close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Singapur RazorTV Interview

6. srpna 2010 v 20:23 | tess |  Rozhovory
překlad (c) Evelyn pro http://kaulitz-twins-4ever.blog.cz
 ***

Moderátorka: Poprvé přijeli v dubnu, aby vystupovali na Audi Fashion Festival. A získali si zde hodně fanynek, které kvůli nim křičeli a pronásledovali je. Německá pop-rocková kapela Tokio Hotel se tentokrát vrátila, aby vystupovala na SingFest. A tentokrát to bylo naprosto celé vystoupení. Ale jací byli singapurští fanoušci v očích kapely? Takže, co si myslíte o svých singapurských fanoušcích? Je tu pro vás něco, co vyčuhuje?
Bill: Je tady jedna věc. Mají tolik energie v tom počasí. Takže si myslím, že to je ten hlavní rozdíl, že jsou tak energičtí, ale jsou na to počasí zvyklí. Pro nás to bylo o něco větší horko. Byl jsem jako OMG, já snad budu muset na podium nahý, protože to bylo...
Tom: Já jsem byl naprosto mokrý.
Bill: Bylo to, jako kdybychom vyšli ze sprchy nebo tak.
Moderátorka: Jaká je vaše oblíbená vzpomínka ze Singapuru z vaší poslední návštěvy na Audi Fashion Festival?
Bill: Myslím, že tentokrát to bylo lepší, protože minule to bylo jenom malé akustické vystoupení a hráli jsme jenom dvě písně. A my jsme chtěli udělat celou show, přivést nějaký svůj tým a mít plnou elektrickou...mít všechny naše instrumenty a zahrát celou Tokio Hotel show. Takže to bylo opravdu skvělé, že jsme to mohli udělat a měli jsme publikum. Vždycky se mi líbí, když vidíte ty fanoušky v zemi naprosto poprvé. Protože si myslím, že můžete vidět jejich emoce v očích, protože vás znají jenom z televize, internetu a miluji, když nás fanoušci můžou vidět poprvé. A když my můžeme vidět je poprvé, tak je to takový kouzelný moment. A publikum bylo opravdu skvělé, takže...
Moderátorka: Co dalšího od vás můžeme očekávat? Vrátíte se vystupovat do Singapuru?
Bill: Ano, určitě. Chceme udělat celé asijské turné. To je sen. A chceme jet do Japonska, chceme vidět Tokio. Samozřejmě, že budeme dělat novou muziku, již jsme byli ve studiu, takže ještě tu ale není nic naplánovaného, žádné nové vydání. Ale rozhodně chceme pořád dělat muziku. A rozhodně chceme vidět více zemí, a to je to hlavní. Já bych chtěl dělat něco s módou, takže tu budou nějaké věci, které přijdou, ale o kterých ještě nebudu mluvit. Ale jsou tu plány na nějaké módní věci. Takže je tu hodně věcí.
Tom: Půjdeme i jinými směry, ale nemůžeme o tom mluvit.
Moderátorka: Ze všech cen, které jste kluci vyhráli, která pro vás znamená nejvíce?
Tom: Cen?
Bill: Myslím, že celkově je vždy pěkné, když fanoušci můžou hlasovat. A získáte cenu od fanoušků, kdy je vám jasné, že lidé seděli doma a hlasovali pro vás. Takže to je vždy skvělý pocit. Myslím, že každá cena je velká věc. Ale myslím, že VMA...
Tom: VMA, ale taky EMA. Měli jsme skvělé kouzelné chvíle.
Bill: Myslím, že to jak jsme v Americe vyhráli VMA, tak to bylo naprosto neočekávané a šíleli jsme. To bylo opravdu cool.


