DVD Caught On Camera
26. července 2010 v 13:35 | tess
Fanoušci Tokio Hotel, kapela bude 2. srpna večer v Entertaintment on 5!
Díky všem fanoušckům Tokio Hotel za vaše skvělé otázky! Pokusím se, aby kapela odpověděla na co nejvíc otázek.
24. září 2009 v 17:33 | tess
***
Kafe, koláč a zábava na hřišti: Flákání s Ingrid a Klausem!
Bill & Tom: Halo!
Ingrid: Halo! Tak ráda vás kluci vidím.
Tom: To samé.
Bill: Těší nás. Halo.
Klaus: Ahoj.
Tom: Halo.
Ingrid: Vítejte na tomto...
Tom: ...krásném místě.
Ingrid: ...na tomto pěkném místě.
Bill: Vypadá to skvěle! A je tu i koláč - cool!
Ingrid: Všechno je tady. Musím říct, že jsi tak pohledný muž!
Klaus: Opravdu skvělé a ...
Bill: Měli jste dobrý let?
Klaus: Ano, letělo se snadno.
Ingrid: Tom, taky tak pohledný muž.
Bill: Musím říct, že Tom a já jsme vaši velcí fanoušci! Nezmeškáme jedinou show! Opravdu hrozně jsme vás chtěli poznat.
Ingrid: Děkuji!
Klaus: To je milé slyšet!
Bill: Jsem trochu nervózní...
Tom: ...dejme si nějaké kafe a koláč.
Klaus: Myslel jsem kluci, že jste menší - 1,60 nebo tak.
Bill: Hodně lidí si to o nás myslí. Jsem dokonce vyšší než on, i když jsme identická dvojčata.
Tom: Pravda, ale na oplátku toho má míň v kalhotách.
Klaus: Tome, nechceme tolik detailů.
Tom: Jsem to chtěl jen zmínit.
Klaus: Ingrid tě jednou urazila - slyšel jsi o tom?
Bill: Opravdu?
Ingrid: Řekla jsem jednou, že Bill vypadá jako ježek. Tvůj účes, jako ježek, ale tenhle se mi taky líbí.
Bill: Děkuji.
Ingrid: Vypadá to víc elegantně. Musím uznat, že jsem si nikdy nemyslela, že budete kluci tak pohlední, jsem překvapena. Nikdy jsem si nemyslela, že jste tak krásní.
Klaus: To je musíte vidět v reálném životě.
Ingrid: Jsem zmatená...to mě naprosto sráží k zemi.
Bill: Tolik komplimentů tak brzy ráno.
Ingrid: Zní to hloupě, ale nikdy jsem si to nemyslela.
Klaus: Byli jsme trochu nervózní.
Bill: Já byl taky nervózní - nemohl jsem minulou noc pořádně spát. Tolik jsem se na dnešek těšil.
Klaus: Vy kluci nejste jenom tak nervózní.
Bill: Jsme pořád nervózní.
Ingrid: Opravdu?
Bill: Před každou show jsme nervózní! Se mnou před show nemůžete mluvit.
Klaus: Ale když jsi na podiu, tak je tomu konec.
Bill: Ano, to potom vše spadne - po první nebo druhé písni je tomu konec.
Ingrid: Bývala tu tahle stará píseň. [zpívá píseň o klukovi jménem Bill] Býval to velký hit.
Tom: Krásný hlas.
Bill: Naprosto.
Ingrid: Děkuji! Pravda, můj hlas je trochu decentní. Odkud máte svoji tvořivost? Od matky nebo otce?
Bill: Myslím, že víc od mé mámy. Moje máma je malířka a taky od našeho nevlastního otce, který je v kapele. Začal tím, že nám dal docela brzy kytaru.
Tom: Děláme muziku už od sedmi let.
Bill: Pravda.
Ingrid: To je přesně ono - začnete brzy a budete to znát po celý život..
Bill & Tom: Ano.
Ingrid: Můžu vás požádat si sednout, mí pohlední mladí přátelé?
Klaus: To co se mi na vás opravdu kluci líbí je to, že pořád máte německé písně.
Ingrid: Ano, to je skvělé!
Tom: Stále to děláme, teď vydáváme album v němčině a v angličtině.
Ingrid: Myslím, že je skvělé, že zpíváte v rodném jazyce.
Bill: Děláme oba - nahráli jsme naše nové album, které brzy vyjde, v obou jazycích. Přesně ty samé písně v němčině a v angličtině. Již od našich šesti let jsme nosili svetry do školy s našimi jmény, takže nás lidi mohli rozeznat.
Ingrid: Ale ty vypadáš tak jemně a bíle, přesně jako Sněhurka a on je ten víc mužný, řekla bych. On má tu mužnost...
Bill: Já dostal všechny ty pozitivní věci.
Tom: Bill vypadá jako žena, jednoduše jako žena.
Ingrid: On vypadá víc jemně a ty víc mužně. Široká ramena, přesně takové "tady jsem" vystupování.
Bill: On je i o deset minut starší.
Klaus: Myslíte, že deset minut dělá nějaký rozdíl?
Tom: Duševně rozhodně! Rád bych to zpíval. Znáte "Hoch auf dem gelben Wagen?"
Bill: Zpívali jsme to pořád. Jak to zase začínalo [zpívají "Hoch auf dem gelben Wagen"]
Klaus: Na palubu prosím!
Klaus: V tom musí být motor!
Bill: Jedno dvojče je vždy slabší - tomu se říká slaboch. Duševně je silnější a potom jedno dvojče má všechny ty špatné věci. Já mám všechny alergie - jsem to jenom já, kdo bývá nemocný.
Ingrid: Vymyslela jsem vám přezdívky - on je pirát, kterým chtěl vždy být a ty jsi diva.
Bill: Ano, to zní dobře.
Tom: Já bych tě nazval malou myší.
Ingrid: Pirát a mořská panna.
Tom: Mořská panna...
Ingrid: Opravdové vlasy nebo přidělané?
Tom: Mé vlastní
Ingrid: To jsou tvé vlasy?
Tom: Skvělé, že?
Ingrid: Kdo to dělá?
Tom: Žena.
Ingrid: Takže máš ženu?
Tom: Ano, mám jich mnoho!
Příště v Tokio Hotel TV...
28. února 2009 v 17:09 | tess
8. února 2009 v 15:12 | tess
7. února 2009 v 16:24 | tess
7. února 2009 v 9:36 | tess
5. února 2009 v 15:23 | tess
5. února 2009 v 15:23 | tess
3. února 2009 v 15:16 | tess
3. února 2009 v 14:11 | tess
(c) tokio-hotel-de.blog.cz
don't copy without source
2. února 2009 v 14:37 | tess
1. února 2009 v 13:54 | tess
25. ledna 2009 v 14:47 | tess
(c) tokio-hotel-de.blog.cz
don't copy without copy
25. ledna 2009 v 14:46 | tess
25. ledna 2009 v 14:45 | tess
24. ledna 2009 v 13:37 | tess
(c) tokio-hotel-de.blog.cz
don't copy without source
23. ledna 2009 v 17:04 | tess
23. ledna 2009 v 17:04 | tess
(c) tokio-hotel-de.blog.cz
don't copy without source
23. ledna 2009 v 17:03 | tess
22. ledna 2009 v 17:43 | tess
(c) tokio-hotel-de.blog.cz
don't copy without source
22. ledna 2009 v 17:41 | tess
7. ledna 2009 v 17:26 | tess
Bill: To je moje oblíbená epizoda!
Georg: Interview nad mraky?
Kameraman: Překrásné ráno! Kam letíte?
Georg: Právě teď do L.A.!
Kameraman: Jednu hodinu na cestě a je to nuda…
Tom: Nenudil bych se, když by Bill, ten idiot, nepřerušil můj spánek.
Tom: Vždycky se cítím tak špatně, když vstávám. Nevím, je to jako bych měl 60 let a byl smrtelně nemocný.
Tom: Víte, že tihle dost tlustí lidé, které ve Státech vidíte v televizi, musí být svobodně odříznuti od jejich postele, protože tam jenom seděli?
Bill: Taky bych byl..
Tom: Když bych nenastavil alarm, dostali by doktora na nějaké místo, aby mě odřízli od postele.
Kameraman: Kluci byli jste včera někde venku?
Bill: Jo, šli jsme se podívat na muzikál "Hairspray"… a musím říct, že to bylo opravdu cool, skutečně dobří tanečníci… Jsem naprosto ohromený tím, co se dělo na tak malém podiu a jak rychle se měnily scény. Bylo to delší než 2,5 hodiny a ani na vteřinu jsem se nenudil. Tom dokonce brečel. Byla tam jedna opravdu smutná scéna!
Tom: CO?
Kameraman: Tom je navenek tvrdý a uvnitř měkký. Bille, nechtěl bys dát toto označení taky na tvého bráchu?
Bill: Rozhodně, Tom přestane být cool, jakmile začnete mluvit o smrti.
Tom: …jo, ale "Hairspray" o tom vůbec nebyl. Bylo to jen o škádlení vlasů.
(Bill se směje)
Bill: Vážně, když jsme Tom a já sledovali film o umíráni, byl velmi citlivý. Po sledování "Joe Black" … Nemohl jsem ho dostat ven ze záchodu (směje se)
Tom: Podívejte se na něho, směje se sám sobě, protože to je taková blbost! Podívejte se na Billa - on to nemůže vyprávět lidem ve vážnosti, aby mu věřili.
Při sledování filmů sotva brečím!
Kameraman: Co ty, Bille?
Bill: …Já!
Tom: Celou dobu!
Kameraman: Tvůj nejsmutnější film?
Tom: "Seznamte se, Joe Black"..Nejvíc brečel u "Sexu ve městě".
Bill: Ty jsi taky brečel.
Tom: Já?
Bill: Ty jsi brečel u "Seznamte se, Joe Black".
Tom: Já jsem u filmu nikdy nebrečel.
Bill: Tekly ti slzy.
Tom: Jenom jednou, když mi bylo šest a to bylo u "Lvího krále".
Bill: Myslím, že "Seznamte se, Joe Black" bylo opravu smutné. "Město andělů"…
Bill: Bože, "Město andělů"
Tom: Jsi šílený, bylo to už v televizi?
Kameraman: A nejzábavnější film?
Bill: Nenávidím vtipné filmy.
Tom: "Hot Shots".
Bill: Gustav a Georg mi řekli, ať se podívám na "Hot Shots", že je to nejzábavnější film.
… Bylo to totálně směšné.
Bill: Směšné!
Tom: Nejsměšnější věc je "Scrubs".
Bill: Jo, miluju "Scrubs". Opravu miluju "Scrubs". Nic neděláme, ale vždycky se díváme na TV shows.
Kameraman: To bylo 10 zajímavých minut letu do…
Tom: L.A. … Tak rád bych navštívil Playboy Mansion!
