o tom mluvit.
Moderátorka: Ze všech cen, které jste kluci vyhráli, která pro vás znamená nejvíce?
Tom: Cen?
Bill: Myslím, že celkově je vždy pěkné, když fanoušci můžou hlasovat. A získáte cenu od fanoušků, kdy je vám jasné, že lidé seděli doma a hlasovali pro vás. Takže to je vždy skvělý pocit. Myslím, že každá cena je velká věc. Ale myslím, že VMA...
Tom: VMA, ale taky EMA. Měli jsme skvělé kouzelné chvíle.
Bill: Myslím, že to jak jsme v Americe vyhráli VMA, tak to bylo naprosto neočekávané a šíleli jsme. To bylo opravdu cool.
Moderátorka: Jsou tu různé skupiny, ve kterých je vidět, že mezi dívkami jsou nejvíce známí sex-appealem dvojčata Billa a Toma Kaulitzovi. Ale jak to je u Georga Listinga a Gustava Schäfera?
Tom: Yeah, oni nejsou vůbec sexy.
Georg: Ne, rozhodně ne.
Bill: Víte, Georg je ten jediný, který má přítelkyni, takže má opravdu štěstí.
Tom: Yeah.
Bill: Tom a já jsme svobodní takže...
Moderátorka: Jsou tu nějaké potyčky kvůli egu a rozdílům?
Bill: Máme nějaké hádky, samozřejmě, že máme nějaké různé názory a hodně diskutujeme. Děláme tohle i celý den. Myslím si ale, že je to skvělé, protože když jste sám, tak přemýšlíte o všech problémech a tak. Já sdílím všechno s Tomem, takže...já nemluvím se svoji myslí, ale s Tomem.
Tom: Jsme čtyři oči a to je dobré pro každou diskuzi.
Bill: Pro nás nikdy nebylo otázkou, abychom něco udělali sami. Být sám v kapele nebo tak. Dělali jsme všechno spolu. Takže tohle pro nás nikdy nebylo tématem.
Moderátorka: Je to těžké pracovat s dvojčaty?
Georg: Pro nás to je těžké. Protože, když mají stejné názory, tak nemáte šanci...
Tom: Přesně. Myslím, že někdy je to pro ně těžké být s námi.
Moderátorka: Vedou tak nějak kapelu ve stylu "my"?
Georg: Je zřejmé, že Tom je šéf.
Tom: Yeah, já jsem šéf kapely. Je to už deset let stejné.
Moderátorka: Členi Tokio Hotel mají různé styly, takže jak se jako kapela odlišujete?
Bill: Pro nás bylo nejdůležitější, že každý si bude nosit vlastní věci. Nechceme někomu do tohohle mluvit. Nechci prostě říct Georgovi "Nos tohle nebo tohle". Myslím, že je skvělé, když je prostě Georg. A Gustav má rád odpadkový styl. Pokaždé, když se na něj podívám, tak jsem jako "Gustave, co to máš na sobě?". Jako nic. Ale je to v pořádku, je to fajn, je to prostě Gustav. Kdyby nosil něco jiného, tak by vypadal hloupě, protože to není on. Myslím, že to je nejdůležitější věc, abyste byli sebevědomý a nosili to, co chcete nosit. Nemám určitý typ, nemůžu popsat jaký je můj styl. Prostě nosím to, co chci nosit.
Moderátorka: Děláš si kostými sám? Nebo je dělá někdo jiný?
Bill: Dělal jsem si to sám, na poslední turné a nějaké další vystoupení jsem si to dělal sám. Líbí se mi kreslit návrhy a všechno. Nemůžu opravdu...vypadá to hloupě...ale jenom zachytit ten nápad, co chci nosit a potom mám na to lidi, se kterými pracuji, kteří to uskuteční. Ale na posledním turné jsme pracovali s Deanem a Danem z DSquared2. A oni udělali kostými. Tohle jsou nějaké kostými z Evropského turné, nějaké kousky jsem přivezl. Protože bylo příliš horko na to, abych nosil všechno.
Moderátorka: Když jste na turné, jakou věc máte vždy s sebou?
Bill: Já si beru s sebou všechno. Mám asi tak dvacet kufrů.
Tom: Víte na posledním turné jsme byli na cestě asi tak tři měsíce a měli jsme asi tak šedesát kufrů.
Bill: Máme dokonce i náš nábytek. Máme hodně věcí z domova, prostě hloupé věci, jako fotky a...
Tom: Váš tourbus je domov a zákulisí je domov. Takže s sebou bereme všechno.
Bill: Yeah.
Moderátorka: Bille, nosíš s sebou hodně make-upu?
Bill: Ne, ne hodně make-upu, ale hodně oblečení. Mám asi tak dvacet nebo dvacet jedna kufrů.
Moderátorka: Tokio Hotel v poslední době jsou na titulcích kvůli špatným věcem. Zpěvák Bill Kaulitz měl autonehodu, nebo jeho dvojče, kytarista Tom se předávkoval viagrou. A byl obviněn za ohrožování fanynky. Taky bubeník Gustav Schäfer byl udeřen lahví do hlavy v baru doma v Německu. Takže jaký efekt měly tyhle věci na kapelu?
Bill: Myslím, že to prostě přestanete číst, tyhle všechny věci o vás. Protože musíte. Musíte se od toho trochu chránit. Takže nechodíte na internet a na Google si nezadáte svoje jméno nebo tak.
Tom: Z 99% jsou to hlavně hlouposti. Abych byl upřímný, tak z 99% to jsou hlavně hlouposti. Na internetu, v médiích, v tisku, prostě všude.
Bill: Jsou tu chvíle, kdy nedáváte interview a tak. Tisk chce mít příběhy, protože tak prodají hodně časopisů a takových věcí. A tak si prostě něco vytvoří. Na začátku naší kariéry jsme takové věci četli. A potom si říkáte "Oh můj Bože, co se to tam děje?" Ale začali jsme šílet z toho, jak jsme to četli, takže jsme se museli začít chránit a nechodit na internet a nečíst tyhle příběhy. Myslím, že to je ta nejlepší cesta.
Moderátorka: Není divu, že kluci se vyhýbají internetovým sítím, aby si udrželi soukromí. Jak komunikujete s fanoušky? Máte Facebook nebo Twitter?
Tom: Máme pouze Tokio Hotel oficiální stránky na novinky. Ne, že tam říkám "OK, právě dělám velký byznys na záchodě", aby to každý věděl. Myslím, že prostě děláme muziku a setkáváme se s fanoušky a takové věci. Ale nejsme opravdu na tyhle Twitter věci.
Bill: Víte, chápu, když normální lidi používají Facebook a Twitter, aby se o něco podělili se svými přáteli, zůstali v kontaktu s přáteli z různých měst. Ale nechápu, proč tolik celebrit používá tenhle Twitter. Protože si myslím, že je tu hodně tisku venku a fotografů, takže ten poslední kousek soukromí chci mít pro sebe. Nechci ho sdílet se zbytkem světa. Prostě to nechápu.
Moderátorka: Co sdílení s fanoušky?
Bill: S fanoušky?
Tom: Když to sdílíte s fanoušky, tak to sdílíte s celým světem. Prostě nemůžete...je to internet.
Bill: Sdílíme hodně věcí, protože máme Tokio Hotel TV. Takže máme vlastní kamerový tým, který s námi cestuje. A natáčí nás v našem tourbuse, za podiem a všude. Takže takové věci děláme. Ale opravdu nechápu celé to šílenství kolem Twitter.
Tom: Nejsme velcí fanoušci Twitter.
Bill: Musím říct, že jsem trochu staromódní, když na tohle dojde. Líbí se mi, když máte přítelkyni, že si prostě píšete dopisy nebo něco. Myslím, že je to roztomilý.
Moderátorka: Takže všichni víme, že Bill a Tom jsou dvojčata a nikdo se k nim tak blízko dostat nemůže. Kluci jsou spolu již od narození, žili ve stejném domě a měli stejný život. A měli stejnou dívku? Složitosti a výhody společné práce jako bratři?
Tom: Je to hlavně výhoda, protože jsme spolu už asi dvacet let. A je to pro nás naprosto normální. Vždycky jsme měli stejné přátele, stejné problémy, stejný život, žili jsme ve stejném domě, máme stejnou kapelu.
Bill: Taky jsme jednou měli stejnou dívku. Náš první polibek byl se stejnou dívkou. Dělíme se o všechno.
Tom: Yeah.
Moderátorka: Jakou nejromantičtější věc jste kdy pro dívku udělali?
Tom: Tohle je spíše otázka pro Georga, my ostatní nemáme přítelkyni.
Bill: Georgu, ty máš v tuhle chvíli přítelkyni, takže...
Georg: Dělám hodně romantických věcí, každý den. Kupuji nějaké květiny, chodíme do restaurace. Prostě tohle například.
Moderátorka: Co zbytek? Nějaká romantická gesta k dívkám?
Tom: Myslím, že to záleží na té dívce. Nemůžu to říct obecně, že jsem romantik. Nejsem romantik. Takže je to pro mě těžká otázka. Ale myslím, že to záleží na té dívce, na té určité dívce.
Bill: Yeah. Stejné je to u mě.
Tom: Že bych napsal krásný dopis, to je...
Bill: Yeah, přesně. Když se jí nelíbí dopisy, tak...
Moderátorka: Vaše narozeniny jsou za rohem, takže nějaká narozeninová přání?
Bill: Líbí se mi Ferrari, líbí se mi diamanty. Ne, jenom si dělám legraci. Ne, myslím, že našim přáním je strávit čas s rodinou a přáteli, s našimi psi. A aby to bylo soukromé a aby to byl skvělý čas s rodinou. To je to hlavní. Protože jsme pořád na cestě, tak je to skvělý pocit mít takové narozeniny. Ale opravdu přemýšlíme o tom, že něco uděláme v Las Vegas. Protože v Americe se vám vyplatí, když slavíte 21. Protože to jste konečně svobodní...
Tom: Můžete dělat všechno.
Bill: Yeah.
Moderátorka: Nějaké zapamatovatelné narozeninové párty?
Bill: Yeah, Tom a já jsme měli skvělou...
Tom: Naposled...
Bill: Měli jsme hodně skvělých narozeninových párty. Naposled jsme je měli v zábavním parku. V Německu, yeah. Protože pro nás je nemožné jít do zábavního parku s veřejností. Takže jsme si řekli, že to je jako náš dětský sen, abychom měli zábavní park jenom pro sebe. A tak jsme to udělali. Byla to opravdu zábava na naše 20.narozeniny.
Moderátorka: Nějaké zapamatovatelné narozeninové párty pro Gustava a Georga?
Georg: Já nedělám narozeninové párty. Já jenom chodím na párty. Ale mám rád párty Billa a Toma.
Gustav: Myslím, že ty poslední byly na turné. Vždycky jsme na turné a pořád cestujeme, takže to jsou jenom "párty" s těmihle třemi.
Moderátorka: Tahle kapela je z Německa a já známá za svoji image a pop-rockovou muziku. Tahle kapela je z Japonska a je známá za svoji pěknou klučičí image pop-rockovou muziku. A hádejte co, sdílí i docela stejný název. Když byli Tokio Hotel v Singapuru, tak jsme se jich zeptali, jestli znají japonskou kapelu Tokio.
Bill: Ne, nikdy jsme o nich neslyšeli.
Tom: Tokio Hotel je lepší jméno.
Georg: Lepší kapela.
Tom: Lepší kapela, lepší muzika.
Moderátorka: Ouch. Japonské Tokio vlastně mělo svůj debut v roce 1994, mnohem dříve, než německá kapela byla založena v 2001. A zatímco oni si získali silnou mezinárodní základnu, Tokio je známo pouze mezi fanoušky v Asii. A kapela žije ve městě, které tak Tokio Hotel obdivují.
Bill: Nikdy jsme v Tokiu nebyli. Opravdu tam chceme jet a nemáme tušení. Ale máme tolik skvělých věcí.
Moderátorka: Takže jak si představujete jaké je asi Tokio?
Bill: Nechci o tom moc přemýšlet, protože si myslím, že nejlepší je tam opravdu jet a mít velké překvapení. Stejné to bylo například se Singapurem. Neměli jsme ani tušení, co můžeme očekávat. A potom jsme vyšli z letiště a byli jsme ohromeni. Je to krásné město. A myslím si, že to samé to bude u Tokia. Je tam hodně módních věcí, a hudební průmysl je tam obrovský. Takže uvidíme.
BT: Tentokrát budeme dělat interview s Tokio Hotel již podruhé, ale uděláme to trochu jinak. No tak kamero, pojď sem, abyste viděli oči. Tohle jsou moje a tohle jeho. A věc je taková, že já udělal oči Adamovi a on udělal mě. Abychom byli trochu jako Bill Kaulitz. A zeptáme se Billa na naše make-up schopnosti. Myslím, že jsem udělal celkem dobrou práci.
Adam: Myslím, že jsem udělal taky OK práci.
BT: Opravdu?
Adam: Dobrý.
NA HOTELU
(BT & Adam tam šeptají o tom, že čekají na kluky a že jsou nervózní kvůli tomu nalíčení apod.)
Bill: Ahoj! Rád vás poznávám!
Kapela: Ahoj!
BT&Adam: Ahoj!
Bill: Oh, namaloval sis oči!
Tom: Billův vzhled!
Bill: Billův vzhled dneska! Dobře! Cool!
BT: Než jsme přišli, tak jsem mu řekl, aby mě namaloval oči a já zase ty jeho.
Bill: Tohle vypadá lépe musím říct!
BT: Zvládnul jsem to! Takže komentáře. Je to jako monokl?
Georg: Yeah.
Bill: Tohle vypadá jako...
Tom: Tohle vypadá jako monokl.
Bill: Ale tohle vypadá...
Tom: Skoro jako Bill.
Bill: To vypadá lépe, yeah.
BT: Okey, bod pro mě. Takže, jaký byl SingFest včera večer?
Bill: Bylo to úžasné. Bylo to opravdu, opravdu pěkné. Byli jsme tak nadšeni, že budeme hrát celou show pro fanoušky. Protože posledně jsme měli jenom malý akustický set a chtěli jsme udělat celou show. Bylo to opravdu, opravdu dobrý. Publikum bylo úžasné. Venku je takové teplo. Takže jsem nemohl uvěřit svým očím, že skoro každý skákal a dával ruce nahoru a všechno.
Tom: Pro nás z Evropy je tady opravdu teplo na vystupování.
Bill: Yeah, protože na to nejsme zvyklí. Když jsme měli Evropské turné, tak vlastně byla hrozná zima.
Tom: A bylo to vevnitř.
Bill: A bylo to vevnitř. Takže jsme byli trochu vyděšení, protože je takové horko. Ale bylo to opravdu fantastické.
BT: (?)
Bill: Yeah, protože publikum bylo tak úžasné. A byli tak energičtí. Bylo to opravdu pěkné.
BT: A tohle je podruhé, co jste kluci tady? Co si myslíte o Singapuru? Byli jste tady nakupovat?
Bill: Musím říct, že tady není vždy tolik času. Jsme tady pouze na pár dní a program je opravdu těsný. A máme hodně schůzek a všeho. Takže vlastně tady je jedno interview za druhým a sedíme v našem hotelovém pokoji.
Tom: Ale stále milujeme to město.
Bill: Yeah. Co jsme viděli z okna a když jsme museli někam jet, tak jsme nemohli věřit našim očím, protože je tak krásné. Nejsme na to zvyklí. To město je tak čisté.
Tom: Opravdu čisté.
Bill: V Evropě nebo Německu tohle není. Máte prostě města...
Tom: Špína.
Bill: Ale prostě máte všude města a nemáte tam stromy nebo přírodu. Takže je to opravdu cool pocit, jako na dovolené.
BT: Kdyby někdo chtěl do Německa. Kam byste mu doporučili jet?
Bill: Ou, to je opravdu těžké. Myslím, že já bych jel do Berlína, protože...
BT: Historie?
Bill: Yeah. A je tam toho hodně k vidění. Hodně míst, kde se dá na párty a tak. Myslím, že nejkrásnější město v Německu je Hamburk. Tam bydlíme. A je tam...je tam o něco více přírody. Ale myslím, že vás to nemůže ohromit, protože žijete tady.
Tom: Já bych rozhodně jel do Berlína.
BT: Ehm, nedávno skončil World Cup. Co si myslíte o Německu? Sledovali jste Německo na cestě k vítězství?
Tom: Trochu.
Bill: Yeah, trochu. Já jsem to nikdy nesledoval, takže jsem sledoval World Cup poprvé. A nemám ponětí o všechno kolem když dojde na fotbal. Ale myslím, že odvedli opravdu dobrou práci. Chci říct, třetí místo, to je dobrý.
BT: Znáte kluci chobotnici Paula?
Všichni: Yeah!
Bill: Yeah, známe ho.
Georg: Je to kamarád Toma.
Tom: Je to můj dobrý kamarád.
Bill: Nejdřív jsem si myslel, že je to nějaký vtip, ale pokaždé měl pravdu. Takže je to trochu děsivé.
BT: Vlastně na Facebook je teď taková aplikace (zbytek bohužel nerozumím)
Georg: Opravdu?