Moderátorka: Jsou tu různé skupiny, ve kterých je vidět, že mezi dívkami jsou nejvíce známí sex-appealem dvojčata Billa a Toma Kaulitzovi. Ale jak to je u Georga Listinga a Gustava Schäfera?
Tom: Yeah, oni nejsou vůbec sexy.
Georg: Ne, rozhodně ne.
Bill: Víte, Georg je ten jediný, který má přítelkyni, takže má opravdu štěstí.
Tom: Yeah.
Bill: Tom a já jsme svobodní takže...
Moderátorka: Jsou tu nějaké potyčky kvůli egu a rozdílům?
Bill: Máme nějaké hádky, samozřejmě, že máme nějaké různé názory a hodně diskutujeme. Děláme tohle i celý den. Myslím si ale, že je to skvělé, protože když jste sám, tak přemýšlíte o všech problémech a tak. Já sdílím všechno s Tomem, takže...já nemluvím se svoji myslí, ale s Tomem.
Tom: Jsme čtyři oči a to je dobré pro každou diskuzi.
Bill: Pro nás nikdy nebylo otázkou, abychom něco udělali sami. Být sám v kapele nebo tak. Dělali jsme všechno spolu. Takže tohle pro nás nikdy nebylo tématem.
Moderátorka: Je to těžké pracovat s dvojčaty?
Georg: Pro nás to je těžké. Protože, když mají stejné názory, tak nemáte šanci...
Tom: Přesně. Myslím, že někdy je to pro ně těžké být s námi.
Moderátorka: Vedou tak nějak kapelu ve stylu "my"?
Georg: Je zřejmé, že Tom je šéf.
Tom: Yeah, já jsem šéf kapely. Je to už deset let stejné.
Moderátorka: Členi Tokio Hotel mají různé styly, takže jak se jako kapela odlišujete?
Bill: Pro nás bylo nejdůležitější, že každý si bude nosit vlastní věci. Nechceme někomu do tohohle mluvit. Nechci prostě říct Georgovi "Nos tohle nebo tohle". Myslím, že je skvělé, když je prostě Georg. A Gustav má rád odpadkový styl. Pokaždé, když se na něj podívám, tak jsem jako "Gustave, co to máš na sobě?". Jako nic. Ale je to v pořádku, je to fajn, je to prostě Gustav. Kdyby nosil něco jiného, tak by vypadal hloupě, protože to není on. Myslím, že to je nejdůležitější věc, abyste byli sebevědomý a nosili to, co chcete nosit. Nemám určitý typ, nemůžu popsat jaký je můj styl. Prostě nosím to, co chci nosit.
Moderátorka: Děláš si kostými sám? Nebo je dělá někdo jiný?
Bill: Dělal jsem si to sám, na poslední turné a nějaké další vystoupení jsem si to dělal sám. Líbí se mi kreslit návrhy a všechno. Nemůžu opravdu...vypadá to hloupě...ale jenom zachytit ten nápad, co chci nosit a potom mám na to lidi, se kterými pracuji, kteří to uskuteční. Ale na posledním turné jsme pracovali s Deanem a Danem z DSquared2. A oni udělali kostými. Tohle jsou nějaké kostými z Evropského turné, nějaké kousky jsem přivezl. Protože bylo příliš horko na to, abych nosil všechno.
Moderátorka: Když jste na turné, jakou věc máte vždy s sebou?
Bill: Já si beru s sebou všechno. Mám asi tak dvacet kufrů.
Tom: Víte na posledním turné jsme byli na cestě asi tak tři měsíce a měli jsme asi tak šedesát kufrů.
Bill: Máme dokonce i náš nábytek. Máme hodně věcí z domova, prostě hloupé věci, jako fotky a...
Tom: Váš tourbus je domov a zákulisí je domov. Takže s sebou bereme všechno.
Bill: Yeah.
Moderátorka: Bille, nosíš s sebou hodně make-upu?
Bill: Ne, ne hodně make-upu, ale hodně oblečení. Mám asi tak dvacet nebo dvacet jedna kufrů.