Bill: Chci navštívit jeskyni…
Tom: Nevím, o které mluvíš … Chci tam jet kvůli jeskyni Kendry.
Kameraman: Tam je spíše tma..
Bill: To sis opravdu užil! V podstatě jsi nespolečenský.
Tom: Jsem cool.
Bill: A nespolečenský.
Bill: Georg vždycky vypadá krásně. Probudí se do krásy.
Tom: Jednou v tourbuse se opravdu naštval,
protože ho natáčeli, když vstal.
Georg: Ty ses taky naštval.
Bill: To pasuje i ke mně. Ale u mě je problém takový, že to může být jako překvapení. Na DVD jsou scény, kdy jsou nenalíčený a vypadám hrozně, ale nemám s tím žádný problém, ale Georg…
Georg: Ty býváš v koupelně hodinu..
Bill: Problém je, že Georg vypadá ráno nafouknutě jako medúza. Nafouknutá medúza.
Bill: Nevím, v čem je jeho problém, vypadá skvěle. Nemám tušení… Je to hezký kluk (směje se).
Bill a Tom hází po Georgovy bonbóny.
Bill: Tady vypadáš tak rozzuřeně (směje se).
Bill: Hodili jsme čokoládu na jeho tričko a ta se roztekla (Tom se směje).
Tom: To byl Gustav.
Bill: To byla moje oblíbená epizoda…. I když nebylo to tak napínavé jako epizoda horolezectví. Ale bylo to dobré.
6. ledna 2009 v 18:24 | tess
Lisabon
Bill: To byl skvělý koncert.
Paříž
Bill: Tohle byla ta nejhorší noc, jakou jsem vůbec mohl mít.
Kameraman: Proč?
Bill: Nejprve bylo v pokoji totální horko, tak jsme otevřeli všechny okna.
Bill: Komáři.
Bill: Slyšel jsem tak hlasitý zvuk, že jsem se vzbudil. Nemám tušení, kdy jsem se naposledy vzbudil v 7 hodin ráno. V 7 hodin ráno jsme si sedl na postel a by jsem pokryt štípanci od komárů. Všude na rukách, obličeji.
Gustav: Právě teď řekl, že to byli komáři.
Bill: V mém pokoji bylo 30 komárů, protože jsme otevřeli všechny okna. Začal jsem je honit, byla to hrozná noc. Tohle bzučení … (předvádí bzučícího komára :D) Vytáčím mě to. Jsem rád, že je to pryč. Příště jdeme do jiného hotelu.
Tom: Komáři nejsou chyba hotelu.
Bill: Nenávidím, když spím a … (znova předvádí bzučení :D)
Tom: Je to hrůza, komáří bzučení zní v uších celou noc. Je to šílené.
Gustav: Rozsvítíš a všichni jsou pryč. Zhasneš a oni jsou zpátky.
Bill: Nenávidím to. Ale problém je, že jsem alergický. Jsem alergický na komáří bodnutí. Jednou jsem byl v nemocnici, protože mě komár štípnul do ucha. Báli se o mé ucha. Opravdu.
Tom: To je pravda.
Georg: Moc lidí neví, že má Bill umělé ucho.
Bill: Ne, ale jsem alergický. Jsem z nich vystrašený.
Bill: Málem jsem si zlomil ruku, vzpomínáte?
Georg: To je úžasný záběr.
Bill: Jo, opravdu skvělý.
Bill: Mnohokrát děkujeme!
Bill: Jo, to je úžasné.
Gustav tleská.
Bill: Mám další štípanec od komára.
Georg: Nech to tak.
Gustav: Drž hubu!
6. ledna 2009 v 18:22 | tess
Georg: Nakupování s Billem!
Bill: Jo, to je moje oblíbená epizoda.
Gustav: To je nudné.
Bill: Oh podívejte se na mě! … Rybí oči! Nemůžu vidět nic jiného.
Tom: Vypadáš úplně normálně.
Bill: Ne.
Bill: Co je tomhle?...Maliny, hrozny… to je dobré, beru to.
Kameraman: Podívej, tady je želé Belly….
Bill: Ty jsou tak skvělí…znáš je? ….Já taky ne (směje se).
Bill: Některé z nich divně chutnají.
Georg: Odporné.
Tom: Některé chutnají skutečně jako ovoce.
Georg: Ne, je to odporné. Některé chutnají jako sračka.
Tom: Tyhle jsi nejedl, ale tamtěch je spousta.
Bill: Za žádné peníze na světě bych tuhle věc nesnědl.
Natalie: Delikátní.
Bill: Opravu nechutné a vařené je to ještě horší, protože se to rozplývá v ústech…fuj.
Kameraman: Nezkusil si je?
Bill: Já ne, ale Tom jo.
Bill: Jednou jsem to zkusil, ale pak už nikdy.
Tom: Ty nemocná svině! Ty jíš brokolici v kastrolku.
Bill: Ne, nikdy, Tome.
Tom: Žádnou brokolici?
Bill: Ne. Vzpínám, jak jsem to hodil na mámin talíř. To byla brokolice.
Bill: Je to hodně těžké, něco nevzít.
Bill: Jen se na to podívejte! Podívejte na ty všechny chleby.
Kameraman: To je to správné místo!
Georg: Ty věci, které si koupil byly naprosto hnusné.
Bill: Delikátní.
Geog: Cože? Hodil jsi je všechny na stůl.
Bill: Ty mátové věci?
Tom & Georg: Jo.
Bill: Jo, to byly odporné.
Georg:Podívej, tady jsi dával ty dobré věci pryč a …a ty mátové věci tam. Jsi skutečný expert.
Bill: Myslel jsem, že jim chutnají, oklamali mě, nikdo je nejedl.
Tom: Myslel, že dobře chutnají.
Bill: Ty sladké byly opravdu dobré.
Georg: Jo.
Bill: Kromě těch mátových.
Tom: Jen si nevzpomínáš.
Bill: Tamty malé pizze?
Tom: Koupil si jednu. Pro sebe!
Georg: Ty lakomče!
Bill se směje.
Bill: Oh, podívej! To jsou dobroty!
Bill: Ty byly dobré.
Tom: Nebyly.
Georg: Všechny byly odporné. Hodil jsi je pryč.
Bill: Ne, všechny jsem je snědl!
Georg: Ne, možná ve svých snech!
Tom: Všichni jsme je zkusili. Jen si nemůžeš vzpomenout, jak všechny byly odporné.
Georg: Jediná dobrá věc, kterou jsi koupil, byly Skittles.
Tom: Všechny byly červené a zelené a chutnaly jako máta. Jako zvratky…
Natalie: Zkus to!
Bill: Nemůžeš to tady jíst.
Natalie: Zaplatím to.
Bill: Oh ne, ble.
Natalie: Nejsou dobré?
Bill: Ne…to je odporné.
Bill: Potřebuju něco do koupelny… Nemám tušení, kdy jsem byl naposledy v nákupním centru.
Bill: Miluju nakupování v supermarketu.
Tom: Ty? V Německu nemůžeme.
Gustav: Nikdy jsem nebyl nakupovat v supermarketu ve Státech. Chodím v noci na benzínky.
Bill: Mají pouze jeden oboustranný toaletní papír. Tak který? "Ultra měkký" nebo "Ultra silný"? … pro Georga "ultra silný".
Bill: Cože? To je úžasné! Žádné pokladní?...Lidi, to je úžasné. To je novinka. Po celou dobu žádné pokladní. Dokonce můžu teď nakupovat…boží! Potom můžu dělat všechno sám. To miluju!... Máte peníze? … Je to dost malé.
Kameraman: Bille, máš rád děti?
Bill: Jo. To je tak sladké. Podívejte se na ty malinké ručičky.
Bill: Počkat, počkat, jak to funguje?
Bill: Vidíte, mohl bych být také pokladním, když bych skončil s hudbou…Tady musí být kamera, ne? Musí tady být, jinak bysme si mohli vzít všechno sebou. Takže to tu nemůžeme zašpinit, jinak nás zatknou.
Kameraman: Bille, to ses vydováděl, co?
Bill: Jo.
Kameraman: Jak se ti nakupuje ve Státech?
Bill: Musím říct, že jsou tady supermarkety dost skvělé, najednou můžete dostat všechno. Nemusíte chodit do každého oddělení zvlášť, jako železářství, drogerie a tak. Stále musím trochu cvičit, ale je skvělé, že nikdo v pokladně nemluví mimo, žádné velké řady a na ostrůvcích nikoho nepotkáš - ty jsou super prázdné, protože každý je v různé části. Aby viděl někoho jiného, potřebuješ dalekohled! Myslím, že bys tady mohl jezdit dokonce na skateboardu….skutečně cool!
Bill: Nemyslel jsem skate.
Tom: Ne, ale koloběžku.
Bill: Správně.
Bill: Oh Georgu, koupil jsem ti nějaké toaletní papír - extra silný. Takže můžeš mít dobré hovínka.
Tom (směje se): Takže můžeš mít dobré hovínka.
Georg: Velmi dobře.
Georg: Všechno rozbalit mu trvalo hodinu…není to skvělé?
Tom: Za jednu noc v supermarketu utratil všechny naše peníze z amerického turné. Protože jsme dostali jenom 200 Euro. ..tady je ta část ze záchodem.
Georg: To je pravda. Utratil všechno na toaletové pasáži…. Byl tam vůbec někdo na velké? Nebyli? Byli?
Bill: Teď se o tom můžeš zmínit…
Bill: Všichni jsou velmi závislí. Když jsou pryč z domů, pryč od maminky, jsou ztraceni, hlavně Georg. Problém s Gustavem a Georgem je, když nejí pravidelně, tak vypadají vyzáble. Teď vypadají hubeně. Nechci žádné skandály s anorexií. Jsou hubení, tak to je. Takže mají dost energie. Mají ji tolik, že chodí na horolezectví. Ale když se to nevymkne z ruky, vidím, že jí pravidelně.
6. ledna 2009 v 18:20 | tess
Modena
Bill: Miluju tyhle festivaly.
Georg: Byl tam takový prach.
Bill: Ale bylo to úžasné.
Bill: To bylo, když Georg narazil do tvojí kytary, že?
Georg: Jo, tady to bylo.
Kameraman: A co ty? Rád by jsi něco změnil?
Tom: No, lidi se mě na to ptají, jestli chci něco změnit. V tomhle jsem jako důchodce a tak se ubírám takovýmto způsobem…Nemůžu změnit moje oblečení, když bych chtěl, ale vlasy… V mém životě jsem měl tři různé střihy vlasů.
Bill: Tom je pravý maloměšťák, daleko větší, než já.
Tom: Od velmi brzkého věku jsem se učil plánovat si věci. Dokonce jsem měl ve školce, v šesti letech plán, kde byly všechny moje rande. Měl jsem tolik žádostí, tak jsem si je musel naplánovat. Tak jsem se to učil Teď je to taky tak. Plánuju si čištění zubu, jít do postele.