BT: Zkusili jste kluci už nějaké místní jídlo?
Bill: Ne, musím říct, že jsme trochu vybíraví, když dojde na jídlo. Ale chceme něco zkusit.
Tom: Jsme celou dobu na hotelu a jíme pizzu a těstoviny.
Bill: Máme rádi taková nezdravá jídla.
BT: Včera jsme mluvili s Katy Perry a ona zkusila místní jídlo jménem (?)
Bill: OK, je to vegetariánské?
BT: No je to ovoce, takže předpokládám.
Bill: Oh, to je ovoce.
Georg: Možná, že by to bylo pro Georga. On (?) celý den.
Bill: Je posedlý věcmi, které takhle voní.
BT: Je tu kluci nějaké jídlo v Německu, které byste nám doporučili? Nějaké párky nebo tak?
Bill: Ne, protože jsme vegetariáni. No, řekl bych, že když tam jste tak můžete zkusit nějaké...jak se to jmenuje?
Tom: (?)
Georg: (?)
Bill: Yeah, ale myslím, že je to nechutné. Mě to nechutná, ale nevím. Jestli tu je nějaké dobré jídlo?
Tom: Z Německa nebo co? Dobré jídlo? Z Německa? Řízek? Ne, nemáme dobrý jídlo.
Bill: Já bych řekl, abyste jedli pizzu a těstoviny.
Tom: Máme dobré italské restaurace.
BT: Nevím, jestli tohle je možné, ale tamhle ta dívka, ona je velká fanynka Billa, a ona je moje přítelkyně. A ona se mě zeptala, jestli tě může obejmout. A já byl jako "Víš, že jsem tvůj přítel?!"
Moderátorka: Vítejte v Malajsii na MTV World Stage!
Bill: Děkujeme.
Moderátorka: Líbí se mi tvůj styl. Ostříhám si vlasy asi jako ty.
Bill: Měla byste to zkusit.
Moderátorka: Dám vám otázku. Proč si říkáte Tokio Hotel?
Bill: Myslím, že to bylo kvůli tomu, jak to zní. Protože se nám líbí jak zní Tokio Hotel. Nepotřebujete na to překlad, to je dobrá věc. Nikdy jsme prozatím v Tokiu nebyli.
Moderátor: Nikdy?
Moderátorka: On je z Tokia.
Moderátor: Yeah, měli byste přijet!
Bill: Yeah, rozhodně chceme přijet. Doufáme, že tenhle rok, snad příští. Je to stále náš sen jet do Tokia.
Moderátorka: Já vás chci taky kluci pozvat do Číny. Byli jste kluci už v Číně?
Bill: Ne, prozatím ne.
Moderátorka: Yeah, já doufám, že vás budeme moci mít někdy v Číně. Ok, podíváme se, jestli tady jsou nějaké otázky od tisku? Ok, támhle.
Reportér: Jaká je pro vás prozatím Malajsie a co vás přimělo přijmout pozvání, abyste zde dnes večer vystupovali?
Bill: Víte, jsme opravdu, opravdu šťastní, že tu můžeme být. Prozatím jsme měli jedno vystoupení v Malajsii a to bylo fantastické. A řekli jsme si, že se rozhodně chceme vrátit zpět a přivést nějakou produkci. Takže jsme rádi, že máme šanci pracovat společně s MTV a přivést nějakou produkci z našeho Evropského turné. Takže znova zahrát celou show. Neměli jsme šanci toho z města moc vidět, protože program je opravdu plný, takže jsme v hotelovém pokoji celý den, děláme interview a tak. Ale lidé jsou úžasní, to uvítání je vždy opravdu, opravdu pěkné. Takže je velmi vzrušující tady být.
Moderátorka: Děkuji. Další otázky?
Reportérka: Vím, že jste prozatím neměli moc času v Malajsii. Ale co si myslíte o malajských dívkách?
Tom: Myslím, že jsou opravdu krásné. Máme opravdu dobrý dojem, myslím, že je to opravdu dobré. Ty jsi dobrá, mimochodem.
Moderátorka: Já nejsem z Malajsie.
Moderátor: Ona je Číňanka.
Moderátorka: Děkuji, děkuji. Dobře, miluji tu otázku. Tak mohli říct něco dobrého o mně. Ok, takže jsou tu nějaké další otázky?
Reportérka: Máte nějakého stylistu? A kdo je váš stylista?
Bill: Vždy pro mě bylo noční můrou mít stylistu. Já rád vše dělám sám. Začal jsem se vším velmi brzy, takže jsem takhle chodil do školy a barvil si vlasy asi tak od devíti. A opravdu mě baví si to dělat sám, takže nemám stylistu.
Tom: Ale Georg má stylistu.
Georg: Yeah.
Moderátorka: Já se chtěla zeptat, jestli on má stylistu.(ukazuje na Gustava)
Tom: Yeah, on má stylistu.
Moderátorka: Má naprosto jiný styl.
Bill: Jak můžete vidět, on je ten šílený.
Moderátorka: Ok, nějaké další otázky?
Reportérka: Jste inspirovaný od ostatních?
Gustav: Ne!
Bill: Pro nás bylo vždy důležité, že každý může být, víte...
Moderátorka: Sám sebou.
Bill: Sám sebou. A známe se už deset let. Takže pro nás vždy bylo důležité být rozdílní. A být sami sebou.
Moderátorka&Moderátor: To je skvělé.
Moderátorka: Ok, lidi. Vím, že už musíte jít, ale než půjdeme, můžeme udělat společnou fotku?
Jin: Vítejte v Malajsii, jste v Malajsii podruhé, je něco známé?
Bill: Víš, problém je, že nemáme moc času vidět město, program je vždycky plný, protože máme..víš, pár dní…
Tom: Ale minule jsme něco viděli, protože jízda z letiště k hotelu je trochu delší než minule, takže jsme viděli víc z města, je to krásné.
Jin: Hodně otázek je od fanoušků. Jaký nejlepší dárek jste od fanouška dostali?
Bill: Dávají nám…
Tom: Ty nejlepší věci, myslím, že to nejlepší, co jsem dostal, byla Tokio Hotel kytara. Fanynka vyrobila kytaru…
Georg: Udělala kytaru…
Tom: Udělala kytaru, víš, umí vyrábět kytary, takže jsem dostal Tokio Hotel akustickou kytaru.
Jin: Používáš ji k živému vystupování?
Tom: Ještě ne, ale možná budu. Je to opravdu dobrá kytara.
Bill: A můj nejlepší dárek, který jsem dostal, byla figurka Davida Bowieho, znáš to?
Jin: Jo..
Bill: A já dostal originální figurku z toho filmu a to bylo opravdu, opravdu cool, je to opravdu unikátní, je tak někdo do nedostaneš, takže nevím.
Jin: Georgu, ty máš přítelkyni. Jakou nejromantičtější věc jsi pro ni kdy udělal?
Georg: Dělám hodně romantických věcí…každý den.
Bill: Ostříhal ji, víš..vlasy..
Jin: Vážně? Proč?
Bill: Protože ráda má… má červené vlasy, takže se jí líbí mít je takové, víš…opravdu krátké a Georgovi se to taky líbí, takže …
Jin: Takže ty jsi ten s dlouhými vlasy a tvoje přítelkyně s krátkými.
Bill a Tom: Přesně, krátké červené vlasy.
Bill: Ale opravdu krátké, takhle krátké…
Jin: Ok, Bille a Tome, jste dvojčata. Fanoušci chtějí vědět, máte tetování dvojčat? Je to pravda?
Tom: Ne..
Bill: Chceme ho mít…právě to plánujeme..nejsme si jistí, co to bude, ale určitě si ho uděláme…
Jin: Předtím než jdete na podium, máte nějaké rituál, který děláte, co je to za rituál, který děláte?
Tom: Georg musí jít na záchod a udělat velký byznys..
Jin: Co když neudělá velký byznys?
Georg: Potom máme velký problém..
Bill: To se nikdy nestává…
Georg: Dělám to pro kapelu…
Bill: Víš, minule byl na záchodě třikrát…
Jin: Když by vám zbýval jeden k žití, co byste dělali?
Bill: Já bych…oh, to je pro Georga…
Georg: Asi bych pozval všechny mé přátele a rodinu a měl skvělý den..
Tom: A ostříhal znovu vlasy pro svou přítelkyni..
Georg: Ne, nikomu bych neřekl, že budu žít jen jeden den, snažil bych se udělat obrovskou párty a udělat všechno, co miluju.
Tom: Ještě jednou velký byznys…
Bill: Myslím, že bych vzal všechny moje psy a moji rodinu a mé přátelé a znovu bych sledoval můj oblíbený film a s každý bych si prostě vyšel. A když bych pak věděl, ok, je to pryč, skočil bych z budovy, protože to je rozhodně cool. Víš, Tom a já jsme skočili…
Tom: Padákem…
Bill: Padákem. To bylo úžasné, takže mám rád věci jako tyhle. A když vím, je už je po všem, víš, můžeš skočit…
Tom: To stejné u mě, myslím s rodinou a přáteli…a možná bych opravdu rychle řídil moje auto, tak rychle, jak jen můžu..
Georg: Proti zdi..
Tom: Pak možná proti zdi nebo skočil z budovy. Myslím, že je to dobrý nápad.
Gustav: Samozřejmě s celou mojí rodinu a přáteli společně a potom bych začal párty a potom…ahoj…
Jin: Když byste všichni byli upíři, koho byste kousli jako prvního (ne přítelkyni)…
Bill: Myslím..
Tom. Já bych možná… Jessica Alba..
Bill: Myslím, že bych kousl jednoho z mých psů…
Georg: To je dobrý nápad..
Bill: A potom můžeme společně kousat jiné lidi..
Georg: Jo, ten pes je dobrý nápad…také bych kousl mého psa..
Bill: To by bylo sladké, protože Georg má psa jako takového, takže…
Co mohou fanoušci očekávat od vašeho vystoupení na MTV World Stage Live in Malaysia 2010?
Tom: Hlavní věcí je, že budeme mít hořící piano a něco nového pro "World Behind My Wall". Také máme skvělý úvod pro "Noise" a všechny naše intra.
Bill: Co jsme udělali na této desce je to, že jsme vyzkoušeli nějaké nové nástroje, kluci hrají na klávesy, poprvé hrají na piano, protože obecně hraje Tom jenom na kytaru, ale je také velmi talentovaný, když dojde na piano, takže jsme s novou deskou vyzkoušeli nové věci a to i na pódiu.
Kluci, jste stále nervózní, když jdete na pódium? Bill: Ano, jsme. Ale když hrajete turné 3 měsíce nebo tak něco… každou noc velké koncerty, není to tak špatné, zvykli jsme si na to. Jsme vždycky nervózní, když je to prostě jedna show, je jedna možnost a vždycky je to vzrušující. Myslím, že být nervózní je normální věc.
Tokio Hotel nedávno vydali Humanoid City Live DVD a album. Vím, že pódium bylo vytvořené s pomocí týmu, který pracoval na filmu Pátý element. Povězte nám více o tvůrčím procesu.
Bill: Víte, když dojde na turné, vždycky máte tolik nápadů a věcí, které chcete udělat a pro nás bylo důležité, udělat něco nového. Opravdu jsme chtěli vytvořit "Humanoid město" a také jsme měli skvělou designérku pódia, její jméno je Misty Buckley, odvedla fantastickou práci a procovali jsme opravdu blízko sebe.
Tom: Všichni jsme si sedli a řekli, že chceme velký úvod, chceme něco pohyblivého a všechny nápady přicházely.
Bill: Takže uvedení show znamená spoustu času, začali jsme půl roku před tím, než jsme se dostali na turné a týden jsme měli nějaké zkoušky v Londýně. Potom jsme dali dohromady kostýmy, byl to Dean a Dan (Catenovi) z DSquared2, a ti také odvedli fantastickou práci. Byl to skutečný proces, takže si myslím, že nejdůležitější věc je dát to dohromady a mluvit o tom, co chcete mít. Opravdu jsem chtěl něco 'Humanoid', něco, co není z této planety, a že to bylo celé téma turné. Všechno vyšlo opravdu dobře a tuto show jsme natočili v Miláně.
Když mluvíme o turné a vašem albu "Humanoid", tento celý aspekt je science fiction, takže máte kluci nějaké oblíbené science fiction filmy, knihy?
Bill: Myslím, že obecně mám nejraději sci-fi filmy.
Tom: Sci-fi filmy jsou skvělé, můj oblíbený sci-fi film je… máme nějaký oblíbený? Myslím, že Pátý element je skvělý…
Georg: District 9.
(Všichni souhlasí)
Bill: 2012 byl také skvělý film.
Tom: Není to skutečné sci-fi, ale…
Bill: Mám rád spoustu různých věcí, mám rád všechno, co je s mimozemšťany. Nebylo v plánu mít desku, jako je tahle, přichází to v procesu a my jsme seděli ve studiu, přemýšleli a mluvili o věcech jako jsou tyhle a přišli jsme s nápadem pojmenovat album "Humanoid" a mít všechny tyhle sci-fi vlivy.
Bille, nedávno jsi nechal udělat nějaké piercingy-včetně septumu, který je o něco víc neobvyklý. Bylo to plánované, nebo to bylo něco, co jsi udělal na popud?
Bill: Ne, vždycky je to opravdu spontánní. Seděl jsem v autě a měl jsem tuhle myšlenku a řekl jsem ok, chci to udělat. Skvělá věc na piercingách je ta, že to můžete vytáhnout ven kdykoliv chcete, takže to je opravdu skvělé.
Ale já jsem opravdu do piercingů a tetování a tak podobně, takže jsou už naplánoval nějaká tetování, která chci mít. Když to uděláte, tak to bolí a říkáte si, ok, nikdy to nechci udělat znovu, ale když je všechno v pohodě a máte znovu dobrý pocit, rovnou jdete na další piercing a je to cyklus.
Na takových věcech jsem docela závislý.
Takže je nějaká část tvého těla, kde by sis nikdy nedal piercing?
Bill: Jo, moje 'spodní' oblast. (gesta ke spodní části dělat)
(Všichni se smějí)
Na co nejzajímavější jste se dosud museli podepsat?
Tom: Měli jsme několik dobrých věcí - použité spodní prádlo, auta…
Georg: Nahá prsa…
Bill: Jo, takové věci…
Tom: Já preferuju nahá prsa (široce se usmívá)
Bude mít Jumbie někdy nějaké vystoupení?
Bill: Ah!
(Všichni se smějí)
Tom: Ten vypadá opravdu dobře ve filmu.
Bill: Na turné máme vždycky nové hračky a tentokrát máme snake boards. Je opravdu těžké naučit se na tom, ale jakmile na to přijdete, je to opravdu zábava, ale možná se Jumbieho vezmeme na další turné nebo možná do Asie. Myslím, že to rozhodně chce vidět.
Vytvořili jste triko pro kampaň proti AIDS. Proč to pro vás bylo důležité?
Bill: Slyšeli jsme o téhle kampani, jsme pořád na veřejnosti, protože můžeme dělat tyhle věci. Je to velmi důležité, hlavně pro mladé lidi, aby měli bezpečný sex. Nápad chráněného sexu nás inspiroval...
(Když bratrům bylo 12 let, Tom přinesl kondomy. Bill začal dělat balónky, ale Tom se vypařil s přítelkyní. Nic se od té doby moc nezměnilo :))
Jak jste se zúčastnili?
Bill: Navrhování byla většinou moje práce.
Tom: Já jsem přišel se sloganem.
Bill: A já jsem se opravdu nechal inspirovat Tomovým sloganem.
(Billova verze: Žádný sex, žádný AIDS! Tomova verze: Lepší AIDS, než život bez sexu!)
Tom: Nejdřív ze všeho jsme chtěli slogan, který je krátký a snadno zapamatovatelný.
Gustav: Nechali mě se taky zúčastnit! Nakreslil jsem vykřičníky!!!
Tom: A Gustav taky běhal pro sandwiche!
Co můžete říct svým fanouškům o ochraně?
Bill: Je velmi důležitá, protože si myslíme, že sex je dobrá věc.
Tom: Ano.
Bill: Co je taky potěšující je to, že pro sex není potřeba přítomnosti partnera.
Tom: To se někdy stává.
Georg: Často stává.
Gustav: Skoro pořád!
Bill: Yeah.
Jaký je váš styl oblečení?
Bill: Já jsem naprostý šílenec do kožených bund. Mám jich tolik, že už je ani přesně nemůžu spočítat. Každá barva, každý tvar. Tom je více na styl hip-hopu.
Tom: Trochu retro.
Gustav: A já rád ponožky. Nedávají mi peníze na bundy.
Vaše oblíbená část outfitů?
Bill: Kromě bund jsem šílenec do šperků. Mám vždy sebou alespoň jeden kufr, mohlo by i více, kde mám stovky stříbrných prstenů.
Gustav: A já mám rád ten železný prsten, který mám na prstě. Nějaká fanynka ho ztratila. Měl jsem štěstí!
Proč jste nazvali vaše album Humanoid?
Bill: Humanoid - je to něco, jak jsme se cítili během dětství. Jak nás každý kolem nás viděl, a takhle se i sami cítíme. To jméno je dobře spojené s našim životem a zvuku alba.