Moderátorka: Tokio Hotel v poslední době jsou na titulcích kvůli špatným věcem. Zpěvák Bill Kaulitz měl autonehodu, nebo jeho dvojče, kytarista Tom se předávkoval viagrou. A byl obviněn za ohrožování fanynky. Taky bubeník Gustav Schäfer byl udeřen lahví do hlavy v baru doma v Německu. Takže jaký efekt měly tyhle věci na kapelu?
Bill: Myslím, že to prostě přestanete číst, tyhle všechny věci o vás. Protože musíte. Musíte se od toho trochu chránit. Takže nechodíte na internet a na Google si nezadáte svoje jméno nebo tak.
Tom: Z 99% jsou to hlavně hlouposti. Abych byl upřímný, tak z 99% to jsou hlavně hlouposti. Na internetu, v médiích, v tisku, prostě všude.
Bill: Jsou tu chvíle, kdy nedáváte interview a tak. Tisk chce mít příběhy, protože tak prodají hodně časopisů a takových věcí. A tak si prostě něco vytvoří. Na začátku naší kariéry jsme takové věci četli. A potom si říkáte "Oh můj Bože, co se to tam děje?" Ale začali jsme šílet z toho, jak jsme to četli, takže jsme se museli začít chránit a nechodit na internet a nečíst tyhle příběhy. Myslím, že to je ta nejlepší cesta.
Moderátorka: Není divu, že kluci se vyhýbají internetovým sítím, aby si udrželi soukromí. Jak komunikujete s fanoušky? Máte Facebook nebo Twitter?
Tom: Máme pouze Tokio Hotel oficiální stránky na novinky. Ne, že tam říkám "OK, právě dělám velký byznys na záchodě", aby to každý věděl. Myslím, že prostě děláme muziku a setkáváme se s fanoušky a takové věci. Ale nejsme opravdu na tyhle Twitter věci.
Bill: Víte, chápu, když normální lidi používají Facebook a Twitter, aby se o něco podělili se svými přáteli, zůstali v kontaktu s přáteli z různých měst. Ale nechápu, proč tolik celebrit používá tenhle Twitter. Protože si myslím, že je tu hodně tisku venku a fotografů, takže ten poslední kousek soukromí chci mít pro sebe. Nechci ho sdílet se zbytkem světa. Prostě to nechápu.
Moderátorka: Co sdílení s fanoušky?
Bill: S fanoušky?
Tom: Když to sdílíte s fanoušky, tak to sdílíte s celým světem. Prostě nemůžete...je to internet.
Bill: Sdílíme hodně věcí, protože máme Tokio Hotel TV. Takže máme vlastní kamerový tým, který s námi cestuje. A natáčí nás v našem tourbuse, za podiem a všude. Takže takové věci děláme. Ale opravdu nechápu celé to šílenství kolem Twitter.
Tom: Nejsme velcí fanoušci Twitter.
Bill: Musím říct, že jsem trochu staromódní, když na tohle dojde. Líbí se mi, když máte přítelkyni, že si prostě píšete dopisy nebo něco. Myslím, že je to roztomilý.