Bill: Ale celý tvůj vzhled je maloměšťácký. Hluboko dole jsi opravu podrážděný. Jsi opravdu podrážděný. Tom je opravdový maloměšťák, podrážděný, nudný a vůbec nic. Ty nejsi vůbec nic, Tome. (Billa a Tom se smějí)
Tom: "Maloměšťák, podrážděný a nudný" - úžasné.
Bill: Vypadám tak úžasně! To je neuvěřitelné. Podívejte se na to!
Tom: To je to, co máš dneska na sobě.
Bill: Ne, jsi šílený? To je můj outfit na podium.
Bill: Pokaždé, když to vidím, tak si myslím: "jak úžasné"
Georg: Hodil jsi jim to daleko.
Tom: Já jim to házím nahoru, takže se nikdo neporaní.
Bill: Podívejte se na ten zástup.
Tom: To je boží.
Ženeva
Bill: Tak jedeme…takže konec, nechci do dělat sám. Počkat, musím se převléct!
Bill: Takže, teď si vezmu moji výbavu. Tohle jsou moje doplňky. Potřebuju je. Neumíte si představit, kolik všechno váží. Rád bych měl váhu, abych věděl, kolik toho je.
Georg: Taky bych rád měl váhu, to by bylo úžasné.
Bill: Nechci, aby lidi vypátrali, že jsem anorektik.
Bill: Když bych ztratil mé kalhoty a zůstal v těchto, nikdo by znova nepřišel. Přemýšlel jsem, že bych hrál na turné nahý, ale pochybuju, že by se to lidem líbilo. Lidi nás chtějí vidět oblečené. Rádi bychom si je vyvlékli, ale … nestane se to. Lidé to nechtějí. Dneska jsem v zábavné náladě. Jestli je to mix mého…
(?) - koktailu?
Bill: Mého koktailu prášků, jo.
Bill: Pár prášků od nahrávací společnosti a pár od managementu a má svou vlastní skleničku na povzbuzení.
Tom: Dostáváme jedny zelené a na nich jsou úsměvy.
Bill: Pro lásku k přírodě.
Georg: Dělají všechno víc barevné.
Bill: Možná to bylo příliš. Takže…Kde jsou moje boty?!
Tom: Proč tak příliš..
Bill: To není jako ty.
Bill: Když se Tom cítí špatně, vždycky poslouchá Britney. "Oops!...I did it again". To si poznamenejte. Že, Tome?
Vzpomínám si, jak v jeho pokoji: "Hit me, baby, one more time!"
Tom: Viděl jsem obrovský počet videí na… Co to bylo za taneční školu? *** Jděte se podíváte, stále mají nějaké z Billových vystoupení… skvělé! Prostě vypadá jak Detlev D! Byl jsem ohromen! V tu dobu jsem nebyl u toho. Pracoval na mém Britney vystoupení, zatímco Bill byl na podiu.
Bill: Tome, prosímtě…
Georg: Šel profesionálně, zatímco ty jsi hudlařil doma.
Tom: Jo, byl jsem víc podzemní tanečník, ale bylo to úžasné. Magdeburg City Hall, přecpaný, a měl nereálné vystoupení.
Bill: Na stěně měl poster Britney…
Tom: Moje holka měla poster Britney ve svém pokoji. Řekl jsem: "Vystroj se jako školačka," a v šesti jsem ji dal *** Trvalo mi to dalších 12 let.
4. ledna 2009 v 15:50 | tess
Tokio Hotel je největší mezinárodní teen fenomén posledních dob. V rozhovoru pro Disco Digital, zpěvák Bill Kaulitz a jeho bratr Tom Kaulitz mluvili o svých snech, které se staly skutečností.
Jaké to je vyrůstat a mít tak odlišný život od ostatních ve stejném věku?
Bill: Když já a Tom jsme začali nahrávat naše první album, bylo nám 13. O dva roky později, jsme vydali singl "Durch Den Monsun", který v Německu prorazil na první místa hitparád. Bylo to velmi rychlé. Vyrůstali jsme jako známé osbnosti a museli jsme si zvyknout. Ale žijeme náš sen. Cestujeme po celém světě. Máme nejlepší fanoušky na celém světě, které máme rádi a chápeme je. To vše, co bychom chtěli mít.
Stále věříte ve sny nebo vám "reálný život" změnil naděje?
Bill: Stále věříme.
Tom: Ano, celosvětové turné bude fantastické ...
Můžete vysvětlit fenomén Tokio Hotel?
Bill: Abych řekl popravdě, ne. Všchno, co jsme chtěli, jsme měli na dosah a cítili jsme, že lidé se zajímají o našu hudbu a texty. Lidé, kteří věděli, kdo jsme a odkud jsme. Lidé, kteří cítili s námi ztotožnění. Ale je stále k neuvěření, kam jsme se dostali. Nemáme žádnou podporu. Prostě jsme chtěli být tím, kým jsme. Nejsme schopni vysvětlit tento úspěch
Které kapely vás inspirují?
Bill: Nikdy jsem neměl žádnou inspiraci, natoř idol.
Tom: Každý posloucháme jinou muziku. Když jsme začínali, chtěli jsme mít naši vlastní osobnost. Nechtěli jsme znít jako jiní interpreti.
Je velmi odlišné koncertování v Německu a v zahraničí?
Bill: Nemůžeme příliš měnit. Víme, že jednotlivý fanoušci jsou jiní. Ale vše, co chtějí je sdílet s námi vzrušení a energii. To je důvod, proč jsou naše koncerty tak velké.Milujeme tgen pocit.
Jak moc je důležitý vzhled?
Bill: Nejsme kapela zaležená na image. To, co chceme je zdrarma vyjadřovat sami sebe. To je to, co jsme vždy chtěli dělat. To, co vidíte, jsme já!
Nové DVD "Caught On Camera" jací jsou skuteční Tokio Hotel?
Bill: Samozřejmě! Chtěli jsme naše fanoušky vzít krok po kroku v minulém roce. Chtěli jsme, aby fanoušci žili s námi. To je důvod, proč jsme se rozhodli ukázat naše nejintimnější, nejzábavnější a osobní momenty. Jsou tady situace, jak nás lidé nikdy neviděli.
Jaké máte vzpomínky na Portugalsko?
Bill: Milujeme Portugalsko! Koncertování na Rock in Rio bylo úžasné a zábavné. Chceme tam znova přijet s našim dalším turné a našim dalším albem.
3. ledna 2009 v 16:07 | tess
Werchter
Kameraman: Jake je létaní s Tokio Hotel?
Pilot: Velmi dobré
Bill: A milej kluk.
Pilot: Jsem příjemně překvapen
Kameraman: CHovali se slušně?
Pilot: Jsou hodní chlapci.
Gustav: "Sladcí chlapci"
Bill: Jsou to takový sladcí kluci!
Georg: Soukromé letadlo. ... Nechtěli by jste říct, jak se vám to líbilo?
Tom: Líbilo se mi to!
Bill: Ahoj! Bylo to báječné! Opravdu mám rád všechny festivaly
Bill: Ticho.
Tom: Jen pokračuj.
Bill: Ne, začnu znova.
Mexico City
Autogramiáda
Georg: To bylo neskutečný... nikdy jsme tam předtím nebyli a vítalo nás víc jak 7000 lidí.
Bill:Mohli jsme jen...
Georg: Přišli jsme rovnou z letiště.
2. ledna 2009 v 16:28 | tess
Bill: Lidi, lidi…měl jsem takový strach, že spadnu z toho tracku.
Kameraman: Jak je to s monster-truckem?
Bill: Jsme smrtelně nervózní.
Kameraman: Opravdu nervózní?
Bill: Děsně.
Gustav: Vypadáš opravdu bledě.
Bill: Ne, vypadám pěkně.
Tom: Pěkně. Jakým způsobem?
Bill: Hodně věcí by mohlo dopadnou špatně. Můj outfit nebyl udělaný na takové věci.
Kameraman: Ale musíš z toho tracku seskočit..
Bill: Jo, trochu se toho bojím.
Georg: Bylo mi líto toho slona.
Bill: To bylo naprosto kruté.
Tom: To bylo.
Tom: Nesnáším zoo a cirkusy. Lidé by tady vůbec neměli děti brát. Zoo je pouze dobré, ne zvíření parky jsou pouze dobré, když chrání vymřelé druhy..
Bill: Jo.
Tom: A když mají dost prostoru.
Bill: Byl jsem tak rád, že stojím na zemi.
Tom: Jen pro upřesnění: Nápad trucku na červeném koberci byl můj a nápad deště na EMA taky.
Georg: Tom má všechny nápady.
Bill: Ne.
Tom: Nápad na Latin Music Awards byl jejich. Co tam bylo úžasnější?
Gustav: Momentálně jsme na VMA's, hodin a půl jsme na červeném koberci. Je tu hrozné vedro a moje tričko už je propocené.
Georg: Bylo tam takové horko.
Tom: Byli jsme tam dvě hodiny.
Přežil jsi červený koberec?
Georg: Jsme kompletně zpocený. Cítím se, jako bych uběhl 20 km. Ale byl to úžasný zážitek. Myslím, že jsem nikdy neviděl na jednom místě tolik mediálních lidí.
Moderátor: A ocenění jde k …Tokio Hotel!
Bill: Bože! Děkujeme. Neumím popsat, jak se právě teď cítíme. Je to prostě šílené. A dneska nechceme zapomenout na nahrávací společnost, management, vydavatele. Dneska chceme poděkovat všem fanouškům z celého světa. Mockrát děkujeme.
V backstage
Bill: Kompletně jsme vyskočili. A všichni ti lidé říkali: "Jste sexy!"
Georg: Best New Artists Video Music Awards jde k Tokio Hotel
Gustav & Tom: Jooo!
Kameraman: Jak se cítíš? Uvědomuješ si, co se stalo?
Tom: Je to prostě úžasné! Hlavně po tak dlouhé cestě, je to opravdu potěšující. S každou cenu jsem měl tušení, ale tohle bylo překvapení. Jsme kompletně překvapený. Neuvěřitelné.
Tom: Věc je, že rád hraju tyhle věci..
Bill: Oh Tome!
Tom: Je to pravda. Já, víte pro mě… s potěšením to můžeme ubrat..
Bill: To je tak ubohé, "s potěšením to můžeme ubrat"
Tom: Vím, že ty musíš mít vždycky pravdu. Nikdy jsem nelhal. Nikdy. A když vždycky řeknu: "Nevyhrajeme", tak kluci můžou být nadšeni.
Bill: Jistě.
Bill: Čau! A pamatujte si: Jezte tyhle umělá barviva a konzervační prostředky.
2. ledna 2009 v 16:26 | tess
Exklusivní rozhovor s Billem, Tomem, Gustavem a Georgem - část 1
Comet, EMA, Echo, NRJ, VMA, zlato, platina - Jaký byl vrchol tohoto roku?
Bill: Abych byl upřímný, budeme si pamatovat celý tento úspěšný rok.Budeme vzpomínat na to, jak jsme tento rok hodně cestovali, vyhrály mnoho cen a celkově to byl nejúspěšnější rok ze všech.
Tom: Skvělý rok, ale zároveň velmi namáhavý.
Bill: Jo
Tom: Je to už za námi.
Sledujete dokument DVD, jaké se vám honí mylšenky v hlavě?
Bill: Myslím, že: "Jak jsme to všechno zvládli?" Bez jakékoliv pauzy nebo vyhoření. Samozřejmě, že jsem prodělal operaci hlasivek,ale s vyjímkou, že jsme pracovali průběžně. Když se teď podívám na všechny místa, která jsme navštívili a na to, co jsme všechno udělali, je to docela neuvěřitelné, co všechno můžete nacpat do jednoho roku.
Georg: Je to mnohem délší, to je jisté. Mám pocit, jako by to víc než jen tři roky.
Bill: Pro mě taky.
Očekávali jste někdy takový úspěch?
Bill: Jednou v noci Tom a já jsme se koukali na videa ze všech našich starých natáčení. Naše první vystoupení, první interview...
Tom: Pokud uslyšíš cíle,o kterých mluvíme na TV stanicích... slyšíš Gustava jak říká: "Bylo by hezké se předvést na jeden den, a udělat náš vlastní rekord, bylo by to obrovský!"
Gustav: Obrovský!
Tom: Jo, to je ono.
Bill: A my jsme už nad rámci možností! To je tak... Takže nikdo z nás, ani já nemůžu říct, že jsme to očekávali, kvůli tomu, jestli se to povede a nebo ne. Žádný producent, žádný manažer netušil tak velký úspěch za těch 4 až 5 let.
Straší vás úspěch?
Bill: Takže, jsou časy, kdy si to uvědomujeme, pokud jde tedy především o Toma a mě, protože my jsme se rozhodli, že ve 13-ti nebudeme nikdi z toho moct utéct. Takže jsme si vybrali život, vybrali jsme si to ve 13 - ti letech, když jsme byli ještě děti. Takže se nebojíme, ale máme z strach z toho, co by se mohlo stát nebo by bylo jinak. Pokud bychom neměli nahrávku, co by se s námi stalo? takhle to je, když se zastavíte. Zvolili jsme naši cestu velmi brzo, a není snadné se vrátit zpět. Vždycky budeme Bill a Tom Kaulitzovi z Tokio Hotel, ti 4 kluci z Tokio Hotel. Nebude snadné na nás zapomenout a nebude snadné říct: " Už nic víc!" Ale to my nechceme.
Tom: To je výsledek úspěchu. S jinými kapelami to vypadá asi takhle: mají pár velkých hitů, pár koncertů a pak je konec. A o 5 let už po nich neštěkne ani pes. Ale v našem případě jsme zanechali stopy v lidkých pamětích. I kdyby kapela se rozpadla tak i po 10-ti letech si na ni lidé budou pamatovat a nás i za poslědních 20 let. To je něco velmi pozitivní. A to ukazuje, že náš úspěch byl úchvatný, a bude žít dál, ale jak Bill už řekl, nikdy nebudeme uvolněni. Nebudeme nikdy moci říct: "Tak dnes budu žít normální život!"To je prostě nemožné. A někdy nám to dělá starosti.
1. ledna 2009 v 15:52 | tess
Jak zvládáte koncentraci na nové album?
Bill: Na začátku e to těžké. Jakmile začnete, je to ok, ale prvně e těžké si vyčistit hlavu a soustředit se. Je důležité se dát pauzu a odpočívat. Dělat něco úplně iného, odložit kytaru stranou, nezpívat aspoň dva týdny. Potom se všichni sejdeme a trávíme mezi sebou hodně času, celé dlouhé noci píšeme songy, zpíváme. Je to hodně běžné, trávíme spolu mnoho času, obednáváme pizzu.
Tom: Co je také velmi důležité, je skutečnost, že jsme každý jiný, takže když se sejdeme ve stejnou dobu ve stejném studiu k psaní songu nebo jeho produkování, třídíme to. Máme několik studií, kde nahráváme. Dokonce i doma máme improvizované studio, takže můžeme nahrát náš nápad. Je důležité mít k dispozici různé lokality.
Bill: Protože nápady získáváme v nejrůzněších okamžicích. Občas jsme doma a v noci dostanu nápad, tak to nahraju. Je to velmi užitečné. Není to jako: "Dnes musíme napsat jednu písničku!" Někdy jsme se setkávali a nic nenapsalim,takže jsme šli opět domů. Všichni jsme pak jedli pizzu.
Jaké jsou tvé nápady na nové album Tokio Hotel?
Bill: Toto třetí album bude opravdová změna. Vážíme si jeho význam. Chceme využít nových možností, zkoušet nové věci. Chceme spolupracovat s interprety. Některé nápady, co máme, jsou z tohoto světa. Zahrnují lidi, které by jste nikdy od nás neočekávali, že budeme uvažovat o spoluprací s nimi. Ale to je přesně to, co teď potřebujeme. Chceme změnu, zkusit něco nového. A všechny možnosti jsou pro nás otevřené. Tohle je tak skvělá věc na tom, být úspěšní. Máte tolik možností, všechno je vám k dispozici, můžete mluvit s různými interprety a využíváte každou možnost.
Tom: Pro nové album je velmi důležité, aby bořilo všechny psychické hranice. Nikdo z nás si nemyslí: "Tento song musí znít takhle!" Naopak jsou písně, které mají několik variant, z nichž je jedna třeba jako Pop a nebo naopak.
Bill: V první řadě: "Jsme rocková kapela!" Jistě, děláme vlastní hudbu, ale nechceme držet klišé.
Udělali ste dvě úspěšná alba, umožnilo vám to větší možnosti při produkování třetího alba?
Bill: Jsme volněší, pokud jde o produkci je to znepokojující když vidíme sami sebe jako umělce. Automaticky se staneš volnějším. Nemůžeš se dlouho skrývat. Už nemusíte vysvětlovat, jaké je vaše jméno nebo proč vypadáte zrovna takhle. Lidé ví, že co naše songy znamenají a proto na nich můžeme dále stavět. To nám dává svobodu akou jsme vždy chtěli.
Jaký je pracovní název pro album? Má nějaké motto?
Bill: Je to jako, když stlačíte tlačítoko "reset". Nemusíme se ničeho držet. Ve studiu jsou čisté papíry, prázdný počítač. Můžeme začít od znova. Neexistuje žádná známka zpěvu či akordy kytary. Máš veškeré možnosti k produkování výroby, co svět nabízí. Buď je to Hip Hop, taneční hudba a nebo můžeme vyskoušet, co se nám jen zamane. Takže druhé motto je "Reset" nebo "New"
Georg: "Experiment", možná.
Bill: Ano, "Zkouška"
Tom: Možná zkoušíme všelijaké druhy věcí, ale zůstáváme sami sobě věrní. Budou tam konečné písně, které jsou tipycké pro Tokio Hotel. Ale tentokrát chceme i opravdovou směsici songů. Vždy jsme měli balady a rychlé songy, které se lišili v mnoha ohledech. Ale nynější styl také.
Bill: Teď chci jiný styl.
Jaké to je, když si vybíráte na spolupráci jíno interprety?
Bill: Opět, zkoušíme věci, děláme něco nového, poslouchám svůj hlas s někým jiným...
Tom: A jednoduše posloucháme naši hudbu s různými hlasy.
Bill: Když píšu nějaký song, automaticky myslím na sebe, ale jiní zpěváci nebo nebo hudebníci se různě interpretují. Výhodou písní jsou hlasy dvou či tří interpretů.
Tom: Nebo můžeš napsat píseň, který mohou zpívat dva lidé. Budeme hledat umělce, s nímž si můžeme představit společně pracovat, ale i koho si myslíme, že by mohl vyhovovat pro vyjádření emocí určité skladby.
Mohl by jsi odstranit nějaké zvláštnosti?
Bill: Ne, nemůžeme dát všechno pryč, bereme ohledy na fanoušky. Nejen rockeř, ale i ostatní interpreti u odlišných stylů jsou v jednom kruhu...Ale uvidíme, co se stane. Možná se setkáme s umělcem, o kterým si myslíme, že by byl fajn, ale pak se ukáže: "Sakra, to nemůže nikdy fungovat." Nechtěl bych tímto ztrácet čas. Pokud to nebude fungovat, rozejdeme se a každý půjde dál svou cestou. Možná budeme zpívat vše sami, pokud nám nikdo nebude vyhovovat. Vzhledem k tomu, že jsme celkem...
Tom: Vybíravý
Bill: Vybíravý a také...
Georg: Zvláštní
Bill: Správně, protože jsou to naše songy a je choulostivé svěřit to ostatním. Ale vyzkoušíme to a uvidíme, co se stane.
Jaká je atmosféra ve studiu?
Bill: Velmi běžná, tak jako u kapel bývá. Vůbec neexistují žádné zábrany. Pracujeme se stejnými lidmi. Snažím se o zcela novou věc s mým hlasem. Na albu budou songy, kteří mnoho fanoušků nebudou věřit tomu, že jsem to zpíval já. V některých těchto věcech, já jako zpěvák mám úplně nový hlas. V současné době máme odvahu zkoušet nové věci před ostatními. Byli jsme zvyklí na: "Nechci to zkoušet, protože by to znělo jako hovno nebo to prostě nemůžu udělat..." Ale tentokrát byl nedivnější zpěv, bicí a kytara...jen sem zpíval a křičel. Nevím. Vyzkoušeli jsme všechno. Nemám strach z ničeho. Jsme jako jedna rodina, která myslí na to stejné: vytvořit nové album, které doufám, obsahuje něco pro každého. S albumem jsme všichni spokojeni,že se nám to líbí a myslíme si, že je to okey. Vydáme album jen tehdy, pokud si budeme myslet, že album jsme udělali tak, jak jsme chtěli.
1. ledna 2009 v 15:49 | tess
Tom: Teď jedeme na čtyřkolky v poušti v Las Vegas. To je plán.
Georg: Jestli jsou čtyřkolky tak užasné jako auta, bude to skvělý.
Bill: Jste tak blbý. Chovají se jako hobitové ve Státech: "V Mexiku tě unesou..."
Georg: Je to pravda
Bill: "Las Vegas je poušť!" Chováte se jako by jste byli ve Středověku a nebyli by tu policajti...Georgu, že ses moc díval na Jackyho Chana aa Dragon Ball filmy...
Kameraman: Už jste viděli motky a jejich motory?
Georg: Ne tak docela, ale říká, že 350, takže asi budete mít 350 cc motory.
Bill: Lidi, jedna z motorek má automatickou převodovku, tak ta je moje
Tom: Automatická žádná není
Bill: Jsme všichni jak podlaha, takže jak myslíte, že by to mohlo být?
Tom: Vždycky jsem chtěl řídit motorku, ale je to příliš drahé.
Kameraman: Nikdy jsi ji neřídil?
Tom: Ne.
Bill: Já bych se ani neodvážil na to vlézt.
Tom: Já bych rád.
Tom: Jsem opravdový motorkář. Všechno vypadá tak dobře.
Georg: Takže, jaká je tu teplota?
Bill: 40 stupňu Celsia.
Bill: To je tak úžasný, ani nemáte ponětí! Jsem úplně špinavý. Vše, co cítím, je písek. Na mé kůži je silná vrstva písku. Podívej se na prach, je všude. A já uprostřed něj. Ale je to super!
Tom: Je to úžasný, kluci.
Bill: Oh kluci, jen se na něj podívejte!
Tom: Všichni takhle vypadáme.
Kameraman: Ach můj bože, Tome!
Tom: Kluci, jsem tak špinavý, mám špinavý vlasy.
Tom: Ale je to úžasný, tak neuvěřitelný! Byli jsme urpostřed ničeho!
Bill: To byla kdy největší věc, co jsme udělali. Bylo to úžasné. Kluci, bylo to nezapomenutelné!
Tom: Bylo to zábavné! V hotelu lidi si budou myslet: "Co mají tito nemocní bastardi za lubem?"
Bill: Bylo to něco neuvěřitelného.Byla to největší věc, co jsem kdy udělal. Podívej se na tyto hory a představ si, že my jsme byli v nich, jezdili jsme dvě hodiny.Všechno jsme to viděli. Zvládli jsme to. Každý, kdo jede do Las Vegas by měl určitě jít na čtyřkolky.První věc, kterou udělám až přijedu domů bude, že si koupím čtyřkolku na silnici.
Georg: Cítíte se tak volný, doma nic takového není.
Tom: Tahle krajina je prostě skvělá.
Georg: Protože tam prostě nic není!
Bill: Opravdu si to koupím a budu se čtyřkolkou jezdit na silnicích.
31. prosince 2008 v 19:28 | tess
Tohle je další kapitola v historii úspěchů Tokio Hotel: zbrusu nové DVD "Tokio Hotel TV: Caught on Camera" (vydané 5. 12. 200) je mezinárodním hitem. Po celé Evropě, ve Spojených státech, Kanadě a Jižní Americe, všude fanoušci bojují o toto exkluzivní DVD! Tato jedinečná dokumentace se stala hitem číslo jedna v hitparádách v Itálii, Portugalsku, Norsku a Belgii. Druhé místo zaujímá DVD ve Španělsku, Německu a Finsku a třetí místo ve Francii, Švédsku a Nizozemsku. Již po prvním týdnu získalo DVD dvojitou platinu ve Francii a zlato v Portugalsku a Itálii! Nikdo není Tokio Hotel tak blízko, jako my. Bill, Tom, Georg a Gustav jsou viděny na mnoha nezveřejněných fotografiích, berou své fanoušky na výlet za poslední rok v úžasném životě Tokio Hotel. Komentují to po svém. Jezdí na nevadské poušti, ukazují projížďku v Las Vegas nebo ukazují zákulisí jejich obrovských show po celém světě. A dlouhý exkluzivní rozhovor odhaluje fanouškům, co mohou očekávat v příštím roce, v četně nového studiového alba těchto Magdeburčanů. Po tomto úspěchu budou Tokio Hotel pracovat ve studiu na jejich třetím albu, které můžeme očekávat příští rok na jaře!
Zdroj: Official website Tokio Hotel
29. prosince 2008 v 13:50 | tess
Co je Black Questionmark a jak jste na něj přišli?
Tom: Byla to myšlenka, když jsme byli Bill a já malí. Bylo nám osm, krátce po té, co jsme začali hrát, asi v sedmi letech. Když nám bylo osm, udělali jsme malý koncert na našem dvorku a nazvali se Questionmark. Byl to opravdu dětský nápad: Nevěděli jsme, jak by se naše kapela měla jmenovat, takže víte, co by bylo cool? Questionmark! (překlad: vykřičník)
Bill: A aby to dobře znělo: Black! (černý) Úžasné!
Tom: A aby to znělo ještě víc coolově: v angličtině.
Bill: To bylo opravdu z tvého světa!
Tom: A pak jsme si mysleli: "S tímto jménem jako je tohle, zlomíme celý svět!"
Bill: Je to blázen!
Jak jste se hudebně rozvíjeli během natáčení vašeho prvního a druhého albumu?
Tom: Hlavně jsme si mysleli, že jako první živou kapela jsme bylo úplně na h*vno,ale teď se to obrátilo, jsme dobrou živou kapelou. Nebudete hledat nic jiného, než naše živá DVD. V současné době máme 2 živá DVD a jestli je budete srovnávat poznáš, že nejsou příliš odlišné.
Bill: Nemyslím tím oznámené outsiderství. My sami víme, jak jsme postupem času se zdokonalovali, kde v současné době jsme a odkud pocházíme...jsou to naše songy, stále se nám líbí,ale jsou velmi nejisté. Jsou to úžasné songy,ale byli jsme si velmi nejistí v tom, co jsme dělali.Když jsme pracovali na druhém albu věděli jsme, kdo jsme, co děláme a to by mohlo odpovídat na poslechu CD. A takhle je to s třetí recenzí: zkoušíme nové věci, ale víme, co máme rádi. Nové album bude více samostatné - sebevědomější, než první dvě.
Jak by jstě chtěli, aby lidé reagovali na vaše album?
Bill: Se šťastným oněmělým
Tom: Nebo: "Od koho je to singl?"
Bill: Ano, ale myslím, že lidem se budou lesknout oči a oněmí aspoň na půl hodiny.
Tom: I když budu asi nervozní, když budou jen tak sedět...
Georg: Šťastně oněmělý
Bill: Yeah
Tom: Ale můžeš mi říct, v čem bude rozdíl?
Bill: Budu neskutečně vzrušený,až lidi poprvé uslyší naše nové album. Když si ho dají do rádia budou to poslouchat. Byl bych rád, kdyby v každém pokoji byla kamera a já se na ně mohl dívat.
Změnil se váš způsob psaní sonů od posledního vyprodukovaného alba?
Tom: Ne, je to stále stejné. Jediným rozdílem je, že že moc nenatáčíme. Právě jsme se nahrály kytaru, pak basu a bicí nástroje, pak jsme píseň uspořádaly a bylo to. Některé z mixů jsme trochu změnily a zní to naprosto úžasně. Ale nikdy nemáme odlišné mixy od songů, které jsou na albu.
Bill: Teď tam jsou některé verze, které mají různé vokály. Některé verze se může být jen jednou a nebo může být video verzí, mají různé podoby. Chci mít určitě větší výběr, než u předchozích alb.
Tom: Můžete jen doufat, že některé věci nebudou nikdy zveřejněny.
Bill: To je pravda.
29. prosince 2008 v 13:50 | tess
Kameraman: Vypadá to, že jsi dostal poměrně málo písní.
Bill: Ano
Bill zpívá
Tom: Vždycky dělám vysoké vokály.
Bill: Tom nemá odvahu zpívat, tak jako dělat i další věci.
Tom: Ve škole jsem zpíval pouze jednou a potom už nikdy, z dobrých důvodů. Zpíval jsem německé lidové písně s takovým elánem, že jsem získal dokonce i fanynky.
Bill: Legrační, ve škole byl vždy DJ zpěvákem.
Tom: Vždy jsem dostal A+.
Bill: Ne, teď doopravdy, nechápu,proč jsi nikdy nechtěl zpívat.
Tom: Mohl bych. jak jsem řekl, můj život je hektický. Ano, ale pro album nebo na podium je to v pohodě.
29. prosince 2008 v 13:49 | tess
Tome, v zákulisí častoje hraješ odlišné melodie songů. Je to kompletně odlišné a nové?
Tom: Je to jeden ze songů, který je více rozeznatelný pro "nás", myslím.
Bill: Je to pravda.Je to jeden z prvních songů z našeho nového alba.
Tom: V každém případě jeden z prvních. Hrajeme a zdokonalujeme se. Myslím, že jsme si zvykli na nový zvuk. Ale od teď je to jeden ze songů, který je hodně rozeznatelný pro Tokio Hotel. Ty ostatní jsou daleko více experimentální.
Bill: Ale pro vydavatelé, management a ostatní...mnozí z nich přišli do studia v průběhu nahrávky, nebo poslouchali záznam a poté nemohli uvěřit, že jsem to já. pro ně bylo neskutečné mě slyšet tak jinak narozdíl od "Durch Den Monsun" nebo "Schrei". A pro mě je to nový pocit zpívat, protože jsem se vyvinul jako zpěvák.
29. prosince 2008 v 13:48 | tess
Tom: Jedna, dva, tři ...
Vysílačka: Dost nadávání, Tome. Halo Tome
Tom: Jdu na záchod
Kameraman: Georgu, řekni nám, co chtěl Gustav být
Georg: Dlouhou dobu chtěl být pojišťovák. Od dveří ke dveřím. Ale jako kluk chtěl být hasičem a podobné povolání.
Tom: Teď si vzpomínám, později jsem chtěl být grafikem.
Tom: Bill ... módní návrhářka a já ... grafik
Kameraman: A co ty Georg, čím jsi chtěl být?
Tom: Jo, já to taky nevím. Co jsi chtěl být?
Georg: Zubařem.
Tom: Oh, yeah, správně! Ale já myslel ještě z dávna.
Georg: Vždycky jsem si říkal, že to nebude fungovat, protože jsem chtěl léčit lidi, kterří mají pkné zuby.
Tom: Jasně!
Hrají starou verzi "Lebe die Sekunde"
Georg: Ne, to nebylo správně.
Kameraman: To je původní verze songu?
Tom: Ne úplně první.
Georg: Je to ... Je to nejstarší, protože e od doby, kdy jsem se přidal.
Tom: Byla ještě starší. Ale Bill i poté upravil.
Georg: S "Black Questionmark" jsi ještě měl klávesy.
Kameraman: Kdy jste na to méno přišli?
Tom: Bylo to ještě tehdy, když jsme bydleli u prarodičů v Magdeburgu. Bylo to v naší ložnici. Já sem si maloval a Bill si hrál s morčetem, tehdy nás to napadlo. Naší kapely logo bylo samozřemě černý otazník. V té době, sme nevěděli, co to v angličtině znamená, proto mi "Schwarzes Fragezeichen" přišlo příliš hloupé. Chtěli sme anglický název, aby to každý pochopil. Hledali sme ve slovníku a pak sme dali dohromady Black Questionmark.
Kameraman: Proč jste nechtěli si nechat tohle jméno?
Tom: Mysleli sme si, že e to příliš dlouhé. Pak sme se tedy staly "Devilish". Když přišel Gustav, to už jsme byli Devilish, že jo?
Georg: Jasně
Tom: Bill a já jsme měli koncert v Magdeburgu. Měli jsme kytarový sound. A v té době, sme byli opravdu v knize "Little Devilis". Chtěli jsme vypadat ďábelsky.
Georg: Už v 9.letech
Tom: Kdysi jsme nosili...trička, které lidé nosí dodnes. Zkus si představit: Od 9.let nosíš to, co dnes v 18.letech. Byl jsem profesionální skater a skateři sou až do dnes...
Georg: Nejen to, byl si i profesionální BMX jezdec.
Tom: Ano. Bill byl profesionální kickboarder.
Georg: Chtěl zanechat kapelu, aby mohl pokračovat ve své kariéře kickboadera.
Tom: Vzpomínám si, že jsme jednou byli v Liepzigu. Šli jsme do Skate Parku a čekal až skateři budou pryč, aby Bill mohl ezdit se svou koloběžkou. Bylo to úžasné! Pak řekl: "Tome, já se stanu profesionálním koloběžkářem."
Kameraman: Dělal něaké triky?
Tom: Neuměl vůbec nic. Spadl, když se otáčel na rampě. Nedokázal se otočit na konci rampy. Jezdil nahoru, dolů a pozpátku. A pak řekl: "Vidíš,jak jsem talentovaný? Kdybych měl v tom více praxe, mohl bych být profíkem." Nic jsem mu skoro na to neřekl, protože není profesionální kickboarder. Nikdy sem neslyšel o Mistrovství Světa kickboardů. Na to jsem mu pak řekl: "Můžeš dostat skateboard nebo se na to vykašlat...nebo kolečkové brusle,ale takhle se nestaneš profíkem kickboardů."
Kameraman:A co jsi chtěl být ty Tome?
Tom: Pak?
Georg: Byl profesionální skateboardem.
Tom: Nikdy jsem se jím nechtěl stát. Nechtěl jsem, aby to jednou byla má práce.
Georg: To je pravda. Od jeho 6 let, chtěl být Tom pornohvězdna. Jeho snem bylo, aby si vytvořil protifašistickou politickou stranu. Hovadina.
Kameraman: Úžasné...
Tom: Ne, ale vážně...
Georg: A Tom byl autonomistickým.
Kameraman: Opravdu?
Tom: Často jsem...
Georg: Můžete si to ověřit. V Magdeburgu je ... dům ... byla tam puk holka nebo něco takového
Kameraman: Kde to bylo?
Georg: "Kde to bylo" Ty vole, ty vaše strávené noci, tam! Bylo to plné punkerů, byli to squateři. Chtěli se napoit na nelegální elektřinu. Pili pivo... spali na podlaze, milovali se tam. Tom tam usínal ty vole, s těma punkáčema. Squatéři útočili, když Tom tam byl, ale šel tam jen demonstrovat: "Chceme naši sedačku zpátky!"
Tom: A teď zpátky k pravdě...
Georg: Jděte se zeptat Billa! Zeptete se Billa o ...domě a Toma.
Tom: Dlouhou dobu jsem chtěl být právníkem. Vždycky jsem chtěl být právníkem.
Georg: A dělat něco v sexualní průmyslu?
Tom: Ano. Vždycky jsem si představoval advokáta, kteří se potýkají s pornohvězdami v odpoledních hodinách.
Georg: Takže, Bille, Tom popírá, že byl v domě...
Bill: To je legrační.
Tom: Nikdy sem byl v domě ... s
Bill: Samozřejmě si tam byl. Chtěl jsi protestovat, aby šli pryč. A ednou jsi tam usnul s nimi.
Georg: Vidíš? Prostě, jak jsem řekl.
Bill: Je to pravda.
Nový song?
Tom: A pak nahoru. To je blbost, počkej. Počkejte, můžete to hrát takhle. A to jde ...
28. prosince 2008 v 14:48 | tess
Jak bojuješ ve studiu? Kdy nevidíš hranice?
Bill: Opět, Tom je na to více expert
Tom: Yeah, ale jen...
Bill: Často je víc...Rád bych vyzkoušel ještě víc než on. Jen jsem se nestaral, chci vyzkoušet toho víc v životě. Tom nění takový. Říká: "Bille, nezpívej to tak, nikdy bych to nezpíval jako jezero. To tam nemůže dát." Pak mu řeknu: "Pojď..."
Tom: Veci se mají takhle, kdy Bill něco zpíval nebo zkoušel něco nového, tak je přesvědčen, že je to nejlepší. Tak ať si zpívá, je tvrdohlavý jak kámen. Odmítá vyzkoušet něco jiného: "Ne, to je strašný!" Takže ho těžko přesvědčujete.
Bill: Často je to falešný. Vím, jak chci zpívat mé části. Takže když řeknou: "Vyzkoušej to takhle!" Já prostě zpívám tak špatně, takže pak to dopadně ta, že všichni vyírají způsob, jakým mám zpívat.Protože vím, že je to nejlepší rozhodnutí pro nás všechny. To je způsob, jak by jsme mohli říct, že to je většinou největší boj ve studiu.
Tom: Blbost. Také jsem na něj křičel, když se mikrofon zasekl.
Bill: Ne jeden může dokázat, že zpívá špatně.
Tom: Všechno by znělo strašny, kdybych zpíval.
Bill: Nezpívali jsme někdy všichni stejnou píseň?
Gustav: "Unendlichkeit"
Tom: Ne. (přemýšlí) "Unendlichkeit", správně. To je to, co jsme všichni zpívali, má pravdu. V pozadí...
Georg: Já zpíval "Schrei" a nyní i "Schweig".
Bill: Nebo spíš mluvil.
Tom: A my ...
Bill: Ale jen v německé verzi
Georg: Ano, pouze v němčině.
Tom: A zpívali jsme refrén v "Lass uns hier Raus" My všichni zpívali ji.
Georg: Ale nikdy jsme ji nepoužili
Tom: Ne nikdy.
Georg: Ale naspívali jsme ji.
Tom: Bylo to hrozné.
Jaký je základní předpoklad říct, že album je "hotové"?
Tom: Když si vybereme písničky, dáme ji na CD, poslechneme si to a řekneme si v mysli "Husté album."
Georg: Pokud si poslechneš CD od začátku až do konce a myslíš si, že...
Tom: Nesmí tam nic chybět.
Bill: Když si poslechnu CD a cítím to...
Tom: Je to pro jakkoukoliv náladu.
Bill: ... můžu najít přesně to, co potřebuji, aby vyhovovalo mým pocitům. Doufám, že to platí pro každého.
28. prosince 2008 v 14:47 | tess
Kameraman: Kde teď jsme?
Tom: Na VMA´s. To je naše oblečení.
Bill: Ne, chystáme se na paintball. Na poslední chvíli. Je to v 8,ne? Je to v 8 večer. Čekali jsme na to celý den. Už máme zbalené naše oblečení v těchto pytlíkách k této příležitosti.
Georg: Jsme za všechno zodpovědní, takže v případě, kdyby se něco stalo, nic se neděje, nikdo není odpovědný.
Tom: Oni jsou opravdu tenké.
Bill: Doufejme, že budeme krytí. Zatím moje tvář je krytá.
Bill: Kluci, tahle vesta je velmi tenká. To je bez ochrany.
Georg: To bude bolet!
Bill: Mám strach!
Georg: Musíme si chránit tímto.
Bill: Vyhráli jsme!
Tom: Jo!
Tom:Dostal jsem to ... na hlavu. Ale ty tak..
Bill: Ano? Kde?
Tom: Na ruce.
Bill: Nevšiml jsem si.
Georg: Držme při sobě.
Tom: Jsme nejlepší.
Bill: To je šílené.
Stuff: Kde jsi to dostal?
Bill:Do ruky.
Tom: Nic to není.
Tom: Pojď sem!
Gustav: jste připraveni?
Bill: Ne, ne!
Georg: Jeden z nás by se měl držet pod palbou, takže dva by mohli jít po stranách.
Tom: Tebe taky zasáhli?
Georg: Trefili mě snad všude. Na prstech a tady v krku, bolí to.
Bill: Mě zasáhli na zádech. I když jsem byl na tyto přikrčený, tyto věci, ale dokážou zasáhnout i mimo zdi. A pak oni přišli ze předu, takže jsem byl zasažen ze předu a ze zadu.
Gustav: Dva lidé stříleli záreoveň. Dal jsem ruce vzhůru,ale oni dál se drželi. Já s nimi pak taky.
Tom: Byl jsem venku, když mě zasáhli. Dobíjeli jyms ei naše zbraně, takže to bolelo víc. Je to úžasné. Velká legrace! Změna!
Bill: Takže jseme stříleli a oni utíkaly.
Tom: Dodržujte palbu!
Tom: Vidíte? Pravidla Tokio Hotel! Ostatní zbraně jsou šmejdi!
Bill: Pot, adrenalin a jdeš, "Nestřílej do mě" Flekuješ, bavíš se a střílíš. To je tak super! Miluju to.
Tom: Pokud to funguje, je to velká legrace. Ale nejprve si myslíte: "Ach bože!"
Bill: Bojíš se,ale samozřejmě to bolí.
Stuff: Vy nejste pocení.
Bill: Já? Jsem jako vodopád.
Kameraman: Sle na obličeji to není vidět.
Bill: Skvěle. To je moje.
Bill: To tak bolí. Je to opravdu oteklé.
Georg: Je to jako třetina tváře!
Tom: Nejorve jsme byli ztraceni, ale pak jsme se rozehřáli. Takže nejdřív to bylo 3 - 1 pro ně. Ale nakonec jsme vyhráli 7 - 4.
28. prosince 2008 v 14:44 | tess
Kameraman: Bille, chceš naštvat Toma, protože jsi byl v poslední době poslední?
Bill: Jsme oba velmi za dobře. Takže si myslím, že v tomto případě... to bude bok po boku. Samozřejmě, dám mu co proto, ale on je dobrý. Sice je to mizerný kytarista a vypadá jako hovno, za to on může řídit. Chtěl bych říci, že je to bude velmi těsné, s Tome jsme vždy první nebo druzí,ale mě to přijde příliš moc. Obsadíme většinou první nebo druhé místo. Ale já si ho uplatím za jeho peníze. Minule jsem chyběl,ale za to jsem dobrý. Kdysi jsme vstoupili do klubu
Kameraman: Jaký to byl klub?
Bill: No, znáš motokářský klub, ne? Kdysi jsme hodně jezdili a řídili jsme, když jsme byli mladí. To je důvod, proč jsme v tom dobří. Ale neznám tu trať dobře, jako ostatní. Proto předpokládám, že přijedu druhý, ale příště určitě první.
Tom: Vlasy dozadu. Znovu budu první, vsadíme se?
Bill: Ve všem vypadám dobře.
Tom: tak co tomu říkáš? To bylo zahřívací kolo, můžeme začít závodit.
Bill: Já jsem čtvrtý, jak je to možný? Do p*dele, jsem v blbé pozici,ale já je dostanu!
Závody
Muž: Tom udržeuje perfektní linii,opravdu.
Kameraman: Jaké jsou výsledky?
Tom: První v kvalifikaci, první místo v závodech. Já jsem vždy na prvním místě. kromě Billa a Davida jsem všechny setřásl
David: Při bourání můžete kdykoliv vypadnou, ale už to je jako by jste vyhráli.
Kameraman: Jaká je tvá pozice?
Bill: Nevím. už jsou výsledky? Měl jsem pocit, že moje motokára je pomalejší. Ale stále se mi podařilo udržet si druhé místo.
Tom: Řekněte jim, že moje motokára nebyla rychlejší. To je chyba, kterou na mě hledáte. Ale je to blbost.
Muž: Nikdo z vás nebyl perfektní, krom Toma.
Tom: Dostalo se to na kameru?
Bill: takže kdo vyhrál a kdo se ztratil?
Muž: Dobře. Vy dva jste na druhém a třetím místě.
David: Co?
Bill: Jsem druhý, jak jsem již řekl. Je to pravda, závidíš.
Muž: Tom přejil první, druhý byl David a třetí Bill.
Bill: Třetí? Ne druhý? Proč je druhý a já třetí?
Muž: Skončil dřív, před tebou.
Bill: Ale já jsem byl vždy rychlejší než on! Byli jsme spolu celý závod, jen jednou mě předjel!Tvoje motokára byla rychlejší. Jeho motokára byla rychlejší.
Tom: Ne.
Bill: Ano. Tome! Šlápl jsem na plyn.
Muž: Měl lepší línii.
Bill: Lepší línii.
Tom: Bille, pojď si pak vyměnit motokáru. Můžeme si vyměnit motokáru, jestli chceš.
Bill: Tome, počkej. Chtěl jsem...
28. prosince 2008 v 14:39 | tess
2.místo - Německo
2.místo - Španělsko
3.místo - Švédsko
1.místo - Norsko
1.místo - Itálie
3.místo - Francie
1.místo - Portugalsko
3.místo - Holandsko
3.místo - Švýcarsko
2.místo - Belgie (Valoni)
4.místo - Belgie (Vlámové)
6.místo - Dánsko
5.místo - Rakousko
2.místo - Finsko
1.místo - Česká republika
6.místo - Spojené Státy
10.místo - Chorvatsko
zdroj: THA
25. prosince 2008 v 16:20 | tess
Bill: "Horolezectví s Gustavem a Georgem"… Museli vybrat tuhle epizodu!
Georg: Jak můžete vidět, oblékal jsem si něco sportovního, takže můžeme dělat nějaké aktivity, které Bill a Tom nesnáší…
Tom: V podstatě je to moje oblíbená epizoda.
Bill: Moje taky! Strašně se těším.
Georg: Polezu bez jištění, ale Gustav bude jištěný, protože to potřebuje. Moje dvojče je spidermann.
Bill: Oh lidi, jak je to nudné…
Georg: Dělají údržbářské práce, jinak bychom nemohli lézt.
Georg: Kde tohle?
Personál: To je dopředu.
Georg: Tohle je dopředu?
Personál: Tahle stěna je pouze pro profesionály.
Georg: Musíš vědět co děláš?
Personál: Musíš být opravdu vytrénovaný. Když to se to podaří…
Georg: Respekt!
Gustav: To uděláš.
Georg: Vážně, není ta stěna pro děti?
Personál: Vlastně je to ten nejjednodušší stěna, kterou máme.
Georg: To nikomu neříkej.
Gustav: Chtěl to vylézt za minutu. Podívejte..teď!
Tom: Oh, to bylo nebezpečné.
Georg, Gustav: zpomaleně!
Bill: Ale poslouchej, teď vážně, co je na tom tak těžkého?
Gustav: Musíš se držet prsty a sám lézt nahoru.
Bill: To je těžké..
Georg: Blíž k vrchu jsou ty držadla menší a dál od sebe. A využít můžeš pouze určité barvy.
Georg: Zvýšili jsme úroveň obtížnosti, takže teď máme povolení využít pouze držadla na zdi..tyto…tyhle není, ale ty zelené ano.
Georg: To bylo těžké.
Tom: Ten sport je nudný, ale epizoda je zajímavá.
Georg:
To je pravda.
Bill: Co se stane s Gustavem? …. Je na vrchu?
Tom: Udělal to!
Bill: Skvělé!
Georg: A co nejtěžšího tady máte?
Personál: Nejtěžší stěnu, kterou tady máme je skutečně těžké zdolat!
Georg: Tak jdeme na to, ne?
Personál: Když říkáš, tak pojď sem…
Gustav: To nikdy neuděláš.
Georg: To bylo šílené.
Gustav: To byl tvůj nápad, Georgu.
Personál: Pouze ty zelené…
Georg: Žádné nevidím, ale přesto to zkusím…
Georg: To je ten nejtěžší stupeň obtížnosti.
Bill: Tohle jsi ty? Opravdu?
Georg: Hm..
Bill: Ne, tomu nevěřím. … lidi, to jsou jiné kalhoty. Povídejte!
Tom: To je skvělé.
Bill: Excelentní.
Georg: To mu spadlo.
Tom: Právě teď měl na sobě černé kalhoty!
Bill: Celá akce byla šílenstvím. Proč lozit? Je to šílené. To je to, co udělalo tuhle epizodu tak fascinující. To je opravdu poprvé, co jsem to sledoval.
Tom: Dneska jsem si poprvé všiml, že ty scény byly chytře sestříhané, takže si myslíte, že Georg také vylezl celou stěnu. Pouze dneska jsem si všiml, že to nebyl on. Vždycky jsem si myslel, že to byl on.
Georg: Všiml sis toho jenom díky kalhotám.
Tom: Myslel jsem, že byly bílé na jedné straně a černé na druhé.
Georg: Měl jsem tamty.
Kameraman: Bylo to těžké, jak všichni říkají?
Georg: No bylo to o trochu těžší, než tamty, ale … znáš mě!
Kameraman: Gustave, jaké to bylo?
Gustav: Skvělé, ale znova jsem nedosáhl mého fyzického limitu.
Bill: Čeho že jsi nedosáhl?
Gustav: Mého fyzického limitu.
Bill: Gustave, ještě víc?
25. prosince 2008 v 16:16 | tess
Exklusivní rozhovor s Billem, Tomem, Gustavem a Georgem - část 1
Comet, EMA, Echo, NRJ, VMA, zlato, platina - Jaký byl vrchol tohoto roku?
Bill: Abych byl upřímný, budeme si pamatovat celý tento úspěšný rok.Budeme vzpomínat na to, jak jsme tento rok hodně cestovali, vyhrály mnoho cen a celkově to byl nejúspěšnější rok ze všech.
Tom: Skvělý rok, ale zároveň velmi namáhavý.
Bill: Jo
Tom: Je to už za námi.
Sledujete dokument DVD, jaké se vám honí mylšenky v hlavě?
Bill: Myslím, že: "Jak jsme to všechno zvládli?" Bez jakékoliv pauzy nebo vyhoření. Samozřejmě, že jsem prodělal operaci hlasivek,ale s vyjímkou, že jsme pracovali průběžně. Když se teď podívám na všechny místa, která jsme navštívili a na to, co jsme všechno udělali, je to docela neuvěřitelné, co všechno můžete nacpat do jednoho roku.
Georg: Je to mnohem délší, to je jisté. Mám pocit, jako by to víc než jen tři roky.
Bill: Pro mě taky.
Očekávali jste někdy takový úspěch?
Bill: Jednou v noci Tom a já jsme se koukali na videa ze všech našich starých natáčení. Naše první vystoupení, první interview...
Tom: Pokud uslyšíš cíle,o kterých mluvíme na TV stanicích... slyšíš Gustava jak říká: "Bylo by hezké se předvést na jeden den, a udělat náš vlastní rekord, bylo by to obrovský!"
Gustav: Obrovský!
Tom: Jo, to je ono.
Bill: A my jsme už nad rámci možností! To je tak... Takže nikdo z nás, ani já nemůžu říct, že jsme to očekávali, kvůli tomu, jestli se to povede a nebo ne. Žádný producent, žádný manažer netušil tak velký úspěch za těch 4 až 5 let.
Straší vás úspěch?
Bill: Takže, jsou časy, kdy si to uvědomujeme, pokud jde tedy především o Toma a mě, protože my jsme se rozhodli, že ve 13-ti nebudeme nikdi z toho moct utéct. Takže jsme si vybrali život, vybrali jsme si to ve 13 - ti letech, když jsme byli ještě děti. Takže se nebojíme, ale máme z strach z toho, co by se mohlo stát nebo by bylo jinak. Pokud bychom neměli nahrávku, co by se s námi stalo? takhle to je, když se zastavíte. Zvolili jsme naši cestu velmi brzo, a není snadné se vrátit zpět. Vždycky budeme Bill a Tom Kaulitzovi z Tokio Hotel, ti 4 kluci z Tokio Hotel. Nebude snadné na nás zapomenout a nebude snadné říct: " Už nic víc!" Ale to my nechceme.
Tom: To je výsledek úspěchu. S jinými kapelami to vypadá asi takhle: mají pár velkých hitů, pár koncertů a pak je konec. A o 5 let už po nich neštěkne ani pes. Ale v našem případě jsme zanechali stopy v lidkých pamětích. I kdyby kapela se rozpadla tak i po 10-ti letech si na ni lidé budou pamatovat a nás i za poslědních 20 let. To je něco velmi pozitivní. A to ukazuje, že náš úspěch byl úchvatný, a bude žít dál, ale jak Bill už řekl, nikdy nebudeme uvolněni. Nebudeme nikdy moci říct: "Tak dnes budu žít normální život!"To je prostě nemožné. A někdy nám to dělá starosti.
25. prosince 2008 v 16:15 | tess
Tom: Teď jedeme na čtyřkolky v poušti v Las Vegas. To je plán.
Georg: Jestli jsou čtyřkolky tak užasné jako auta, bude to skvělý.
Bill: Jste tak blbý. Chovají se jako hobitové ve Státech: "V Mexiku tě unesou..."
Georg: Je to pravda
Bill: "Las Vegas je poušť!" Chováte se jako by jste byli ve Středověku a nebyli by tu policajti...Georgu, že ses moc díval na Jackyho Chana aa Dragon Ball filmy...
Kameraman: Už jste viděli motky a jejich motory?
Georg: Ne tak docela, ale říká, že 350, takže asi budete mít 350 cc motory.
Bill: Lidi, jedna z motorek má automatickou převodovku, tak ta je moje
Tom: Automatická žádná není
Bill: Jsme všichni jak podlaha, takže jak myslíte, že by to mohlo být?
Tom: Vždycky jsem chtěl řídit motorku, ale je to příliš drahé.
Kameraman: Nikdy jsi ji neřídil?
Tom: Ne.
Bill: Já bych se ani neodvážil na to vlézt.
Tom: Já bych rád.
Tom: Jsem opravdový motorkář. Všechno vypadá tak dobře.
Georg: Takže, jaká je tu teplota?
Bill: 40 stupňu Celsia.
Bill: To je tak úžasný, ani nemáte ponětí! Jsem úplně špinavý. Vše, co cítím, je písek. Na mé kůži je silná vrstva písku. Podívej se na prach, je všude. A já uprostřed něj. Ale je to super!
Tom: Je to úžasný, kluci.
Bill: Oh kluci, jen se na něj podívejte!
Tom: Všichni takhle vypadáme.
Kameraman: Ach můj bože, Tome!
Tom: Kluci, jsem tak špinavý, mám špinavý vlasy.
Tom: Ale je to úžasný, tak neuvěřitelný! Byli jsme urpostřed ničeho!
Bill: To byla kdy největší věc, co jsme udělali. Bylo to úžasné. Kluci, bylo to nezapomenutelné!
Tom: Bylo to zábavné! V hotelu lidi si budou myslet: "Co mají tito nemocní bastardi za lubem?"
Bill: Bylo to něco neuvěřitelného.Byla to největší věc, co jsem kdy udělal. Podívej se na tyto hory a představ si, že my jsme byli v nich, jezdili jsme dvě hodiny.Všechno jsme to viděli. Zvládli jsme to. Každý, kdo jede do Las Vegas by měl určitě jít na čtyřkolky.První věc, kterou udělám až přijedu domů bude, že si koupím čtyřkolku na silnici.
Georg: Cítíte se tak volný, doma nic takového není.
Tom: Tahle krajina je prostě skvělá.
Georg: Protože tam prostě nic není!
Bill: Opravdu si to koupím a budu se čtyřkolkou jezdit na silnicích.
24. prosince 2008 v 13:42 | tess
Montreal
Gustav: V Montrealu jsme poprvé. Je tu hodně sněhu a chladno…
Bill: Byla tam velká zima a sníh. Vždycky jsme šli dovnitř, potom zase ven. Dokonce jsme dělali nějaký shooting.
Tom: Měli jsme jeden nudistický shooting (směje se)
Bill: Přesně…ne, ale vždycky jsme kolem pobíhali v tričku a krátkých bundách a potom šli ven a dovnitř, takže jsem byl nemocný. To je vždycky ten případ: Když je někdo nemocný, tak jsem to já. I když má Gustav vysokou horečku, může stále třískat na své tři bubny.
Gustav: Tak to je… Na dvoje bubny.
Bill: Ale se zpěvákem to můžete slyšet.
Georg: To bylo "MusiquePlus"
Tom: Jo, bylo to tam skvělé…
Bill: Souhlasím, bylo to dobré
Toronto
Tom: Museli jsme předstírat, že se nám ta věž líbila, ale mě to bylo absolutně fuk.
Georg se směje
Los Angeles
Fanynka zatáhla Toma během koncertu za triko a další fan pak vyběhla na podium
Tom: Zařídila to tak, aby se dostala na podium, prokličkovala kolem Billa, Gustava, Georga a chytila mě.
Bill: Ne, dostala se ke mně.
Tom: K tobě se nikdo dostat nechtěl.
Tom: Moje srdce bije jak pominuté…
Bill: Cože? To udělala během songu?
Tom: Na konci!
Tom: Georgu, šáhni na moje srdce! Bije jak šílené..
23. prosince 2008 v 14:04 | tess
Bill: To bylo před hotelem, že?
Tom: Tyhle brýle byly pěkné. Ztratil jsem je. Štve mě to.
Tom: Jsme nominování v kategorii Inter Act a Best Band. Už se těšíme na večer, nemáme žádné šance na výhru, ale těšíme se na večer. Ráno jsme brzo vstávali…bude to sranda!
Bill: Ty jsi byl zase protivný.
Tom: Já?
Bill: Byl jsi jako: "Ne, my to nikdy nevyhrajeme"
Tom: Jak to myslíš? Hráli jsme…
Bill: Jo, ale ty jsi byl
Georg: Ty jsi vždycky protivný…
Bill: Tom je vždycky protivný, když ví, že nemáme šanci. Pokud se něco děje a my nemáme šanci je protivný a zlehčuje věci: "Jistě, jdeme na vystoupení…" Pak má vždycky takový zvláštní hlas jako: "Sakra kluci, štve mě to…"
Tom: Sakra kluci…
Bill: Voda padá během zkoušky….podívej!
Georg: První zkouška šla hladce, ale generálka byla nanic.
Tom: Jsme členové přátelské kapely. Ne všechny kapely dělají zkoušky. Nedělali jsme je pro nás, ale pro tým lidí.
Gustav: Nemám velké břicho, jenom velký zadek. A namakaná záda.
Tom: Byl jsi předtím štíhlejší.
Bill: Ale byl jsi trochu tlustší.
Gustav: Tlustý ne. Jsem silnější postavy… vážím 90 kilo.
Tom: To je příliš moc.
Bill: 90 kilo?
Gustav: 91, když jsme přijel ze Států.
Bill: Cože? 90 kg? Gustave, s tvojí výškou je to příliš hodně!
Gustav přikyvuje…
Georg: Také bych přál cenu Fall Out Boy..i když nebyli nominováni ve stejné kategorii jako my.
Tom: Ale vážně, nikdo by neměl vyhrát tu cenu. Všichni ostatní nominováni už vyhráli tolik cen…a pro nás by tahle cena tolik znamenala. Jsme nominováni poprvé a myslím, že my si zasloužíme vyhrát.
Vyhlašování kategorie
Bill: Byl jsem tak nervózní…
… vždycky se tak třesu
Tom: Moje srdce bušilo…
Gustav: Moment předtím, než říkali jméno…
Tom: A vítěz je…! …kamera nás zabírala..
Bill: Je to skvělé, když se kamera obrací na tebe s tímto oceněním. Ale někdy natáčeli toho, kdo prohraje…
Georg: Jako u "Beste Band"
Tom: Jo, kde jsme byli druzí.
Tom: Viděli jsme kameru, jak nás natáčí a jásání téměř začalo, ale uvědomili jsme si: "Oh, teďka chtějí ukázat, kdo prohraje!"
Georg: Ještě se z toho nemůžu vzpamatovat. Je to tak neuvěřitelné. Všechno kvůli tomu, že naši fanoušci nepřestali pro nás hlasovat. Tak skvělé.
Tom:. To je taaak skvělé. Obvykle můžeme vidět předávání této ceny, když si jde pro ní Madonna…
Bill: Nemohl jsem mluvit. Když jsem tam vešel, nemohl jsem ze sebe vydat ani hlásku. Gramaticky bylo všechno špatně. Udělal jsem velké chyby, ale …
Bill: To je pravda. Dělal jsem chyby, gramaticky to nebylo všechno dobře.
V pozadí hraje On The Edge
Bill: Tenhle song jsme nehráli moc často.
Bill: Nemůžeme to pochopit. Je to divné, držet tuhle věc.
Gustav: Kdo je ten chlápek?
Tom: Nepřišel s námi, ne?
Gustav: Správně…
Bill: Co je to za chlapa?
Všichni se smějí
Georg: On byl s námi?
Bill: Žádná jiná kapela nemá tak oddané fanoušky jako my! Porazit kapely jako Depeche Mode a všechny ostatní je prostě neuvěřitelné. Naši fanoušci to udělali možným…Jsme jim tak vděční!
Bill: Oh, byl jsme tak nervózní. Podívej!
Geog: Ale vypadá to úžasně!
Bill: Skvělý záběr!
Tom: Žádná kapela neměla takové vystoupení… a čí to byl nápad? Můj.
Bill: Ale já znova vypadám úžasně. Mokrým vám to moc neslušelo, ale mě ano. … Ale byla mi zima.
Tom: Kvůli té vodě byly struny kluzké, což bylo těžké hrát.
Bill: Teď! Skvělý záběr! …. Oh úžasné, skvělé!
Bill: Lidi, byla mi taková zima….potom jsme šli na aftershow party.
Tom: Jsem velmi spokojený, bylo to velmi dobré…ale je mi zima.
Gustav: Skvělé. Nemůžu to popsat. Neuvěřitelné…a všechno tohle díky vám, díky vám!
Tom: Měl jsme nápad s tím deštěm…. Jistě! Samozřejmě byl můj nápad!
Bill: Cože?...Já jsem měl tenhle nápad už dlouhou dobu. Já jsem to vymyslel první…
Tom: Jsi blázen?
Bill: Já jsem byl první, Tome!
Tom: Já jsem řekl, co tak udělat déšť na EMA's. Vy jste všichni říkali, že to neklapne. Takže jsme zvedl telefon..
Bill: Ok, ty jsi mi asistoval, aby se to stalo, ale ten nápad…
Tom: …byl můj!
Bill: Ne, můj! .. Mít déšť na podiu byl původně můj nápad. To je pravda.
Tom: To sis myslel pouze po videu Marca Terenziho.
19. prosince 2008 v 17:09 | tess
Německá skupina je na vzestupu. Nové DVD Tokio Hotel obsazuje první místo v národní Top.
Soukromá a exkluzivní část nového DVD Tokio Hotel apeluje ke mnoha. Touto prací je německá skupinaprvní v národní Top.
Toto DVD obsahuje záběry ze života muzikantů, kde se skupina napříč objeví třeba i v Lisabonu.
18. prosince 2008 v 16:48 | tess
Caught On Camera je nejpopulárnější DVD tohoto týdne v Portugalsku. Němci již připravují album…v němčině.
Dokument Tokio Hotel, který ukazuje fotky a rozhovory z minulého turné německé kapely, se tento týden dostal přímo na první místo hudebních DVD v Portugalsku.
Caught on Camera je dostupné ve třech verzích a obsahuje také epizodu "Lissabon, Paris".
V rozhovoru pro Cotonete kytarista Tom Kaulitz řekl, že vybrali na DVD víc věci "intimní, zábavné a osobní".
Bill Kaulitz na stejné webové stránce také oznámil, že na jaře by mělo vyjít nové album Tokio Hotel.
"Vzhledem k tomu, že moje angličtina je trochu špatná a v němčině mohu vyjádřit sám sebe, napsal jsem všechno v němčině a v němčině to taky nejprve nahrajeme. Potom se to všechno přeloží do angličtiny a nahrajeme anglicky," vysvětlil frontmen Tokio Hotel.
14. prosince 2008 v 17:42 | tess
Portugalsko - Zlato (prodáno přes 10.000 kopií)
Německo - 18.místo podle Music DVD Charts & 5.místo podle German charts
Norsko - jedno z nejprodávanějších DVD
Finsko - Nejlépe prodávané DVD za 50.týden
Švédsko - 6. a 11.místo
Kanada - 14.místo
Belgie - 2.místo (holandsky mluvící část) & 4.místo (francouzsky mluvící část)
Holandsko - 3.místo
Francie - nejprodávanější DVD (dvojitá platina)