Čí nápad byl ten obal?
Bill: Rozhodli jsme se, že ostatní tři členi kapely nejsou tak důležití (směje se). Chtěli jsme vytvořil vzhled jak humanoid, proto jsme vzali obličej a upravili ve Photoshopu. A vyšla z toho kombinace muže a robota. Skvělý obal na album.
Proč jste vybrali Automatisch za první single?
Tom: Byla to pro nás lehká volba. Píseň ukazuje nový hudební směr Tokio Hotel. Je to zábavná píseň. Bill a já jsme ji napsali za dvě hodiny. Text a melodie se objevilo celkem snadno. Okamžitě jsme věděli, že tohle bude naše první píseň na budoucím albu.
Georg: A kromě toho, videoklip k téhle písni je prostě skvělý. Natáčení bylo v Jižní Africe po pět dní. Přestože jsme byli uprostřed pouště, tak bylo velmi chladno. Jakmile zapadlo slunce, tak noci byly velmi chladné. Ale i přes ten problém nikdy nezapomeneme na Jižní Afriku a její krajinu.
Gustav: Jedna místní černoška s velkými prsy si mě všimla, a já už přemýšlel o svatbě, ale ukázalo se, že má 18 dětí.
Tom: Bill dostával pozornost jenom od šamanů, mysleli si, že je jejich konkurence.
Tome, proč sis změnil účes?
Tom: Po devíti letech dredů jsem si přál změnu. (Brouci a červi byly otravní! Pavoučí a včelí rodiny byly poslední kapkou:))). Takže jsem si ostříhal svoje vlasy, protože to bylo nemožné rozplést. Potom jsem čekal, až vyrostlo a zkusil afro styl, jen pro zábavu, ale sedělo to ke mně, tak jsem si to nechal.
Jste svobodní?
Bill: Ano. Jeden z nás má přítelkyni, ale zbytek jsou svobodní mládenci.
Georg: Poněvadž už to Bill řekl, tak to řeknu taky. Žiji s krásnou a okouzlující dívkou, jejíž jméno vám neřeknu. Je Němka a nehodlám říct nic dalšího.
Gustav: Já jsem aspoň měl šanci vidět nahou dívku (náhodou), ale Bill stále neměl to štěstí.
Kdo je z vás ten nejlepší a nejhorší?
Bill: Georg je hrozný, kromě toho, že je furt všude pozdě. A je líný, nemotorný, hloupý a ošklivý (směje se). Taky je velmi vtipný, protože je tak nemotorný. Ale má krásné vlasy. Gustav vypadá jako tele. Já jsem jediný, kdo je perfektní ve všech směrech, a to ostatní štve. A beru všechno moc vážně.
Gustav: Ano, jsi úžasný.
Tom: Jednoduše super. Já jsem velmi talentovaný a taky velmi krásný.
Bill: Všechno na Tomovi je krásné.
Georg: Tom je taky nudný a šílený co se sebe týče.
Tom: To není pravda! Jsem skromný kluk. Ale talentovaný a krásný (směje se)
Gustav: Já jsem taky celkem krásný a nosím brýle!
Můžete se s námi podělit o zajímavý příběh ze školní doby?
Bill: Škola pro nás byla noční můrou. Vyrůstali jsme v malém městě a cítili se tam jako mimozemšťani na jiné planetě. Narozdíl od ostatních dětí jsme pořád mysleli na muziku. Měl jsem hodně problémů s učiteli a spolužáky. Byli jsme ve škole špatní.
Gustav: A já jsem zařídil nekonečný basketbalový rekord. Za celých deset let školy se mi nikdy nepodařilo hodit míč do koše.
Máte neobvyklý vkus na módu. Jak důležitá je vizuální část kapely?
Bill: Je důležitá, ale myslíme si, že je nezbytné být sami sebou. Pro nás Tokio Hotel je tohle více než práce spíše život. Nikdy jsme se nesnažili přijít s nějakou image, obrazem. A nezajímá mě, co říkají o mých vlasech nebo našem oblečení. Vypadáme jak, jak to je, a vždy tomu tak bude. Vizuální stránka je důležitá, jako texty a melodie z nápadů, představování emocí, a můžete vidět celou tu osobu. Všechno tohle jde společně ruku v ruce.
Co máte nejraději na svých fanoušcích?
Tom: Jejich energii na koncertech. Dodávají nám tolik energie. Naši fanoušci jsou ti nejlepší!
Bill: Chceme, aby fanoušci křičeli! Je to neuvěřitelné množství energie, které tak získáváte na podiu. Nechtěli bychom hrát před tupými lidi, kteří by jenom poslouchali naše písně. Potřebujeme tu energii. Fanoušci nás sledují všude, spí před halami. Líbí se mi takový projev odhodlání.
Jaké jsou špatné stránky slávy? Když vyjdete na ulici, tak jste okamžitě obklopeni paparazzi, že?
Bill: Přesně. Rád bych šel na ulici a jenom se procházel. Předtím, když jsme byli na turné, tak jsme mohli jít ven bez bodyguardů. Teď je to nemožné. Ale jsme nadšeni, že lidi mají rádi naši muziku. Sláva je pro nás jako droga.
Co byste dělali, kdybyste nebyli v Tokio Hotel?
Bill: Já bych byl nezaměstnaný muzikant (směje se). Samozřejmě, že bych hrál v nějakých malých klubech za malou cenu.
(Bill: Já bych pracoval u McDonalds a schovával se od rváčů. Lidé nemají normální život, když vypadají jako já.)
Je tu nějaká kapela nebo interpret, který vás inspiruje k psaní písní?
Bill: Je velmi těžké jmenovat jednu kapelu nebo interpreta, protože poslouchám všechny druhy muziky. Nikdy jsem neměl idol, který mě opravdu inspiroval, ale rád poslouchám David Bowie, Placebo, Coldplay, Stereophonics. Rád bych měl možnost s nimi pracovat, s někým jako David Bowie nebo Steve Tyler
Pokaždé, když jdeš na podium, tak si uděláš make-up?
Bill: Někdy si dělám všechno sám, někdy potřebuji pomoc. Začal jsem si dělat make-up a barvit vlasy, když mi bylo deset let, takže to už umím i sám.
Kdo tě inspiroval na tento unikátní účes?
Bill: Hmmm...nevím, odkud beru inspiraci. Prostě to pochází ze mně, nevím. Nepotřebuji moc času, abych si upravil vlasy. Každý den na to používám lak na vlasy a trvá to kolem patnácti minut.
Gustav: Děkujeme za zeptání! Můj účes je výsledkem nedostatku peněz. To je ten nejlevnější účes. Dostávám zaplaceno cent za jeden úder do bicích. Je to sotva na pití a játrovku.
Naposled, když němečtí rockeři Tokio Hotel byli ve městě, tak hráli akustický showcase - daleko od Humanoid City, úžasné show, se kterou nedávno měli turné. Tentokrát se Tokio Hotel vrací na Singfest, a slibují, že budou válet - ale v menší verzi než bylo Humanoid City.
"Budete mít plně elektrickou show, ale nebudeme schopni přivést celý set na Humanoid City," řekl Tokio Hotel zpěvák Bill Kaulitz do telefonu. "Ale stejně to bude skvělá show."
Co tentokrát očekáváte?
Očekáváme skvělé počasí. A skvělé publikum. No, víte, raději vidíme fanoušky z očí do očí než jenom o nich číst nebo slyšet na internetu. Tentokrát je můžeme vidět a stejně tak jejich reakce a emoce. To je vždy skvělá věc. Takže jsme nadšeni.
Viděli jste toho hodně ze Singapuru a zkusili jste místní jídlo?
Program byl opravdu, opravdu plný minule, takže jsme neviděli celé město a všechny naše fanoušky, ale bylo to fantastické. Jedli jsme jenom těstoviny, pizzu a takové věci. Možná, že něco zkusíme tentokrát.
Bratři v kapele nejsou vždy dobrým nápadem. Podívejte třeba na Oasis. Jak dobře vycházíte s Tomem?
Myslím, že protože jsme identická dvojčata, tak je to trochu jiné. Je tu spojení, je to něco speciálního. Jsme jako jedna osoba - nemůžeme žít bez toho druhého. Chci říct, že někdy se hádáme, ale za pět minut na to zapomeneme. Tommy a já jsme dělali po celý život všechno společně. Je to pro nás velká věc být ve stejné kapele a dělat všechno společně.
Vy jste kluci byli teenageři, když jste začali. Nějaké rady pro mladé kapely?
Na začátku je to těžké, hlavně když jste velmi mladí, s lidmi, kteří o vás mluví hlouposti. Ale když v patnácti děláte dobrou muziku...tak je to dobrá věc. Být úspěšný, ačkoli, znamená mít hodně štěstí - musíte být na správném místě ve správnou dobu. A hodně pracovat. My jsme se rozhodli a chtěli jsme si za tím jít a dělat muziku po celý život. Nezajímalo nás, co se stane. Je lepší mít ten cíl v hlavě, když jdete na profesionála.
Takže jste nepřemýšleli o něčem jiném po škole?
Tom a já jsme začali s muzikou, když nám bylo sedm. Po škole jsme šli okamžitě do zkušebny. Nikdy nebyl plán B. Kdybychom nebyli vybráni nahrávací společnosti, tak bychom nejspíš byli muzikanty bez domova. Nikde bychom nehráli - ne před pěti nebo tisíci. Ale je lepší hrát před tisíci! Máme opravdu štěstí, že můžeme žít tenhle život. Cítím se velmi poctěn.
Není pochyb o tom, že Tokio Hotel jsou jednou z největších kapel v tomto roce a mají fanoušky, aby jim za to poděkovali. To je důvod, proč kluci v tomto exkluzivním rozhovoru o vás mluví s nadšením.
V květnu 2010 jste tady v Malajsii udělali úžasnou show. Co na Malajsii nejvíce postrádáte?
Bill: Když jsme poprvé přijeli, byli jsme tak překvapeni, protože všichni byli tak přátelští a měli jsme vřelé přivítání, takže nám rozhodně scházeli lidé a počasí, samozřejmě! Ale na pódiu bylo až moc horko, a my na to nejsme zvyklí; když jsme byli na Evropském turné, všude bylo chladno. Ale bylo to skvělá a těšíme se na koncert.
Co mohou fanoušci očekávat od vašeho vystoupení na MTV World Stage?
Bill: Tentokrát to bude větší: produkce a speciální efekty jako elektrická sprcha. Bude to opravdu, opravdu cool. Přemýšleli jsme o tom, hrát nazí (směje se). Chtěl jsem si vzít kostýmy z Evropského turné, ale myslím si, že bude velké horko. Tentokrát možná něco víc ležérního.
Jsou to už dva měsíce, co jsme vás naposledy viděli v květnu. Co jste dělali až doteď?
Bill: Byli jsme ve studiu a dělali jsme propagačního turné v Evropě. Právě jsme viděli naše nové DVD "Humanoid City Live", které jsme natočili v Miláně. Je to fantastické živé DVD a měli jsme s ním spoustu legrace. Také jsme nahráli živé album a nový klip "Darkside of the Sun."
Na MTV World Stage budete vystupovat spolu s Katy Perry a Wonder Girls. U koho jste víc natěšení ze setkání?
Bill: Já se nejvíc nadšený ze setkání s fanoušky a davem. O Wonder Girls jsem nikdy neslyšel, pro nás to je naprosto nová skupina. Ale fanoušci jsou neuvěřitelní a my se těšíme na naši show a koncert.
Tom: Všichni z nás se těší na naše vystoupení a já jsem velkým fanouškem Tokio Hotel, takže se nemůžu dočkat, až je uvidím živě! A mají takového krásného kytaristu! (směje se)
Zpět do roku 2008, Katy Perry vám zasvětila kontroverzní song "Ur So Gay", že jste ji porazili a vyhráli cenu "Best New Artist". Lichotí vám to?
Bill. Je mi ji vážně líto, že jsme vyhráli! No, vyhrává nejlepší kapela (směje se). A každý ví, že máme ty nejlepší fanoušky na světě!
Řekněte nám víc o vašich fanoušcích.
Bill: Jsou loajální a vždycky tu jsou pro nás. Připadá mi to jako celá rodina na cestách; máme nějaké fanoušky, kteří jsou vždycky na našich koncertech v Evropě. Máme Tokio Hotel TV a internet, který vždycky sledujeme a udržuje nás s nimi v kontaktu.
Víte, že Bill a Tom budou mít tento rok 21. narozeniny. Chtěli byste nějaké dárky od vašich fanoušků? Bill: Víte, líbí se mi diamanty a Ferrari! Líbí se mi, když nám fanoušci píší songy a posílají video zprávy. Georg nám koupí Ferrari a diamantový prsten!
Tom: Oh, v kapele máme pravidlo: žádný dárek pro nikoho, protože by to bylo příliš drahé! Navzájem se známe deset let a koupit úžasné dárky pro čtyři skvělé lidi, myslíme, že nechceme tenhle stres! Společně prostě máme skvělý čas. A slavíme! Řekněme, že Georg měl párty, když byl na turné a to bylo opravdu sladké. Náš řidič autobusu zařídil párty v tourbusu. Takže jsem mu dal opravdové, vřelé objetí.
Georg: Tohle chceme každý rok.
Stejně vás obejmeme za úspěch alba "Humanoid."
Bill: Na tuhle desku jsme tak hrdí, protože je vždycky těžké nahrát třetí album jako kapela. Ale bylo to přesně jak jsme chtěli; ve studiu jsme vyzkoušeli nové věci a živě na pódiu to fungovalo. Všechno vyšlo skvěle, hlavně Evropské turné, Malajsie a Asie a teď jsme lepší než kdy jindy.
Co bude dál pro MTV World Stage 2010?
Bill: Pojedeme na krátký výlet do Jižní Ameriky a potom se vrátíme do Evropy udělat víc promo turné, potom půjdeme do studia napsat nové songy. Doufáme, že se dostaneme na dovolenou a budeme mít nějaké volno. Bylo to pro nás dlouhý rok!
Kde byste rádi jeli na dovolenou? Bill: Máme rádi malé ostrovy. Vždycky jezdíme na Maledivy, které jsou tak krásné. Nevím, je to nejkrásnější místo na světě. Rád jezdím někam, kde je klid, kde jsou pláže, oceán a nic jiného.
Vzhledem k tomu, že se vaše kapela jmenuje Tokio Hotel, máme nějaké divné zkušenosti s hotelem? Bill: Ano, během našich cest jsme byli na hodně hotelích a máme pár oblíbených jako tenhle jeden v Singapuru. A nějaké špatné zkušenosti jsme měli s hotelem v Jižní Africe, kde jsme natáčeli náš klip, bylo to nazýváno hotelem, ale nebyl to hotel. Byl to jako malý bungalov a kempovalo se tam! Na pokojích bylo zatraceno chladno a nebylo tam žádné topení! Nic k jídlu, žádný internet a voda! To byl pro nás opravdu zážitek.
Co posloucháte na vašem iPodu?
Bill: Je to směs od Aerosmith po popové věci, nemám to uzamčené na jednu kapelu, ale většinu času poslouchám kapelu jménem Tokio Hotel.
Georg: Moc se mi líbí nová deska od 30 Seconds To Mars. Poslouchám to celou dobu.
Bill: Režisér přijde a má jenom tuhle jednu šanci ...na druhou stranu my jsme byli na turné a víme přesně, které momenty chceme zachytit a co je pro nás důležité.
Tom: Protože jsme přesně věděli, že to bude takhle, řekli jsme, že je důležité mít každého z nás v každé situaci. Takže jsme měli tolik kamer, když jsme to DVD viděli, mohli jsme říct: "Tak, teď přijde záběr na Billa, teď záběr na Georga, teď má přijít na mě…takhle to bylo častokrát…samozřejmě, aby to bylo dobré.
Bill: Když necháte nějaký čas uběhnout a budete všechny DVD znovu sledovat a víte: "ok, taková byla první show, jak to všechno začalo a především, do té doby to byl takový proces a dlouhá cesta, a když pak od úplného začátku vidíte nahrávky, když jsme stáli v malém klubu, pak se cítíte opravdu dobře. Právě s tímto turné jsme si tak trochu zrealizovali naše sny, věci, které jsme vždycky chtěli mít na pódiu, které jsme vždycky chtěli na pódiu udělat. No když to sleduju, jsme pyšný, rozhodně. Že jsme tohle udělali a také tohle album, které nebylo snadné zrealizovat jako čtveřice a předat to na pódium takovým způsobem, jakým chceme.
Bill: Jsme rád, že jsme natočili jeden z posledních koncertů, protože na tomhle koncertě šlo všechno dobře.
Tom: Ale předtím jsme taky měli jeden nebo dva koncerty, kdy to nebylo dobré. Ztratil jsem nervy, protože jsem řekl, že když se to stane na DVD, pak…eh..ehe..
Bill: No vždycky jste docela vystresovaní, protože je pouze jedna šance a zároveň si chcete užít koncert. A na druhou stranu doufáte, že klapne produkce, ale tentokrát klaplo všechno opravdu dobře.
Tom a Bill Kaulitzovi jsou do aut s mnoha PS! Takže jsou stále normální kluci - i když fascinují celý svět a mají turné po kontinentech...
Máte vlastní letadlo, když létáte na koncerty nebo používáte "normální" letadla s pasažéry?
Bill: Pronajmeme si vlastní letadlo jenom když současně jiná možnost nebo když tu jsou non-stop lety. Ale jinak nejsme nějací fanoušci létání...ať už soukromým nebo normálním letadlem!
S čím spíše cestujete?
Tom: Opravdu máme rádi auta a rádi řídíme. Já osobně potřebuji hodně PS a řídit rychle, kde je to dovoleno! Samozřejmě, že dodržuji pravidla na silnicích. Protože poslední věc, kterou bych chtěl, je nehoda.
Jaká byla vaše nejdelší cesta? Co vás nejvíce zaujalo?
Bill: Turné přes Evropu a Ameriku byly ty nejdelší cesty. Tam jsme byli na cestě i deset tisíc kilometrů a více. Každé místo, na kterém zastavíme, je nějakým způsobem speciální. Nedávno jsme byli v Asii pro zlatou desku a nějaká interview. Bylo to velmi ohromující a prozatím ta nejdelší destinace.
Catanie je nakloněná k dvojčatům Bill a Tom. Skupiny a fanoušci kempují v horkém slunci.
Auto s tmavými skly projíždí řadou. Zde jsou, hvězdy přijíždí. Jsou hvězdami okamžiku. Jsou to Tokio Hotel. Čekající řada křičících dívek dorazila z různých částí Itálie, většina z nich strávila noc před TRL podiem jenom aby byly v první řadě. Před stejnou scénou, kde mnoho lidí čeká na otevření, aby si mohli koupit pouhých 300 kopií nového City Humanoid DVD - Live, které se natočilo během koncertu v Miláně a světovou premiéru vydání mělo v Catanii.
Clara Vanessa Nadir, všichni teenageři dorazili do Palermo kolem čtvrté ranní, ale nějaké dívky dorazily z Vicenza a Padova, po dlouhých 22 hodinách od čtvrtka. Deštníky v rukou zajišťují úkryt před sluncem a příležitostným spálením, čekali odvčera, aby viděli svoje hrdinky. Řada taky přijela z Catanzaro s šílenou vášní k německé kapele. Absolutní oddanost, ve zkratce, když kapela včera dorazila aby zde předvedli, bez nějaké další show, jednoduše předvedli svoje nové DVD.
Jenom dva ze čtyř členů kapely, ale ti nejvíce milovaní, Bill a Tom Kaulitzovi, dvojčata kapely. Emo a rapper s copánky. Šedé triko s natištěnými upířími zuby, nalakovanými nehty, make-upem, diamantovým prstenem a takový je dnes zpěvák Bill; červené velké triko, tenisky a copánky zase kytarista Toma.
Proč jste si vybrali na vaše další DVD právě Miláno?
Bill: Rozhodli jsme se, protože to bylo na konci turné. Byl to jeden z našich nejlepších koncertů a producent tohoto DVD udělal krásnou práci. Na nahrávce, jsou taky nějaké velmi vtipné situace. Taky milujeme italské fanoušky a měli jsme to potěšení udělat naše DVD při vystupování v Miláně.
Poprvé v Sicílii?
Bill: Bohužel jsme toho moc neviděli: zůstali jsme čtvrtek večer a dnešek začalo všechno brzy, strávili jsme celý den v hotelu. Ale tady na Sicílii je neuvěřitelné horko. V Německu jsou v tuhle chvíli teploty vysoké, ale ne tolik.
Jaký to je být nejslavnější německou kapelou za posledních 20 let?
Bill: Jsme velmi pyšní na tenhle úspěch, nebylo to snadné. Všechno co děláme, když se vzbudíme a jdeme spát, je spojeno s Tokio Hotel. Nejdřív byli fanoušci pouze v naší zemi, potom nám nahrávací společnost řekla: "Nyní zkusíme Francii, Itálii, atd.". Naše životy se naprosto změnily v krátké době. Když jsme se po krátké chvíli vrátili do školy, tak bylo vše jiné. Dnes, například, už tohle nemůže být nazváno normálním životem. Nemáme žádné soukromí nebo nemůžeme jít ven s přáteli jako každý jiný a jsme pořád doprovázeni bodyguardy. Zpočátku to samozřejmě bylo opravdu zvláštní.
Nejšílenější věc, jakou pro vás fanoušek udělal?
Bill: Před naším domem jsou vždy lidé, kteří čekají, až se vrátíme. Vrátili jsme se velmi brzy do Německa, a když jsme tam, tak jsme s naší rodinou a psi (máme čtyři a dva z nich jsou na turné s Tokio Hotel). Někdy jsou šílení a čekají dny ve svém vlastním autě a nemají nic společného s těmi, kteří nás podporují v ostatních ohledech. Jednou se tu ovšem stalo něco opravdu hloupého. Dívka vyšplhala do třetího patra a vešla k nám oknem. Nakonec samozřejmě jsme se s ní vyfotili.
Jak důležitý je make-up a oblečení pro Tokio Hotel?
Bill: Každý má vždy svůj vlastní styl. Já, například, jsem se vždy oblékal takhle a vždy jsem byl takový. Rozhodnutí nebylo spojeno s Tokio Hotel. Našim jediným pravidlem je být sám sebou.
Projekty?
Bill: Pojedeme do Asie a Latinské Ameriky. To platí do budoucnosti po téhle chvíli a vydání DVD, počkáme a uvidíme. Náš život je plný překvapení. Když jsme byli na škole, tak všechno bylo každý den stejný. Novinky ale pokračují, to na Tokio Hotel milujeme.
Moderátor: Uh Bille, tvoje oblečení, které jsi měl na poslední show jsou stejně tak slavní jako vaše muzika. Je pravda, že jsi je navrhnul?
Bill: Na poslední turné ne, ale na tomhle turné jsem pracoval společně s Danem a Deanem z DSquared2 a vlastně to bylo opravdu cool, protože jsem jim řekl přesně, co chci a oni měli skvělé nápady, jak to všechno dát dohromady. A chtěl jsem, víte, byl jsem inspirovaný celým albem a podiem, takže jsem chtěl vypadat jako humanoid víte, takže to byla opravdu legrace tohle dělat a opravdu jsem si to užil, víte, dělat s nimi oblečení. Byla to opravdu zábava.
Moderátorka: Takže kluci, děkujeme, že jste tady, takže vstaňte a užijte si fanoušky.
Moderátor: Kluci, tohle byly dívky, se kterými se později setkáte. A co vy? Byli jste někdy někoho fanoušci?
Bill: Já jsem opravdu byl, když jsem byl opravdu mladší, tak jsem byl fanouškem Neny. Ona je uh, yeah. A víte dělal jsem hodně šílených věcí, stál jsem v dešti několik hodin, abych byl v první řadě, abych ji viděl živě a takové věci, takže přesně chápu druhou stranu.
Tom: Byl jsem velkým fanouškem Aerosmith. Víte, a vždycky jsem si koupil každé jejich CD a jenom seděl doma a poslouchal muziku a snažil se hrát, uh, několik jejich písní.
Moderátorka: Takže jaký druh fanoušků jste byli?
Bill: Já jsem byl ten druh fanouška, který čekal hodiny a hodiny a hodiny, jenom abych viděl.
Moderátorka: Takže jim rozumíš?
Bill: Yeah, rozumím jim. Naprosto.
Tom: Já jsem byl spíše ten tichý. Já jsem byl tichý. Seděl jsem doma, poslouchal muziku, snažil se je hrát.
Bill: Ale víte, nikdy jsem nevěděl, že tohle budou lidi dělat pro mě jednoho dne. Je to, je to stále šílený pocit.
Moderátor: Je pravda, že když jste byli mladší, když vám bylo deset let, tak jste měli vystoupení, aniž byste věděli jak hrát na nástroj?
Bill: Uh.
Tom: To není přímo pravda. Není to pravda.
Bill: Ale dělali jsme muziku, ale ne opravdu dobou, byly to začátky a psali jsme písně v naší zkušebně a chtěli jsme rovnou na podium a vždy to nebylo dobré rozhodnutí, víte. Ale je to součástí historie, takže.
Moderátor: Je pravda, že v té době se všechny vaše vztahy s dívkou skončily kvůli muzice?
Bill: Yeah, víte, protože muzika a kapela pro mě vždy byla na prvním místě a víte, někdy to bylo pro tu dívku těžké pochopit, že kapela je vždy první, takže jsem musel udělat rozhodnutí, yeah.
Moderátor: Jedna otázka - je pravda, že tohle je nový piercing?
Bill: Yeah, je nový.
Moderátor: Nový?
Bill: Yeah.
Moderátor: Bolí to?
Bill: Bolí.
Moderátor: Opravdu?
Bill: Naprosto.
Tom: A já taky mám jeden nový, tady *ukazuje na rozkrok*
Moderátor: Kluci, uh, použiji název jedné vaši písně v další otázce. Jaký je svět za vaší zdí?
Bill: Víte, myslím, že co jsme hlavně chtěli ukázat s touhle písní je to, že jsme jenom normální lidé, a děláme chyby a máme malý život, víte, mimo kamery.
Tom: Yeah, je to opravdu malý svět, a hlavně váš svět je v backstage. Víte, jsme na cestě 300 dní v roce a většinu času se poflakujeme v backstage, my čtyři dohromady.
Bill: A to jsme chtěli ukázat ve videu, víte. Máte tam malé scény, kdy nás vidíte, jak si ze všeho děláme legraci, a proto máme Tokio Hotel TV, abychom tak mohli, víte, vzít naše fanoušky na výlet s námi, poznat se navzájem.
Moderátor: Oba jste kolegové a dvojčata, takže sdílíte profesionální a soukromý život. Je to dobré nebo špatné?
Bill: Nevidím na tom vůbec nic špatného, protože si neumím život bez Toma představit.
Tom: Ne, je to normální.
Bill: A my jsme vlastně pořád spolu, víte, už po dvacet let, a neděláme nic bez toho druhého, takže.
Moderátorka: Máte jedny z nejfantastičtějších fanoušků na světě. Jaké šílené věci pro vás udělali?
Bill: Myslím, že tu je možná, byla tu jedna dívka v Los Angeles. Měli jsme tam koncert a svoji backstage místnost jsme měli ve třetím patře a ona vlastně vyšplhala jako Spider Woman, nevím jak, a stála tam po koncertě, přímo po koncertě. Bylo to naprosto šílené, mávala svoji kamerou a všechno.
Tom: Ale myslím, že je tu tisíce věcí. Je tu tisíce věcí. Taky jsme měli nahé holky v hotelovém pokoji, a myslím, že ten příběh znáte, ale líbí se mi to.
Moderátor: Je tu mnoho způsobů jak být fanouškem. Můžete být vášnivý, můžete být stydlivý, můžete být taky dotěrný, ale jaký je pro vás profil perfektního fanouška?
Bill: Myslím, že perfektní fanoušek by měl být velmi hlasitý, a líbí se mi, líbí se mi když jsou fanoušci opravdu do muziky. Líbí se mi, když ukazují svoje emoce, když křičí nebo brečí nebo cokoli, víte, to dělá to všechno pro nás vzrušující.
Moderátor: Podívejme se, jací jsou italští fanoušci.
Moderátor: Oh wow kluci, že? Je to dobrý? Myslíte si, že je to v pořádku?
Bill: Úžasné!
Moderátor: Vítejte tady!
Tom: Děkujeme.
Moderátorka: Kluci, v dubnu jste byli v Milánu kvůli koncertu, který je nyní na DVD - Humanoid City Live. Co nám můžete říct o tom večeru?
Bill: Pamatuji si, že jsme byli opravdu, opravdu...děkuji! Pamatuji si, že jsme byli tak nervózní, vždycky jsme velmi nervózní. Jsme velmi, velmi nervózní kapela. A hlavně když to bude na DVD. A publikum bylo úžasné té noci. Rozhodně.
Moderátor: Dnes tu není deset tisíc lidí, ale energie fanoušků je určitě stejná, že ano?
Bill: Co?
Moderátor: Energie je tady stejná jako v Miláně.
Bill: Jako dnes, yeah. Je to neuvěřitelné. To je i důvod, proč jsme chtěli natočit DVD v Miláně, protože naši fanoušci jsou tu neuvěřitelní. Je to opravdu úžasné.
Bill: Takový režisér prostě přijde a potom má prostě šanci a vy jste tu celou dobu byli na turné. Vy přesně víte, které momenty chcete zachytit a na co kladete důraz.
Tom: Protože jsme přesně věděli, že to bude takhle, řekli jsme, že je důležité mít každého z nás v každé situaci. Takže jsme měli tolik kamer, když jsme to DVD viděli, mohli jsme říct: "Tak, teď přijde záběr na Billa, teď záběr na Georga, teď má přijít na mě…takhle to bylo častokrát…samozřejmě, aby to bylo dobré.
----
Bill: Když necháte nějaký čas uběhnout a budete všechny DVD znovu sledovat a víte: "ok, taková byla první show, jak to všechno začalo a především, do té doby to byl takový proces a dlouhá cesta a když pak od úplného začátku vidíte nahrávky, když jsme stáli v malém klubu, pak se cítíte opravdu dobře. Právě s tímto turné jsme si tak trochu zrealizovali naše sny, věci, které jsme vždycky chtěli mít na pódiu, které jsme vždycky chtěli na pódiu udělat. No když to sleduju, jsme pyšný, rozhodně. Že jsme tohle udělali a také tohle album, které nebylo snadné zrealizovat jako čtveřice a předat to na pódium takovým způsobem, jakým chceme.
----
Bill: Jsme rád, že jsme natočili jeden z posledních koncertů, protože na tomhle koncertě šlo všechno dobře.
Tom: Ale předtím jsme taky měli jeden nebo dva koncerty, kdy to nebylo dobré. Ztratil jsem nervy, protože jsem řekl, že když se to stane na DVD, pak…eh..ehe..
Bill: No vždycky jste docela vystresovaní, protože je pouze jedna šance a zároveň si chcete užít koncert. A na druhou stranu doufáte, že klapne produkce, ale tentokrát klaplo všechno opravdu dobře.
----
Bill: Osobně jsem chtěl tohle, protože to je způsob, jak interpretovat naše songy a zprostředkovat pocit z celé nahrávky a pro nás to na konci tahle bylo … pódium, outfity, kresby, songy…
Tom: Všechno bylo přesně naplánované. Od otevření vajíčka na začátku, pyrotechnika, konfety, kde máte stát atd… a kdy Bill musel změnil svoje oblečení. Pro nás to byla naprosto jiná výzva, udělat show jako je tato.
----
Bill: Myslím, že to byl mix a pro několik fanoušků naprosto nečekané. Myslím, že přišli fanoušci, kteří možná viděli pět našich koncertů. A myslím, že to potom pro mnoho lidí bylo velké překvapení, hlavně první koncerty…něco takového se šíří velmi rychle, samozřejmě hlavně díky internetu… a myslím, že na prvních koncertech byli mnozí trochu v šoku. Ale to je přesně to, co jsme chtěli. Chtěl jsem vidět překvapivé lidi a ukázat jim něco nového.
----
Bill: Cool bylo, že jsme se po celé turné nedohadovali. Opravdu musím říct, že to bylo velmi harmonické. Což je vlastně docela divné…
Tom: Jo no, ale měli jsme dva tourbusy, to byla dobrá věc.
Bill: Přesně, měli jsme dva tourbusy, ale čekal jsem, že se budeme hádat. A všechno dopadlo dobře až na poslední koncert v Paříži. Opravdu jsme na sebe křičeli, takovou hroznou hádku jsme už dlouhou dobu neměli.
----
Tom: Myslím, že jsme nikdy neprezentoval každý večer něco takového s tak velkou chutí. Protože jsme na tom pracovali půl roku nebo déle předtím. Obojí, na pódiu a plánování této show. Musel jsme postavit celé pódium a testovat to s týmem, protože to bylo nesmírně komplikované. A během show muselo tolik lidí mačkat různé tlačítka…museli jsme to cvičit..jak dlouho jsme byli v Londýně?
Bill: Týdne, ne?
Tom: Týden, jo… a tam jsme zkoušeli, kus našich zkoušek můžete vidět na Live DVD.
----
Bill: A když to teď vidíte, potom jsme s tímto DVD dosáhli toho, čeho jsme chtěli.
Bill: No, Tom a já jsme se již několikrát opravdu špatně pohádali. To je potom i takové, že se mlátíme se všemi druhy věcí, a s židlemi a stoly a tak. Sem a tam se pereme opravdu dost.
...
Tom: Plánuji si to, když se chci s Billem hádat.
Bill: Ano, přesně, taky musíte vědět která témata a argumenty musíte říct, abyste začali boj a vmetli to tomu druhému do tváře.
Zkoušeli jste v tomto týdnu, když turné bude už tak brzo?
Misty Buckley: Bylo to opravdu vzrušující a intenzivní. Všichni jsme byli velmi soustředění a po studiu byl velký množství kreativity. Společně s kapelou a světelným designérem Davem Maxwellem, všichni jsme tvrdě pracovali na velké show, setu, obsahu obrazovek a světlech. Myslím, že to bude jedno pekelné turné. Fanoušci to budou milovat!
Mělo nedávné oznámení Optimus Secret Show nějaké vliv na zkoušky a obvyklou náladu?
Misty Buckley: Optimus Secret Show se nekonala ve zkoušecím studiu v Londýně.
Je nějaká část pódia, ze které jste nervózní? Bill se zmínil, že Gustavovo bicí bude na stoupačkách a to Tom dokonce nazývá jeho levým vejcem! ;-) Máte oblíbenou část pódia?
Misty Buckley: Nejsem nervózní - jen natěšená…je to rock n' roll. Set byl navržen s různými úrovněmi, takže kluci mají takové hřiště, na kterém pracuje jejich kouzlo. Tom a Georg tam hodně pobíhají a jsou tam opravdu speciální momenty.
Moje oblíbená část pódia je kokon - je to jako obrovská průmyslová socha. Miluju to…také práce, kterou udělali scéničtí umělci je dech beroucí. S našim týmem jsme měli velké štěstí.
Tokio Hotel nemají takové jméno v Anglii jako v Evropě - znala jste je předtím, než jste s nimi začala pracovat?
Misty Buckley: Samozřejmě, byli na EMA's a po celé Paříži jsme viděla jejich plakáty. Pracovat myslím, myslím, že si Anglii získají, bez problému. Kluci mají tak úžasnou show a Bill je fantastický umělec.
Zdá se, že kapela je velmi ráda, že s vámi může pracovat na designu pódia. Jak jste se cítila, když jste s nimi pracovala?
Misty Buckley: Je to cool parta kluků a jsou velmi kreativní. Je to opravdu brilantní projekt a jsou skutečně zábavní.
Jak došlo ke spolupráci?
Misty Buckley: Dal nás dohromady produkční manažer Chris Vaughan a Kleo Tuemmler, kteří s kapou pracují po 4 roky.
Jak se kapela podílela na procesu designu?
Misty Buckley: Právě Bill je hodně do designu a do vytváření elementů show. Všichni jsou velmi vizuální, což je skvělé. Kapela má na mysli futuristickou scenérii "Humanoid města". Takže když jsem jim ukázala první kresby, přišlo hodně cool nápadů a oni přirozeně vědí, co je cool a zábavné pro jejich fanoušky.
Kapela vždycky trvá na tom, že jejich angličtina není moc dobrá a že mají potíže se vyjádřit. Jaká byla komunikace s nimi?
Misty Buckley: Jejich angličtina je perfektní.
Bill hodně mluvil o kostýmech, které na turné navrhli DSquared - inspirace na design pódia pocházela z nich nebo to bylo obráceně?
Misty Buckley: Od začátku byla naplánována produkce jako celkový koncept. Myslím,že se všichni inspirovali navzájem.
Poslechla jste si pro inspiraci Tokio Hotel album - Humanoid? Co jste si myslela?
Misty Buckley: Ano, poslechla. Je to skvělé album.
Opravdu se nám líbil design pódia, který jste udělala pro Bat for Lashes - jaký byl váš oblíbený projekt? S kým jste si nejvíc užili spolupráci?
Misty Buckley: Jeden z mých oblíbených projektů je design pro festival Glastonbury muzických umění. Ten rozsah je úžasný. Je úžasné pracovat s největšími uměleckým oddělením na světě. Je tam přes 40.000 tvůrců, kapel a účinkujících. Je to epické a vzrušující.
Kde všude bude v budoucnu viděn design Misty Buckley?
Misty Buckley: Aktuálně je to Hot Chip turné.
Uvidíme vás na Humanoid City turné kontrolovat vaše pódiu v akci?
Misty Buckley: Ano, tak často, jak je budu moct.
Oficiální Tokio Hotel UK Street Team a Fanklub mají velkou paronii, že to kapela tady v Anglii nemá ráda, protože nevydávají CD, nemají tady vystoupení nebo autogramiády - můžete nás ujistit, že se smáli aspoň jednou během jejich pobytu v Londýně? ;-)
Bill: Ano. Chci se sám za sebe rozhodovat. Neumím si představit, že by někdo vybíral oblečení za mě.
Jednou jsi řekl, že neopustíš dům bez make-upu. Je to pravda?
Bill: Nosím make-up od 14 let. Neumím si život představit bez make-upu. Kdysi dávno, když jsem se poprvé líbal s holkami, tak jsem se bál, že se mi řasenka rozteče.
Používáš nějakou speciální kosmetiku?
Bill: Byla doba, kdy jsem zkoušel všechno sám, ale nyní mám svoji oblíbenou kosmetiku. Například tužka na oči od Maybelline. Nikdy nejsem bez ní.
Jak dlouho ti trvá si udělat make-up?
Bill: Ne dlouho, protože mám v tom po mnoho let už praxi. Obléct se, vlasy a make-up mi trvá tak hodinu.
Jak bys nazval svůj styl?
Bill: Někteří říkají, že jsem Goth, nějací, že jsem Emo. Ale myslím, že moje image je blíže k Manga. Takhle vypadají postavy v japonských komiksech - úzké kalhoty, boty s podpatky, kůže, šílený účes a make-up. David Bowie je taky moje inspirace.
Taky jsme se zeptali Billa na:
Nakupování:
Bill: Nebyl jsem nakupovat už mnoho let. Ani si nepamatuji, kdy jsem byl naposled v supermarketu. Například ani nevím kolik stojí máslo.
Samota:
Bill: Když jsem po koncertě sám na svém pokoji v hotelu, tak nechápu, jak se to stalo. Náhle je kolem mě takové ticho. Někdy, a možná, že to zní divně, se cítíme velmi osamělí.
Peníze:
Bill: Vyděláme si docela dost peněz, ale nejsme multi-milionáři a nejsme v závodě za více penězi. Odmítnul jsem tak 90% nabídek na reklamy, takže se opravdu nezajímám o to, jak si získat více peněz. Budu dělat jenom to, co opravdu chci.
Bill: Tady jsou stále Tokio Hotel s Bänd-Scheiben-Vorfall.
Tom: Bänd-Scheiben-Vorfall.
Georg: B-b-bänd.
Bill: A něco jsme s sebou přinesli, máme tady pár věcí, nějaké trika, které můžete vyhrát na energy.de. Takže přejeme hodně štěstí. A teď budeme pokračovat s našimi oblíbenými songy a další je dobrá Alicia Keys s "Doesn't Mean Anything" a musím říct, že na začátku nás nějak neoslnila …
Georg & Tom: Ne…
Tom: Ale pak jsem jednoho dne viděl její živé vystoupení a pro mě je to nejtalentovanější a nejlepší zpěvačka, hlavně pokud jde o živá vystoupení…
Bill: Je neuvěřitelné, co dovede s klavírem a jak zpívá. Taky bych všem doporučil její nové album. Je tam pár pěkný věcí, jak natáčela ve studiu, když začala hrát několik songů a dělá jejich nové verze.
Tom: A vypadá úžasně. Všichni si to myslíme.
Bill: Proto bych řekl .. (směje se)…no rozhodně má ten správný balík. Alicia Keys "Doesn't Mean Anything".
-----
Bill: Tady je vaše oblíbena kapela Tokio Hotel…
Všichni se smějí
Tom: S Bänd-Scheiben-Vorfall.
Bill: A to byla Alicia Keys a teď přijde hezká kolegyně Beyoncé se "Sweet Dreams". Všichni jsme byli na koncertu v Berlíně a sledovali jsme tuhle naprosto talentovanou zpěvačku a bylo to opravdu neuvěřitelné. Byl to naprosto skvělý koncert, naprosto skvělá produkce a je skutečně skvělé, co dělá na pódiu…
Tom: Jedna věc se musí říct, je rozhodně dobrá zpěvačka. Za pravé a především, vypadá extrémně dobře, že? [do mikrofonu všichni souhlasí]
Bill se směje
Georg: No ano…
Tom: Chabý Hagen a Gustav už tam jsou…
Georg: Tady se nedá nic říct..
Gustav: Nemůžu si vybrat, že?...
Tom: Ok, takže tady je Beyoncé se "Sweet Dreams".
-----
Tom: Takže teď Jay-Z feat. Alicia Keys s "Empire State of Mind". Jeden z mých oblíbených songů na Jay-Z-Albu, každopádně. A teď je to také ve stejnou dobu…. - dobře se to hodí, protože jsme měli právě Beyoncé a teď přijde božský manžel (všichni se smějí) a z toho důvodu jeden mých oblíbených rapperů a interpretů na celém světě. Alicia Keys je samozřejmě stejně tak úžasná…
Bill: A musím říct, že Jay-Z je v každém případě naprosto cool týpek. No měli jsme to štěstí, že se šel dokonce podívat na náš koncert. Pro nás to byla obrovská pocta, že navštívil koncert Tokio Hotel. Také jsme si s ním ještě naprosto mile popovídali. No každopádně je to velmi sympatický umělec a každopádně jejich z největších rapperů a proto hodně zábavy s Jay-Z a Aliciou Keys.
-----
Bill: Tady jsou Tokio Hotel s Bänd-Scheiben-Vorfall na NRJ a už jste slyšeli hodně našich oblíbených songů. Dále pokračuje s Train "Drops of Jupiter". Pravděpodobně si hodně lidí bude myslet, že ten song nezná, ale když ho uslyšíte, uvědomíte si opak.. Musím říct, že je to naprosto naprosto úžasný text a naprosto skvělý song, který jsem zase objevil. My jsme nebo já jsem ho objevil v Mexiku Nedávno, když jsme ráno seděli v pokoji a sledovali hudební stanicci a tam běžel tento song. A musím říct, že je to vlastně škoda, že se potom o nich nedá tak moc slyšet, protože jsou velmi velmi dobrá kapela a mají naprosto úžasné songy. Doufám, že eventuálně přijde víc věcí. Tady jsou Train s "Drops of Jupiter".
-----
Tom: Ok, jsme zase zpět s Tokio Hotel u Bänd- Bänd-Scheiben-Vorfall a samozřejmě s nejlepšími hity osmdesátých, devadesátých let a se super hity ze současnosti (všichni se smějí). Tady s mými kolegy - chabým Hagenem..
Georg: A veselým Tomem…
Tom: Naprosto přesně a bláznivý Gustav je také tady…všichni tady jsme na začátku a další jsou 30 Seconds to Mars s "Kings and Queens".
Bill: Velmi velmi pěkný song. Je to první singl z nového alba. Je to super album. Můžu ho všem doporučit a také velmi velmi cool kapela. Myslím, že je to trochu škoda, protože jsou na turné ve stejnou dobu jako my, protože bych také samozřejmě rád šel na koncert 30 Seconds To Mars. Ale…
Tom: Samozřejmě, protože lístky neprodávají tak dobře, protože jsou souběžně na turné…
Bill se směje
Georg: No rozumím, že každý jde raději na koncert Tokio Hotel…
Tom: Já taky. Absolutně.
Bill: No když by byl výběr, tak bych šel samozřejmě na Tokio Hotel. Ale teď si poslechněte "Kings and Queens". Hodně zábavy.
-----
Tom: No veselý Tom je zase zpátky a jako a teď připravil velké překvapení. Pro mého kolegu, chabého Hagena. Který je velkým fanouškem Davida Hasselhoffa a já jsem přemýšlel: "Pojďme, zahrajeme mu…"
Georg: Aaah, teď to přijde..
Tom:Jeho absolutně oblíbený hit - 'I've been looking for Freedom'" a je to velká chvíle…
Bill: Myslím, přál bych si, abychom teď měli ve studiu kameru, protože Georg to teď přoádně rozjede… Tom: Teď vyjdou všechny emoce… Bill: Teď vyjdou všechny emoce. Ten teď bude pořádně tančit a všřím, že všichni venku se na to také těší. David Hasselhoff. Georg: Také to je taneční číslo… Bill: Tady to je…
-----
Bill: Tady jsou Tokio Hotel. Posloucháte Bänd-Scheiben-Vorfall na NRJ. Dali jsme dohromady naše oblíbené songy a my pokračujeme s tou nejlepší kapelou ze všech, s Tokio Hotel samozřejmě! "World behind my Wall", náš….
Georg: Úžasný song
Bill:…nový singl. Ano, velmi pěkný song.. Tom: Je to pěkná věc!
Bill: Pěkná věc! Také jsme natáčeli klip a každopádně tam bylo velké horko. Hodně jsme pracovali s ohněm. Se songem jsme vystupovali už i na EMA a Georg se dost špatně zranil.
Georg: Bylo příliš horko.
Všichni se smějí
Bill: Bylo příliš horko. Georg utrpěl docela špatné zranění..no pro něho.. Všichni se na to samozřejmě podívejte…Klikněte na tokiohotel.de a podívejte se na nový klip..
Tom: A samozřejmě můžete kliknout na NRJ, kde od nás můžete vyhrát pěkné dárky: Trika, CD, Autogramkarty, atd. No…
Bill: Všechny samozřejmě podepsané a teď si poslechněte Tokio Hotel s "World Behind My Wall."
-----
Bill: Tak lidi, teď už jsme také u konce. To byli Tokio Hotel na NRJ s Bänd-Scheiben-Vorfall. Doufáme, že jsme vás za tu hodinu potěšili nebo také nervovali. Jako vždycky. Každopádně to byla hodina našich oblíbených songů a teď jsme došli na konec. Bavte se na vaši párty nebo kde teď právě jste. Uvidíme se na našem turné. Mnohokrát děkujeme.
Bill: Hej, my jsme Tokio Hotel a vy posloucháte Energy Bänd-Scheiben-Vorfall. Dostali jsme hodinu pro naši hudbu a naše oblíbené songy. Konec konců, venku je dost chladno a není nic lepšího, než sedět pohodně v autě nebo doma.
Tom: Jo a pohodlně poslouchat Prodigy.
Všichni se smějí
Bill: Přesně! Protože začínáme s prvním songem, který je od Prodigy "Omen" a my tejně song posloucháme pořád dokola, na našem focení a vždycky posloucháme trochu hudby, když děláme takové věci.
Tom: A už to nemůžeme ani dál slyšet, ale nicméně vy si to teď poslechněte…
----
Tom: Takže další song je od Eminema, která má…jak to říct, něco jako comeback album. Vlastně si ho moc lidí nevšimlo, ale já si myslím, že je určitě dobré.
Georg: Jo, je naprosto dobré.
Tom: No a abyste mohli poslouchat další song, tak ani nemusíte být fanouškem Hip Hopu.
Bill: Jo, tak bych to řekl. Tom je v kapele jako Hip Hop fanoušek a tuhle hudbu poslouchá pořád a i když nejsem z toho nadšený, další song od Eminema je určitě cool.
Tom: Zpívá…zpívá za změnu…tohle je "Beautiful" a dirty version, tak se bavte.
----
Bill: To byl Eminem s "Beautiful". Řekl bych, že je to trochu smutný song.
Tom: Abych byl upřímný, od něho mám raději trochu vážnější songy.
Bill: A další song mám taky velmi rád, je trochu veselejší, řekl bych. Vlastně podle mého názoru je to song pro dobrou náladu. To je Peter Björn a John s "Nothing to worry about" a určitě je to dobrý song k poslechu, když něco děláte a Tom si toho song všiml díky klipu. Myslím, že se vám ten klip opravdu bude líbit.
Tom: Ano, ano, je to těžké popsat. Vlastně je jako ten song…poslechněte si ho…
Bill: Ale určitě je to zábavné. Určitě byste si ten klip měli pustit. Nicméně tady je "Nothing to worry". Bavte se.
----
Bill: Vítejte zpátky. Tady jsou stále Tokio Hotel. A vy jste stále s námi na Bänd-Scheiben-Vorfall.
Tom: Bänd-Bänd-Scheiben-Vorfall!
Všichni se smějí
Bill: A budeme pokračovat s kapelou…jak bych to řekl? No můžete si o nich myslet co chcete. Jsou trochu…
Tom: Nemám je rád…
Georg: Já taky ne..
Bill: Já vlastně taky ne…nemyslím si, že jsou úžasní, většina lidí si myslí, že…
Tom: No řekl bych…myslím si, že ten kytarista je sexy.
Bill: Přesně. Většina lidí si myslím, že kytarista je sexy.
Georg: To je pravda.
Bill: Ale jedno o nich můžu říct, řekl bych, že další song je dost cool.
Tom & Georg: Jo.
Bill: A taky si myslím, že je to první song, který se dá poslouchat. A tady jsou Tokio Hotel s "Automatic" a řekl bych, určitě je musíte vidět naživo. Slyšel jsem, že jedou na turné a …
Georg: Prý to bude obrovské.
Tom: Hrají v Hamburku a v Oberhausenu.
Bill: Hrají v Hamburku a v Oberhausenu v Color Line Arena v König Pilsener Arena a myslím, že to bude opravdu dobré.
Georg: Půjdu na ně!
Bill: No i když jsem doteď nebyl jejich velkým fanouškem, určitě tam nebudu chybět.
Tom: Vsadím se, že dají vyhrát lístky online na NRJ.
Bill & Georg: Taky si myslím.
Bill: A teď tu jsou Tokio Hotel s "Automatic". Bavte se.
----
Bill: Hej, my jsme Tokio Hotel a dnes na hodinu přebíráme NRJ pro Bänd-Scheiben-Vorfall našich oblíbených songů. Poskytneme vám hodně hudby a doufáme, že si to všichni naladíte. Už se těšíme!
Bill: Tohle byli Tokio Hotel a tady jsou Tokio Hotel a na řadě je La Roux. Je to dost cool zpěvačka. Musím říct, že jsem o ní poprvé slyšel v tomto roce. Nicméně další song je obzvlášť dobrý. Je to "In for the Kill" a má opravdu dobrý klip. Musím říct, že je jako další speciální zpěvačka. Stejně tak má svůj vlastní styl. A vždycky má naprosto cool klipy. No rozhodně je velmi speciální a myslím, že každý zná tenhle song. Tenhle song je dobrý jako párty song. Tady je La Roux s "In for the Kill."
----
Bill: Na řadě je velmi velmi úžasná kapela, která udělala senzační album. Každý zná tenhle song: Kings Of Leon s "Use Somebody". Je to neuvěřitelně skvělá kapela a to je velmi pěkný song. Jednou bych je rád viděl naživo. Ještě jsme neměli tu šanci. Rád bych šel na jejich koncert a slyšel je živě. Pár věcí jsem už viděl na internetu - jako živá vystoupení. Rozhodně jsou velmi dobrá kapela a mají extrémně dobrého zpěváka. No můžu o nich říct jenom dobré věci a bavte se: Kings Of Leon "Use Somebody".
----
Bill: To byli Kings Of Leon a na řadě je současně nejoblíbenější kapela nás všech. Myslím tím, že když dojde na hudbu, všichni mají odlišný vkus a hudbu, kterou posloucháme se velmi liší, ale tohle je kapela, která máme rádi všichni. A jsou to Stereophonics a znovu jsme je objevili náhodně, když jsme byli na turné. To znamená, že jsme se všichni dívali na film a "Maybe Tomorrow" - další song byl na soundtracku. A tohle je jako ty songy, u kterých si poprvé možná myslíte "Hm, tyhle jsem nikdy neslyšel", ale když ho uvidíte ve filmu, myslím, že každý je schopný zapamatovat si tenhle song a my jsme je také znovu objevili a rozhodně je to velmi skvělá kapela. Půjdeme na jejich koncert, jsou tady v lednu a jdeme na jejich koncert, je to opravdu dobrá kapela a opravdu dobrý zpěvák. Bavte se se Stereophonics a "Maybe Tomorrow".
Zvažoval někdo z vás skutečnou kariéru v módním průmyslu, protože jste již do něho začali fušovat?
Bill: Ano. Jako muzikant jsem měl šanci pracovat s fantastickými fotografy a návrháři. Opravdu jsem si to užil, když jsem pracoval s Karlem Lagerfeldem pro Vogue a rád dělám cool věci s Vanity Fair. Také jsem nakreslil nějaké kostýmy pro naše poslední turné. Byl by sen, navrhnout mojí vlastní kolekci.
Teď jste mega úspěšní, je něco, co na slávě nesnášíte?
Bill: Někdy si přeju jít ven a dělat, co chci, jít na drink do baru nebo tak, ale je to těžké.
Tom: Nesnášíme paparazzi. Když jsme v únoru byli na Maledivách a odpočívali v našem bungalovu, naháněli nás. Na druhý den byly naše fotky v bulváru.
Jiná slavná dvojice ve městě jsou Dean a Dan Catenovi z DSqaured, kteří se vždycky oblékají stejně. Myslíte, že je to příliš?
Tom: Prvních šest let našeho života jsme vypadali stejně.
Bill: To je drobná věc, kterou dělali naši rodiče, oblékali nás stejně.
Tom: Měli jsme stejné mikiny a na nich bylo "Tom" a "Bill", bylo to i pro naše učitele, aby nás snadno identifikovali. Teď se rozhodujeme sami, jak chceme vypadat.
Má zbytek kapely pocit, že Bill jako frontman kapely, má tendenci zastínit všechny ostatní?
Tom: Oh ano, všichni stojí ve stínu Billa. Vždycky to tak bylo, už když jsme začali dělat rozhovory s časopisy a takové děti. Bill bude na coveru a my, víte…stojíme za ním (směje se).
Bill: Jo, jsme s tím cool, protože se navzájem velmi dobře známe. Plus, můžou jít do McDonaldu, kdykoliv chtějí. Já nemůžu.
Zatímco byli ve městě na Audi Fashion Festival 2010, Tokio Hotel identická dvojčata Bill a Tom Kaulitzovi s námi pohnuli i bez svých kytar.
Zvažoval by někdo z vás opravdovou kariéru v módním průmyslu, poněvadž už jste se v tom tak trochu pohybovali?
Bill: Ano. Jako muzikant jsem měl šanci pracovat s fantastickými fotografy a návrháři. Opravdu jsem si užíval čas, kdy jsem pracoval s Karlem Lagerfeldem pro Vogue a taky jsem udělal nějaké cool věci s Vanity Fair. Taky jsem nakreslil nějaké kostými na naše poslední turné. Byl by to sen navrhnout vlastní kolekci.
Nyní, když jste mega úspěšní, je tu něco, co na slávě nenávidíte?
Bill: Někdy si přeji, abych mohl prostě jít ven a dělat si, co chci a jít na pití do baru a prostě cokoli, ale je to těžké.
Tom: Nenávidíme paparazzi. Když jsme byli v únoru na Maledivách a poflakovali se v našem bungalovu, tak nás stejně naháněli. Další den byly naše fotky v bulvárech.
Další slavná dvojčata ve městě jsou právě Dean a Dan Catenovi z DSquared, kteří se navíc oblékají stejně. Taky to kluci někdy děláte?
Tom: Vypadali jsme stejně po prvních šest let našeho života.
Bill: To je něco, co naši rodiče dělali, že nás oblékali identicky.
Tom: Měli jsme svetry s "Tom" a "Bill" kvůli učitelům, aby nás snadněji poznali. Nyní se sami rozhodujeme, jak chceme vypadat.
Cítí zbytek kapely, že Bill jako frontman kapely, pořád před všemi vyčnívá?
Tom: Oh yeah, všichni stojíme ve stínu Billa. Bylo to tak už od začátků, kdy jsme začali dělat interview s časopisy a tak. Bill je na obálce a my, však víte, jsme za ním.
Bill: Yeah, jsme s tím v pohodě, protože se tak dobře známe. Navíc, oni můžou jít do McDonaldu kdykoli chtějí. Já nemůžu!
Víme, jak tuna fanoušků chce zoufale křičet "Tokio Hotel, Miluji vás!". Takže jsme s kluky udělali exkluzivní interview. Po focení a interview vznikl závěr, že Tokio Hotel jsou tak šíleně neuvěřitelně sexy, že není tak těžké pochopit, proč se stali nejslavnějším rockovým symbolem z Německa.
Vítejte v Tchajwanu. Je to takové potěšení s vámi udělat exkluzivní interview pro náš nespočet čtenářů. Vzhledem k tchajwanské muzice, vývoj německé muziky je plně odrážen v různých hudebních polích po dlouhou dobu. Můžete nám říct současný status německého hudebního průmyslu? Jak můžou takhle mladí členi kapely najít svoji cestu, aby vyčněli?
Odpověď: Oh, v Německu je to extrémně těžké pro mladou kapelu, aby uspěla. Zahraniční muzika, hlavně američtí interpreti pořád dominují německým hitparádám, takže je tu sotva šance pro nové kapely. Musíte mít při sobě všechno štěstí, abyste měli aspoň možnost si získat jméno. Co stojí za zmínku je to, že je vždy těžké pro německé kapely se dostat do jiných zemí.
Tokio Hotel jsou ale velcí po celém světě. Jaké vzory používáte, abyste mohli pracovat v kapele společně?
Odpověď: Všichni čtyři žijeme v severním Německu, takže je velmi snadné spolu komunikovat, když píšeme písně. Většina písní a textů je vytvořena Billem a Tomem, následováno je potom demo, které se udělá v domácím studiu. To je asi to hlavní.
Samozřejmě, nyní se nemusíte bát o nalezení fanoušků, ale co začátek? Můžete promluvit o věcech, které se stali, když jste vystupovali v Magdeburku, v malém městě ve východním Německu?
Odpověď: Na začátku jsme měli vystoupení každý víkend. Byli jsme opravdu mladí, takže jsme si užívali života, kde hudba byla naší prací. Na čem záleželo bylo to, že jsme se dokázali postarat i bez učitelů a rodičů. Vydělávali jsme si trochu peněz, ale stále to byl speciální život.
Zdá se, že populární kultura je něco velice složitého na místě, kde jste vyrostli. Začali jste na takovém místě a nyní jste slavná kapela, která je obdivována křičícími lidmi. Jaká byla ta největší překážka na celé té cestě?
Odpověď: Po tom, co jsme se stali více a více slavnějšími, největším problémem bylo mít nějaký soukromý život. Jednoduše už nejde žít svobodně jako normální lidé, a užívat si potěšení jako jít nakupovat. Kromě toho, většinu času trávíte jako kapela: vystupujete, vydáváte a jste stále na cestě. Osobního času je méně a méně.
Kolem jména kapely, od Black Question Mark až k Devilish a nakonec Tokio Hotel, můžete se s námi podělit o jména těchto tří příběhů?
Odpověď: Haha, to je vtipné, dokonce víte i o Black Question Mark, to, se kterým jsme přišli, když nám bylo sedm let! Byli jsme příliš mladí, abych byl upřímný a nepřemýšleli jsme tak nad tím. Jen jsme se podívali do slovníku a pomysleli si, že Black Question Mark zní cool, takže jsme takhle pojmenovali kapelu. S více a více vystoupeními po tom, co nám bylo deset let, tak jsme si řekli, že potřebujeme trochu lepší jméno. Když jsme naše čtyřka dali dohromady kapelu, tak jsme si řekli, že potřebujeme vážné jméno a tak jsme to změnili na Devilish. Nakonec se jméno změnilo na Tokio Hotel, hlavně kvůli tomu, že máme rádi Tokio a často zůstáváme v hotelech, kvůli tolika vystoupení. Proto Tokio Hotel.
Cestujete po celém světě. Které místo nebo určitý koncert na vás udělal největší dojem? Například, fan akce nebo nadšení, které jste cítili. A proč?
Odpověď: Upřímně, fanoušci jsou na velké většině míst nadšení, což nás překvapuje. Když se tak ptáte, tak na Evropském turné, byla tam skupina hardcore fanoušků, kteří se ukázali na každém koncertě v každé zemi a oblasti, a byli dokonce v první řadě. Jsme opravdu ohromeni a pohnuti jimi.
Máte tolik zkušeností z podia, je tu nějaká trapná situace, když jste vystupovali na podiu?
Odpověď: Haha, hodně. Jednou na koncertě, který právě začal, jsem šel a zpíval, ale neopatrně jsem spadnul z podia. A potom tu byla jiná doba, kdy jsme měli koncert v takovém malém místě, takže vybavení nebylo tak perfektní. Takže se tam podlaha trochu rozbila a trefilo to fanynku. A jednou ve Francii byl venkovní koncert, Bill vyšplhal po schodech nahoru, aby vystupoval a neopatrně spadnul. Je tu hodně takových věcí, když vystupujeme živě.
Nějaké jiné zájmy nebo koníčky kromě muziky?
Odpověď: Poněvadž většina naší doby obsahuje práci, tak když máme volno, tak jednoduše spíme. Obecně mluvíme, jsme líní a nebereme dostatek spánku jako pravidlo. Takže opravdu spíme. Kromě toho? Protože žijeme spolu, tak si kupujeme hodně DVD a sledujeme je spolu. Samozřejmě, že taky trávíme hodně času psaním písní. Oh, Tom má opravdu pěkné sportovní auto a velmi rád jezdí rychle. V Německu není většinou na dálnicích žádné omezení rychlosti. A tak se Tom zajímá o závody.
Kdybyste mohli spolupracovat s nějakou osobou nebo kapelou, v minulosti nebo současnosti, doma nebo v zahraničí, udělat jednu věc, koho byste zvolili a co byste udělali?
Všechny vaše písně vám musí být drahé, ale kdybyste si měli vybrat jednu oblíbenou, která by to byla a proč?
Bill: Myslím, že je to opravdu těžké, protože všechny ty písně jsou jako součástí vašeho soukromého života a soukromých příběhů, o které se chcete podělit s lidmi. A je to opravdu těžké, protože každá píseň má jiný smysl a zprávu a tohle všeho, takže...Myslím, že z nového alba mám rád Dogs Unleashed, hlavně kvůli zvuku, líbí se mi ty elektronické věci v tom. Takže opravdu mám rád Dogs Unleashed a mám skvělé momenty s touhle písní na Evropském turné. Takže to byly vždy skvělé chvíle na podiu. Ale taky mám rád úvodní píseň Noise a mám rád World Behind My Wall, což nás velmi dobře zobrazuje, tu situaci, ve které jsme v tuhle chvíli v našich životech. Takže je to opravdu těžké. Já bych...já bych...já nevím...já nic neřeknu.
Získali jsme si pár minut s dvojčaty Billem a Tomem z německé pop-rockové kapely. Nedávno byli ve městě kvůli Audi Fashion Festival.
Vy kluci jste byli na přehlídce DSquared2. Je tu nějaký zájem o to, že se stanete návrháři?
Bill: Tohle pro nás vždy bylo snem a nyní když jsme muzikanti, tak máme tolik šancí pracovat s fantastickými fotografy a návrháři. Byl by to sen si navrhovat vlastní věci. Na poslední turné jsem taky navrhnul nějaké kostými.
Kromě vašich účesů, jak vás můžeme s Tomem rozlišit?
Bill: Tom je ten vážný. On zvládá ty obchodní věci. Ale jinak jsme jako jedna osoba. Prvních šest let našeho života jsme vypadali stejně, protože nám naši rodiče dávali stejné svetry! Potom jsme se rozhodli, že chceme vypadat odlišně.
Jak jste se vypořádali s úspěchem Tokio Hotel? Bylo to opravdu šílené?
Bill: Prvních pár let to bylo opravdu zvláštní. Již jsme nemohli chodit po ulicích v Evropě nebo si vyjít z přáteli a rodinou. Taky jsme se hodně věcí vzdali, ale to za to stálo, protože jsme opravdu chtěli být muzikanti.
Jak dlouho vám ráno trvá se připravit?
Bill: Víte, s vlasy...
Tom: Deset hodin!
Bill: Mám cvik, protože to dělám každý den, takže teď tak patnáct minut. Musíte mít opravdu šílené vlasy, abyste mohli získat takhle vysoký účes - takže si tak často vlasy nečešu a používám hodně laku na vlasy.
Co si myslíte o Singapuru?
Bill: Jsme ohromeni. Je to naše první návštěva a nikdo nám neřekl, jak krásný je Singapur! Máte tady džungli a krásné počasí - Německo je chladné! Plánujeme si přivést sem celou produkci na koncert a udělat turné, snad! Bylo by cool udělat kompletní turné v Asii a ukázat vám naše Humanoid City a outfity.
Nadšení stovky fanoušky Tokio Hotel prostě nikdy nekončí. Od včerejšího večera bylo jasné, že nepřestanou křičet a křičet. Obzvlášť, když se měli setkat, bylo to ještě bláznivější.
Od rána čekání v řadě
Už od devíti ráno čekali fanoušci Tokio Hotel v 1 Utama Shopping Center, v Kuala Lumpur, kde měli 1. května autogramiádu. Autogramiáda nezačala až do 11.30 hod. "Přijeli jsme brzo, takže jsme mohli být první, kdo dostane jejich podpisy," řekly Joyce a Panda z Honk Kongu. Zúčastnit se autogramiády bylo jednoduché. Všichni si museli koupit CD Humanoid a vzít si ho s sebou.
Přesně v 11.30 se tito čtyři Němci objevili na malém pódiu, kde svým fanouškům podepsali stovky CD. Po dobu celé autogramiády měl Bill a ostatní kluci úsměv na tváři a dokonce zodpověděli i některé otázky od jejich fanoušků. Jejich přátelství musí jejich fanoušky šokovat. Někteří hystericky křičeli, neovladatelně brečeli a volali lidem, aby jim řekli, co se dělo.
O hodinu později autogramiáda skončila. Poté, co jejich fanouškům zamávali na rozloučenou, vrátili se nouzovým výhodem do hotelu. Kawanku a ostatní fanoušci bojovali, aby mohli Billa, Toma, Gustava a Georga dohonit, dokud by nepřemohli ochranku a budyguardy. Bohužel jsme je nemohli pronásledovat, ale Kawanku a někteří šťastní fanoušci měli stále možnost se s nimi setkat na Meet&Greet po showcase.
Meet&Greet
Štastní, ale smutní
Poté, co showcase skončila, okolo 23:30, Kawanku a Jade, vítězka našeho Tokio Hotel kvízu a přes více jak 50 dalších vítězů, se mohlo s nimi v zákulisí setkat a získat fotografii. Všichni vítězové v tu chvíli vypadali velmi šťastně. Po téměř hodině, Kawanku a Jade čekali na to, až získají fotku. Unavení, zpocení, hladoví, to byly pocity všech. Ale když jsme viděli Billa, Toma, Georga a Gustava, všechno šlo pryč. Bohužel ochranka byla hodně přísná. Měli jsme pouze tři minuty, abychom udělali fotku a naše vlastní foťáky jsme si nesměli vzít. To nebyl problém, protože oni měli pro naši fotku připraveného profesionálního fotografa. Cítili jsme se tak šťastní, ale zároveň smutní, když jsme se s Tokio Hotel rozloučili. Čekáme na to, až se znovu setkáme v Indonésii!
Vítězka Tokio Hotel kvízu
Non-stop šok
Jade Alicia Poa 8. třída High Scope Kelapa Gading, Jakarta.
"Kupovala jsem si zmrzku, když jsem najednou dostala zprávu, že jsem vyhrála Tokio Hotel kvíz. Sedla jsem si a zrušila objednávku. Byla jsem v šoku. Když jsem zavěsila, cítila jsem, že bych měla zakřičet, ale držela jsem to v sobě. Když jsem přišla domů, křičela jsem ve svém pokoji a skočila na mou postel. Naštěstí jsem předtím, než jsem odeslala moji tvorbu měla od rodičů povolení, že můžu jen do Kuala Lumpur.
Setkání s Tokio Hotel poprvé bylo tak intenzivní, když s nimi Kawanku mělo rozhovor. Myslela jsem si, že je to jen sen, byla jsem v šoku. Nemohla jsem nic říct, i když bylo tolik věcí, na které jsem se je chtěla zeptat. Byla jsem tak nervózní, když se Bill a Tom na mě usmáli, ha ha ha! Od začátku do konce jsem věnovala pozornost všemu, co udělali a každé části jejich těla.
S Kawanku jsem prošla všechny akce, které Tokio Hotel měli. Od rozhovoru, tiskovou konferenci, autogramiádu, showcase, až po meet&greet, které mě rozbrečelo. Byla jsem tak smutná, že se od nich musím odloučit a znovu je neuvidím. V noci jsem nemohla spát, přemýšlela jsem o všech chvílích, když jsem se s Billem, Tomem, Georgem a Gustavem setkala. Ani ten pocit neumím vysvětlit. Díky, Kawanku, že jste mi splnili sen."
Kawanku bylo tak šťastné, když slyšelo pocity těchto čtyřech německých kluků. Od jejich školních příběhů, oblíbených jídel až po milostný život.
Ahoj kluci, jak se máte? Řekněte nám něco víc o vašem promo turné nejnovějšího alba!
Bill: Cítíme se skvěle! Právě jsme dokončili naše evropské turné. Takže jsme tři měsíce byli na cestách a v Evropě jsme měli hodně skvělých koncertů. Vždycky jsme chtěli jet do Asie a byli jsme tak nadšeni vidět naše asijské fanoušky poprvé. Je to opravdu zábava!
Před Malajsií, kde jste měli koncert?
Tom: Jen jsme měli v Singapuru akustické vystoupení a poprvé jsme tam viděli naše fanoušky. To je skutečně dobré. Přestože jsme tam byli jen tři dny, byli jsme opravdu šťastní.
Je tady rozdíl mezi evropskými a asijskými fanoušky?
Bill: Vystupovali jsme v Evropě v mnoha zemích. Pokaždé se poprvé setkáváme s novými fanoušky z jiných zemích, jsme tak šťastní, ale rozdíl to není. Zvlášť, když vidíme, jak se smějí nebo pláčou. Je to magický moment.
Kluci, máte hodně indonejských fanoušků, víte?
Tom: Opravdu? Wow, to je skvělé.
Bill: Jo, to je opravdu cool. Když jedeme daleko od našeho domova a máme kolem sebe fanoušky, kteří s námi zpívají, ví o nás všechno, je to pro nás šok. Jsme skutečně šťastní, že to slyšíme.
Dostáváte hodně zpráv od vašich fanoušků v Indonésii?
Bill: Slyšeli jsme o tom, hodně podpory máme na internetu. Ale neměli jsme tušení, že tam máme tolik fanoušků. Je to skutečně skvělé.
Už jste někdy slyšeli o Indonésii?
Tom: Samozřejmě! Ale skutečně moc o ní nevíme. Je poprvé, co jsme v Asii. Umm…víte, je to pro nás velké překvapení.
Kdo ještě nemá přítelkyni?
Bill: Všichni jsme singl kromě Georga.
Jaké holky se vám líbí?
Bill: Pět let jsem neměl přítelkyni, protože jsem ještě nenašel mojí spřízněnou duši. Nemám speciální typ dívky, ale poznán to na první pohled. Věřím v to, takže stále čekám.
Gustav: Souhlasím s Billem, nemám specifický typ dívky. Poznám to, když ji potkám.
Georg: Na světe je tolik krásných dívek.
Tom: Georg má pravdu! Pro mě je to opravdu těžké říct. Všude vidíme krásné dívky, jako v Singapuru a na letišti, když jsme přiletěli do Malajsie. Krásné dívky jsou všude na světě, takže je to těžké říct. Je mi jedno, jestli je dívka blondýna nebo bruneta, když ji potkám, pocítím lásku. Není to fyzické, všechno je to o lásce. Cítím to.
Máte nějaké zajímavé příběhy ze školních let?
Bill: Ve škole jsme měli opravdu špatnou dobu. Vzhledem k tomu, že jsme vyrůstali v malé vesnici, připadali jsme si jako cizinci na cizí planetě. Vždycky jsme přemýšleli o hudbě, na rozdíl od ostatních dětí. Měli jsme hodně problémů s učiteli a ostatními členy školy. Ve škole jsme byli skutečně špatní! Ha ha ha.
Jaký byl proces tvorby druhého anglického alba, Humanoid?
Bill: Téměř rok jsme na tomto albu pracovali ve studiu. Od nahrávací společnosti nebo od kohokoliv jiného nebyl žádný nátlak. Takže jsme měli čas na odpočinek a vytvořit nový zvuk. Na tomhle albu jsme vyzkoušeli hodně nový věcí. U předcházejícím alb jsme byli ve studiu jenom v Německu, ale tentokrát jsme byli v Německu a v Americe, jako v Los Angeles a Miami, takže jsme získali inspiraci z mnoha zemí. Myslím, že Humanoid zní mnohem víc elektronicky než naše předchozí alba.
Tom: Je to jako přidání nového zvuku k tomu starému.
Bill: Udělat tohle album byla pro nás obrovská změna, je rozdílné než ty předchozí.
Tom: Moje největší změna bylo naučit Georga, jak hrát na basu, hahaha.
Ha ha ha! Tome, proč si pořád děláš z Georga srandu?
Georg: To je dobrá otázka.
Tom: Nevím proč. Georg je zábavný kluk.
Už jste vyzkoušeli nějaké asijské jídlo? Co máte rádi?
Tom: Samozřejmě! Mám rád nudle a vegetariánské sushi.
Georg: Mám rád smaženou rýži.
Tom: Oh, jo, já taky.
Takže kdy přijedete do Indonésie? Možná na dovolenou?
Tom: To zní dobře, uvidíme. Minulý rok byli na Maledivách, dobré místo pro dovolenou.
Bill: Rádi bychom navštívili celou Asii. To by bylo cool. Chceme, aby všichni lidé, kteří nám pomáhají s koncerty v Evropě, naplánovali nějaké koncerty v Asii.
Máme pro vás nějaké dopisy a dárky od vašich fanoušků z Indonésie!
Bill: Co je to? Oh, dopisy a panenky, které vypadají jako my!
Georg: Wow, to je skvělé.
Gustav: Jo, skvělé!
No už jsme překročili čas, je něco, co byste řekli vašim indonéským fanoušků?
Bill: Chceme Vám poděkovat za dosavadní podporu a doufáme, že brzo přijedeme s koncertem. Rozhodně chceme vidět všechny naše fanoušky a hrát pro ně živě. Moc vám děkujeme!
Bill: Vyšli jsme z letiště a viděli tak krásné město, je to úžasné. Jsme stále ohromeni. Je to šílené. Vypadá to jako džungle s úžasnými budovami, takže je to nejspíš jedno z nejkrásnějších měst, které jsme kdy viděli. Jsme opravdu nadšeni, že jsme tady.
Na čem kapela právě pracuje?
Bill: Měli jsme opravdu, opravdu cool Evropské turné. Právě jsme vše ukončili před deseti dny. Byla to velká produkce, nejspíš největší Tokio Hotel produkce, kterou jsme kdy měli. A byli jsme na cestě s naším novým albem Humanoid a bylo to opravdu cool. Byli jsme po celé Evropě a viděli tolik zemích a bylo to opravdu úspěšné. Natočili jsme DVD v Miláně.
Tom: Yeah, v Miláně. A je to opravdu dobré. Myslím, že to vyjde v létě.
Bill: Jenom jsme viděli první záběry, víte? Na našich laptopech na hotelu a je to opravdu cool.
Tom: Pracujeme na tom, ale bude to opravdu dobré.
Možná spolupráce?
Bill: Je těžké vybrat jednu kapelu, protože jsme všichni velmi rozdílní. A když dojde na náš osobní hudební vkus, tak je to taky velmi jiné.
Tom: Nemůžete to říct se stoprocentní jistotou. Když je máte rádi, jestli s nimi můžete spolupracovat, jestli jste na stejné vlně a máte rádi stejné věci. Ale máme rádi Aerosmith.
Bill: Yeah, to by byl takový sen s nimi pracovat.
Kdo jsou vaši idolové?
Bill: Nikdy jsem neměl jednoho idola. Myslím, že jsem vybíral svoje oblíbené věci od různých interpretů a inspirace je odevšad. Filmy, fanoušci, města, kapely.
Georg: Pro mě je to David Hasselhoff.
Tom: Yeah! Má rád jeho taneční pohyby.
Georg: Yeah, je to skvělý tanečník.
Georg je Hobit?
Tom: Protože má chlupaté nohy.
Georg: Ne! To není pravda.
Tom: Proto se mu říká Hobit.
Bill: A i když se na něj podíváte, tak vypadá jako Hobit.
Billova přezdívka "Macky"
Tom: Macky! To jsme nepoužívali tak často, že?
Bill: Ne. Byl to Tomův nápad, nevím proč.
Georg: (tomu není rozumě v pozadít)
Bill: Yeah, to jsem řekl, že to byl Tomův nápad a nevím proč.
Tom: Macky je dobrý, Macky je dobrý. To kvůli...
Bill: Mým vlasům.
Tom: Tvému účesu, yeah. V Německu říkáme velkým vlasům "Mecke" a Macky je taková přezdívka. Je to takové německé slovo pro legrační účes.
Co posloucháte?
Bill: Mám rád Stereophonics a taky mám rád Aerosmith. Eh...co dalšího?
Tom: Já mám rád poslední album Jay-Z. To bylo opravdu dobré. A Alicia Keys. Líbí se mi její album.
Koncert v blízké době v Singapuru?
Bill: Myslím, že se sem vrátíme v červenci. A navštívíme Čínu a snad i Japonsko.
Tom: Právě plánujeme naše další cesty do Asie. A snad budeme mít i turné.
Bill: Ahoj Singapure, my jsme Tokio Hotel. Sledujte "Entertainment on 5" a zjistěte, jak můžete vyhrát tuto Gibson kytaru!
Bill: Myslím, že je to něco, co nemůžete pořádně popsat, protože si myslím, že jako muzikanta, je to pro vás ten nejlepší pocit, který můžete mít. Když vyjdete na podium a vidíte všechny ty fanoušky a znají vaše texty.
Tom: A zapomenete na všechny ty špatné věci, co se staly během dne, na všechny ty lidi a hudební byznys. Na hodně lidí, kteří se vám jenom pletou do cesty a je tu hodně špinavých věcí, které se dějí v hudebním byznysu a proto v životě nemáte tak dobré chvíle. A potom jdete na podium a máte takové černo, že nemyslíte na nic negativního. Když jste na podiu, tak si pamatujete jenom to, proč tohle všechno děláte. Kvůli koncertům a prostě hraní, dělat muziku, vidět fanoušky a cítit tu energii.
Gustav: Myslím, že to bylo 6.... Shi Ba La ... eeeh....12...
Takže Georg vyhrál.
Georg: Jako vždycky.
Můžu to zkusit?... Shi Ba La...Oh 14. Takže jsi vyhrál. Dostaneš párek zdarma.
Tahle hra se dostane "She Fei Biao".
Tom: Máme něco říct, když hodíme šipkami?
Bill: Jdi, Gustave.
Gustav: Kde je čára?
Wow, úžasný hod
Georg: Můžeš si vzít tuhle...
Bill: Shi Ba La!
Udělal 2 ze 3.
Tom: Georgu, do toho!
Tlak, tlak na Billa
Tom: Přinejmenším jeden..
Dělají skvělý zvuk..
Bill: Tak kdo vyhrál? Můžeme to udělat znova...
Tak to udělejte znovu...
Všichni: Ok.
Wow...házel spolehlivou přesností.
Takže z dnešních her můžeme vidět, že tito čtyři roztomilí velcí kluci ukázali jejich skutečnou osobnost a vidíme, že do Taiwanu přinesli jejich album "Humanoid". Doufáme, že se každému líbí. Všichni asijští lidé, prosím, poslechněte si tuhle skvělou evropskou kapelu. Ještě jednou vítejte v Taiwanu a doufáme, že vás znovu navštívíte.
Bill: Navštívíme. Děkujeme.
Gratuluju a všechno nejlepší s tímto albem. Děkuju! Děkuju Tokio Hotel. Rozlučte se.
Tom: Vyběhne z místnosti a nikdy neřekne ani slovo anglicky.
Ooh, randíš s někým, Gustave?
Gustav: Ne.
Jsi na svoji přítelkyni taky takový?
Tom: Nemá přítelkyni.
Nemá? Nemáš přítelkyni?
Georg: Já mám přítelkyni.
Chováš se k holkám dobře?
Georg: Vždycky se k holkám chovám dobře..
Ale jsi nepořádný.
Georg: To je důvod, proč potřebuju přítelkyni
Může ti pomoct uklidit tvůj pokoj.
Tom: To je důvod, proč má svoji první přítelkyni..
Ok, teď se podíváme, jaká je další otázka. Kdo z kapely se vykašle na přátele a půjde s přítelkyní? Kdo věnuje více pozornost přítelkyni než kapele?
Tom: Možná Georg.
Bill: Jo, někdy..
Tom: Řekne "nechci jít na drink".
Bill: Jo "Ne, nepůjdeme do baru. Musím být se svojí přátelkyní…"
Georg je ten, který říká "Nechci jít ven…".
Tom: Ale díky za to, mimochodem.
Takže Georg je jediný, kdo má teď přítelkyně?. Myslím přítelkyni, teď.
Tom: Já mám přítelkyně.
Ty máš přítelkyně?
Tom: Jo.
Tom má přítelkyně. Teď se jich zeptáme na jejich oblíbené typy dívek. Mohla by nám každý z vás říct, jaký typ dívek vás přitahuje?
Bill: Nemám vysněnou dívku, věřím v lásku na první pohled, takže doufám, že prostě uvidím to správnou dívku a rovnou budu vědět, ok, tohle je moje pravá láska.
Je jazyk problém, když nemluví německy? Bill: Ne, to vůbec není problém.
Žádná angličtina, žádná němčina, pouze čínština…je to ok?
Georg: To by bylo těžké.
Můžete použít jazyk těla.
Bill: Potom bychom možná potřebovali překladatele.
Tom: Ale já většinu času žádný jazyk nepotřebuju.
Bill řekl, že věří v lásku na první pohled a že nemá specifický typ oblíbených dívek. Zeptám se Toma.
Tome, jak je to u tebe?
Tom: U mě je to stejné, myslím. Věřím na dva druhy lásky. V lásku na jednu noc …
Takže například výška…Máš rád malé nebo vysoké dívky?
Tom: To je těžké říct.
Georg: Má rád krásné dívky.
Tom: Po světě jsem viděl hodně krásných dívek a obzvlášť v Taiwanu.
Obzvlášť v Taiwanu…vážně?
Tom: Jo!
Například?
Tom: Neznám jejich jména..
Bill: Ale ty je opravdu krásná!
Děkuju (směje se). Děkuju. To je to, co jsem chtěla slyšet (směje se).
Tome, já jsem Patty.
Tom: Oh Patty..
Řekl, že je na světě mnoho krásných dívek. Líbí se mu všechny.
Co ty Georgu, jaký typ dívek se ti líbí?
Georg: Není tu specifický typ.
Jaká je tvoje přítelkyně?
Georg: Krásná.
Bill: Má červené vlasy, přírodní červené vlasy a má pihy..
Tom: A má fetální vlasy
Popisujete Goerga?
Bill: A hodně uhrů…
Všichni se smějí
Bill: A ráda si kouše nehty…Mimo to je velmi milá.. Tom: Je přátelská.
Bill: První album bylo opravdu těžké. Protože jak víte, tak nejsme rodilý mluvčí. Není to náš mateřský jazyk, takže poprvé to bylo opravdu těžké. Chtěl jsem znít přirozeně, chtěl jsem znít jako rodilý mluvčí. Aby ty písně zněly cool a ne jak od nějakého Němce, který se snaží zpívat anglicky, takže mi to ve studiu zabralo nějakou chvíli a druhé album bylo lepší. Bylo to mnohem snadnější a strávili jsme nějakou dobu v Americe a myslím, že to bylo velmi nápomocné si zvyknout na ten jazyk.
Tom: Ale Georgův účes v německé verzi Durch den Monsun byl opravdu dobrý. Měl by sis to opět udělat. Myslím, že to bylo opravdu krásné.
Moderátorka: Ostříhal by sis to znova?
Tom: Možná, myslím, že by mohl.
Georg: Možná, že ty to můžeš ostříhat.
Tom: Tobě? Yeah.
Moderátorka: Oblékáte se navzájem?
Všichni: Ne.
Moderátorka: Jsi jako "Ne, ani náhodou!"
Všichni: Ne!
Moderátorka: Ty jsi vždycky tak nějak více...víš, kožená bunda a taková trika. Jak to?
Bill: Víte, pro nás bylo vždy důležité...jsme prostě takoví. Pro nás vždy bylo důležité být sami sebou. Nechtěli jsme vytvořit image nebo něco. Vždycky jsem používal make-up a miloval módu, rád jsem experimentoval. A pro ostatní to není tak důležité. Nejsou tak moc do módy.
Tom: Nazýváme to přírodní krása.
Georg: Yeah!
Tom: Já tohle nepotřebuji!
Moderátorka: Chtěli jste někdy kluci zkusit make-up?
Georg: Ne.
Bill: Nikdy jsem je neviděl s make-upem. Ne. Možná doma
Tom: Možná doma.
Georg: Možná.
Bill: Ale nejsem si jistý. Nikdy jsem to neviděl.
Moderátorka: My holky někdy zkoušíme make-up na našich přátelích. Zkusil jsi to někdy taky možná...?
Bill: Ne!
Moderátorka: Ne? Vystupoval jste někdy bez make-upu?
Bill: Yeah, nemám s tím nějaký problém. Takže někdy jdu ven bez make-upu, ale cítím se víc sám sebou, když mám make-up. Je to víc Bill, než Bill bez make-upu.
Moderátorka: Byly někdy tvoje holky žárlivé, že vypadáš krásněji než ony?
Bill: Oh já nevím. Doufám, že najdu krásnou holku, takže...
Moderátorka: Máme tady vaši fanynku, Kristen. Která by vám dala velmi malý speciální dárek. Tady je Kristen!
Všichni: Ahoj!
Moderátorka: Kristen slyšela, že máte rádi sladkosti.
Bill: Yeah. To máme. Oh děkujeme.
Moderátorka: Doufáme, že je vaše oblíbené.
Bill: Mockrát díky. Milujeme všechny nezdravé věci. Jím takové věci pořád. Jíme burgery a fast foody.
Tom: Sladkosti, yeah.
Bill: Takže, děkujeme.
Moderátorka: To je dobře, protože máme hodně sladkostí v Tchajwanu. Tohle je opravdu nezdravé, ale velmi dobré. Obvykle použijete velmi velký kelímek, abyste s tím mohli zatřást. Uděláme to? Společně? Je tam hodně kalorií. Já to vlastně piji jenom během dovolené. A teď použijte brčka a potom to tam zapíchnete zprudka a ono to vybublá, jako šampaňské.
Tom: Oh pěkné.
Bill: Zkuste to.
Georg: Vy první. Z toho vychází nějaké kousky.
Bill: Co jsou ty černé věci?
Moderátorka: To je yoka. To je něco jako čínské cukroví.
Bill: Oh já myslím...
Moderátorka: Ty víš, co to je?
Bill: To je ta černá věc, co jsme zkusili v...
Moderátorka: New York?
Georg: Ne.
Bill: V Malajsii. Myslím si to.
Georg: To kyselé?
Bill: Nejsem si jistý. Ale zkus to.
Moderátorka: Chutná vám to?
Bill: Yeah, chutná mi to. Je to skvělé. Nikdy jsem nepil něco takového.
Georg: Já to zkusím taky.
Moderátorka: Bojíš se?
Bill: Georgu, no tak!
Moderátorka: Georgu? Georgu? Jsi naživu!
Tom: Já nemám rád ty černé věci. Ale ten čaj je skvělý, yeah. Ten je skvělý.
Moderátorka: Tyhle jsou velmi oblíbené v New Yorku. A taky velmi drahé! Tady v Tchajwanu tomu říkáme *???*
Bill: *opakuje*
Tom: Ty černé...ty černé jsou jak...
Moderátorka: Jsou jak rýže.
Georg: Rýže?
Moderátorka: Rýže.
Tom: Ale nejde to ani kousat. Je to divný...
Moderátorka: Ty je žvýkáš...
Bill: Hmhm. Chutná mi to.
Moderátorka: Takže dvojčata nemají vždy rádi stejné věci, že?
Bill: Normálně máme rádi to stejné. Takže když to zkusíš ještě jednou...
Tom: Já myslím, že ale lže.
Bill: Ne!
Tom: Chceš být lepší
Bill: Ne!
Moderátorka: Takže se podívejme na fotky, abychom viděli, jak moc jste stejní a rozdílní.
*fotky dvojčat*
Všichni: Oh!
Moderátorka: Ani nejde říct, kdo je kdo!
Bill/Tom: Ne!
Bill: Později to bylo snadnější. Ale když jsme byli opravdu malí, tak bylo těžké nás poznat. Ale naše máma věděla.
Moderátorka: Takže si myslíte o sobě navzájem, že ten druhý dobře vypadá? Protože jste si podobní!
Tom: Jestli si myslím, že Bill vypadá dobře? Ne.
Moderátorka: Ne? Opravdu?
Tom: Ne! Kvůli tomu make-upu a jak se obléká.
Bill: Jsme tak rozdílní, když dojde na módu a celý vzhled. Ale jinak jsme jako jedna osoba. Protože jsme identická dvojčata, takže je mezi námi něco, co se nedá popsat. Někdy jsme naprosto stejní.
Tom: Vím, co si například myslí během chvíle.
Bill: Ale nemůžeme být bez toho druhého. Jsme pořád spolu. Takže jsme pořád spolu, trávíme každý den spolu.
Moderátorka: Co je ta největší věc, která se mezi vámi děje, jako u dvojčat?
Bill: Myslím, že to jsou sny.
Tom: Sny, yeah.
Bill: Protože vždy sníme o tom samém. Třeba sedíme u snídaně a tom mi řekne o tom samém snu, který jsem měl i já.
Tom: Například o zlé čarodějnici, která zabila naše rodiče.
Bill: Byla to opravdu zlá noční můra.
Moderátorka: Wow!
Bill: Yeah, bylo to to samé. A taky když nejsme spolu, tak můžeme poznat, když tomu druhému není dobře. Když se něco špatného stalo nebo tak.
Bill/Tom: Můžeme to vycítit.
Moderátorka: Žárlíte?
Georg: Yeah, někdy.
Moderátorka: Jako dvojčata, co vidíte na tom druhém a přejete si, abyste to měli taky?
Bill: Víte, myslím, že jsme celkem stejní, ale Tom je ten vážnější. Ale oba jsme jinak stejní.
Tom: On je větší snílek.
Moderátorka: Oh takže vy se kluci vyrovnáváte navzájem?
Tom: Já jsem realista. Já vím všechno.
Bill: Tom je ten špatný, když dojde na holky. Takže nevěřte mému bratrovi.
Moderátorka: Opravdu? Jak to?
Tom: Ne!
Bill: Víte, já věřím na pravou lásku a Tom *tomu nejde rozumět kvůli tomu zvuku od toho pořadatele*
Moderátorka: Takže Tom je ten, který žije okamžikem?
Tom: Yeah, přesně.
Bill: On si s nimi vyjde tak na jednu, dvě noci a tím to končí.
Tom: Ne! Já věřím na dva typy lásky. Věřím na opravdu, opravdovou lásku. A věřím v lásku na jednu noc. Takže dvě lásky.
Bill: Je cool. Neměli jsme zatím šanci toho tolik vidět z města, ale měli jsme vřelé uvítání na letišti a čekalo tam hodně fanoušků. Neočekávali jsme to, bylo to skvělé.
Moderátorka: Mohli byste říct ahoj všem svým fanouškům, kteří nás v Asii sledují?
Bill: Yeah! Ahoj všichni a děkujeme za vaši neuvěřitelnou podporu. Je to úžasné.
Moderátorka: Takže, zkusili jste nějaké místní jídlo?
Bill: Měli jsme...no spíše jsme jenom viděli vaši místní snídani tohle ráno. Ale my už jsme snídani měli, takže jsme neměli šanci to ochutnat. Ale vypadá to chutně, myslím. Řekli nám, že je to jako kobliha.
Tom: A to hodně.
Bill: A to hodně, yeah.
Moderátorka: Snídaně je velice důležitá. Připravili jsme nějaké místní zákusky a slavný mléčný čaj. Můžeme to zkusit později, jestli chcete. Řekněte nám o jméně Tokio Hotel. Proč jste se tak pojmenovali?
Bill: Nejdříve jsme byli Devilish. Myslím, že nám bylo asi devět nebo deset let, když jsme vybrali to jméno. Takže jsme si později řekli, že potřebujeme nové jméno, které k nám dobře sedí. A taky pro nás začala nová doba, kdy jsme se dali dohromady s našimi producenty. Hledali jsme město, ve kterém jsme nikdy nebyli, protože jsme nevěděli, co se stane. A tak jsme přišli s Tokio. Protože je to město, ve kterém jsme nikdy nebyli. A Hotel byl takový symbol, protože jsme chtěli cestovat po světě a mít turné. A tak jsme přišli s Tokio Hotel. A dobrá věc je, že není potřeba překlad. Všude se říká Tokio Hotel.
Moderátorka: Takže, byli jste už vlastně v Tokiu?
Tom: Ne.
Moderátorka: Ještě ne?
Tom: Doufáme, že budeme mít šanci letos. Prozatím plánujeme, ale doufáme, že budeme mít šanci.
Moderátorka: Možná, že jste měli přemýšlet o Taipei. Taipei Hotel.
*překládá*
Moderátorka: Vy jste kluci slavní už od mládí. Jak jste zvládli všechnu tu pozornost? Jste na to už zvyklí?
Bill: Yeah, tak nějak si na to zvyknete. Mysleli jsme si, že ten první rok byl neuvěřitelný a bylo to úžasný a nevěděli jsme, co se stane. Protože náš první single přišel, když byly letní prázdniny. A potom už nebyla možnost jít do školy. Všude byl tisk a bylo to opravdu cool.
Moderátorka: Pletli si vás kluci ze začátku? Že nevěděli, kdo je Bill a kdo Tom?
Bill: Yeah, ale vypadali jsme vždycky trochu jinak.
Tom: Yeah, naprosto jinak.
Bill: Myslím, že do šesti jsme byli stejní. Měli jsme trika s "Bill" a "Tom" nápisy pro učitele a všechny. Takže to si nás pletli, protože jsme byli stejní.
Moderátorka: Takže proto jste se začali odvíjet jinak?
Bill: Já nevím. Bylo to prostě něco, co z nás přišlo. Nijak jsme to neplánovali. Neřekli jsme si, že budeme vypadat naprosto jinak. Prostě to tak bylo. Nevím proč.
Moderátorka: Randili jste s dívkami na škole? Měli jste obyčejné dětství?
Bill: Ne, my...
Tom: Ne, měli jsme různé holky. Ale měli jsme stejnou holku, když jsme měli první pusu. Já byl první a byl jsem první políben. A bylo nám asi deset let, kdy jsme měli první pusu. A bylo to s tou samou holkou.
Moderátorka: Oh! Proč stejná holka?
Bill: Já nevím!
Tom: Byla to prostě jedna krásná holka.
Moderátorka: Takže vás přitahují stejné typy holek?
Bill: Toma a mě, ano. A vždycky potom zůstaneme společně přátelé. Vždycky tomu tak bylo.
*překládá + video Durch den Monsun & Monsoon*
Moderátorka: Můžeme říct, že tvůj hlas se velmi změnil.
Bill: Yeah.
Moderátorka: Takže to první se nahrálo, když ti bylo patnáct a to druhé?
Bill: Vlastně jsem nahrál tu německou verzi, když mi bylo třináct let. A potom jsme si dali načas...vlastně to zabralo nějaký čas. Protože jsme změnili nahrávací společnost. A vyšlo to, když mi bylo patnáct. A potom během roku se můj hlas naprosto změnil. Všechno jsme znova nahráli v angličtině.
Tom: Takže to bylo moc práce pro nás, protože hrajeme na nástroje, takže...
Bill: Pro mě taky, protože musím znova zpívat.
Moderátorka: Takže jste museli změnit i melodii, protože se ti změnil hlas?
Ačkoliv jim při debutu bylo v průměru 16 let, již vyhráli cenu Echo pro nejlepšího nováčka, což je největší čest pro německé hudební umělce v tak krátkém časovém období. Tokio Hotel tvoří zpěvák Bill Kaulitz, hip hop kytarista Tom, který má dredy a je starší dvojče, basista Georg Listing a bubeník Gustav Schäfer. Od jejich debutu před třemi lety mají tři alba číslo 1, čtyři singly číslo 1, 10 platinových desek a 40 různých ocenění z odlišných zemí, zahrnující "Nejlepší nováček" VMA 2008 a "Nejlepší kapela" European Music Awards 2009. Jsou velmi populární, na sto procent! Tohle je jejich první návštěva Taiwanu, zaberou vaši vize a zaútočí na váš sluch.
Dali jste do Googlu "Taiwan", předtím, než jste sem přijeli?
TH: Ne tak docela (smích). To je poprvé, co jsme navštívili Asii a myslíme si, že tohle místo je velmi tajemné. Přijeli jsme z jiné části světa, takže jsme pocítili to teplo, věděli jsme, že tady máme hodně fanoušků.
Už jsteněkdy poslouchali hudbu nějakého taiwanského zpěváka?
TH: Ne, neměli jste tu šanci, ale chceme vědět víc o tomto druhu hudbu, které lidé v Taiwanu poslouchají.
Jaké první čínské slovo jste se naučili?
TH: Náš název kapely "Tokio Hotel". Na tiskové konferenci byly děti, které měly na sobě trika a na nich bylo jméno naší kapely, řekl nám to moderátor. Tyhle děti jsou skutečně roztomilé.
Jaké jsou vaší první dojmy z fanoušků v Taiwanu?
TH: Nemyslíme si, že jsou šílení, ale jsou krásní. Viděli jsme hodně fanoušků, kteří nás vítali na letišti a udělali tolik plakátů v němčině. Byli tam také fanoušci, kteří namalovali naše portréty, to bylo velmi dojemné. Taiwanští fanoušci vždycky dodržují pravidla a jsou zdvořilí, myslíme, že jsou jednou z nejlepších skupin našich fanoušků.
Proč jste tak posedlí Tokiem? TH: Pocházíme z malého města v Německu, takže chceme vidět okolní svět. Když jsme byli malí, věděli jsme, že je tady šílené město jménem Tokio a znělo to, jako že tam je spousta šílených věcí. I když jsme stále v Tokiu nebyli, doufáme, že brzo budeme mít tu šanci, abychom tam mohli pro naše fanoušky vystupovat.
Prosím, řekněte nám seznam vaši oblíbených pěti hotelů..
TH: Ze kterých jsme měli nejhlubší dojmy, jsou hotely v Madridu, Moskvě, Paříži a Berlíně. Samozřejmě, hotel v Taiwanu, kde jsme ubytování, je také skvělý.
Kdy jste začali být vegetariáni?
TH: Nemůžeme si vzpomenout, ale důvod byl velmi jednoduchý, nechceme zabíjet zvířata. My lidí, bychom neměli brát život zvířatům, kvůli našim touhám a niž špatného by se nestalo, když bychom nejedli maso! (smích)
Máte 4 psy. Nebude vám vadit říct jejich jména? Mohli byste s námi sdílet jejich fotografie? Kdo se o ně stará, když jste na turné? TH: Je nám líto, ale jejich jména nemůžeme říct, protože je to tajemství (smích). Naši rodiče jsou také milovníky psů, takže se o psy starají, když nejsme doma. Musíme jim poděkovat! (smích)
Už jste někdy uvažovali o tom, mít jinou práci vedle zpěváků a rockových hvězd? Jako profesionální maskér?
TH: Upřímně řečeno, nikdy jsem o tom nepřemýšlel, protože jsme byli kapela, když jsme byli malí a je to pocit, který vždycky bude souviset s hudbou. Nikdy jsem nepřemýšlel o jiné práci jako policista nebo hasič, hudba je pro nás nejdůležitější věc.
Můžete použít vaše songy z alba Humanoid a popsat nám je?
TH: Je velmi těžké použít songy a popsat náš vzhled a naše pocity, protože každý song má jiný aspekt, jsou to jako naše děti. Nemáme oblíbený song, ale když bych musel jeden vybrat, vyberu si "Automatic", protože tento song vypráví o pokročilých technologiích a jejich dopadech na lidské vztahy.