Moderátorka: Takže všichni víme, že Bill a Tom jsou dvojčata a nikdo se k nim tak blízko dostat nemůže. Kluci jsou spolu již od narození, žili ve stejném domě a měli stejný život. A měli stejnou dívku? Složitosti a výhody společné práce jako bratři?
Tom: Je to hlavně výhoda, protože jsme spolu už asi dvacet let. A je to pro nás naprosto normální. Vždycky jsme měli stejné přátele, stejné problémy, stejný život, žili jsme ve stejném domě, máme stejnou kapelu.
Bill: Taky jsme jednou měli stejnou dívku. Náš první polibek byl se stejnou dívkou. Dělíme se o všechno.
Tom: Yeah.
Moderátorka: Jakou nejromantičtější věc jste kdy pro dívku udělali?
Tom: Tohle je spíše otázka pro Georga, my ostatní nemáme přítelkyni.
Bill: Georgu, ty máš v tuhle chvíli přítelkyni, takže...
Georg: Dělám hodně romantických věcí, každý den. Kupuji nějaké květiny, chodíme do restaurace. Prostě tohle například.
Moderátorka: Co zbytek? Nějaká romantická gesta k dívkám?
Tom: Myslím, že to záleží na té dívce. Nemůžu to říct obecně, že jsem romantik. Nejsem romantik. Takže je to pro mě těžká otázka. Ale myslím, že to záleží na té dívce, na té určité dívce.
Bill: Yeah. Stejné je to u mě.
Tom: Že bych napsal krásný dopis, to je...
Bill: Yeah, přesně. Když se jí nelíbí dopisy, tak...
Moderátorka: Vaše narozeniny jsou za rohem, takže nějaká narozeninová přání?
Bill: Líbí se mi Ferrari, líbí se mi diamanty. Ne, jenom si dělám legraci. Ne, myslím, že našim přáním je strávit čas s rodinou a přáteli, s našimi psi. A aby to bylo soukromé a aby to byl skvělý čas s rodinou. To je to hlavní. Protože jsme pořád na cestě, tak je to skvělý pocit mít takové narozeniny. Ale opravdu přemýšlíme o tom, že něco uděláme v Las Vegas. Protože v Americe se vám vyplatí, když slavíte 21. Protože to jste konečně svobodní...
Tom: Můžete dělat všechno.
Bill: Yeah.
Moderátorka: Nějaké zapamatovatelné narozeninové párty?
Bill: Yeah, Tom a já jsme měli skvělou...
Tom: Naposled...
Bill: Měli jsme hodně skvělých narozeninových párty. Naposled jsme je měli v zábavním parku. V Německu, yeah. Protože pro nás je nemožné jít do zábavního parku s veřejností. Takže jsme si řekli, že to je jako náš dětský sen, abychom měli zábavní park jenom pro sebe. A tak jsme to udělali. Byla to opravdu zábava na naše 20.narozeniny.
Moderátorka: Nějaké zapamatovatelné narozeninové párty pro Gustava a Georga?
Georg: Já nedělám narozeninové párty. Já jenom chodím na párty. Ale mám rád párty Billa a Toma.
Gustav: Myslím, že ty poslední byly na turné. Vždycky jsme na turné a pořád cestujeme, takže to jsou jenom "párty" s těmihle třemi.

Moderátorka: Tahle kapela je z Německa a já známá za svoji image a pop-rockovou muziku. Tahle kapela je z Japonska a je známá za svoji pěknou klučičí image pop-rockovou muziku. A hádejte co, sdílí i docela stejný název. Když byli Tokio Hotel v Singapuru, tak jsme se jich zeptali, jestli znají japonskou kapelu Tokio.
Bill: Ne, nikdy jsme o nich neslyšeli.
Tom: Tokio Hotel je lepší jméno.
Georg: Lepší kapela.
Tom: Lepší kapela, lepší muzika.
Moderátorka: Ouch. Japonské Tokio vlastně mělo svůj debut v roce 1994, mnohem dříve, než německá kapela byla založena v 2001. A zatímco oni si získali silnou mezinárodní základnu, Tokio je známo pouze mezi fanoušky v Asii. A kapela žije ve městě, které tak Tokio Hotel obdivují.
Bill: Nikdy jsme v Tokiu nebyli. Opravdu tam chceme jet a nemáme tušení. Ale máme tolik skvělých věcí.
Moderátorka: Takže jak si představujete jaké je asi Tokio?
Bill: Nechci o tom moc přemýšlet, protože si myslím, že nejlepší je tam opravdu jet a mít velké překvapení. Stejné to bylo například se Singapurem. Neměli jsme ani tušení, co můžeme očekávat. A potom jsme vyšli z letiště a byli jsme ohromeni. Je to krásné město. A myslím si, že to samé to bude u Tokia. Je tam hodně módních věcí, a hudební průmysl je tam obrovský. Takže uvidíme.
Moderátorka: Děkujeme kluci.
 *****


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama