(c) Evelyn pro http://kaulitz-twins-4ever.blog.cz
Naposled, když němečtí rockeři Tokio Hotel byli ve městě, tak hráli akustický showcase - daleko od Humanoid City, úžasné show, se kterou nedávno měli turné. Tentokrát se Tokio Hotel vrací na Singfest, a slibují, že budou válet - ale v menší verzi než bylo Humanoid City.
"Budete mít plně elektrickou show, ale nebudeme schopni přivést celý set na Humanoid City," řekl Tokio Hotel zpěvák Bill Kaulitz do telefonu. "Ale stejně to bude skvělá show."
Co tentokrát očekáváte?
Očekáváme skvělé počasí. A skvělé publikum. No, víte, raději vidíme fanoušky z očí do očí než jenom o nich číst nebo slyšet na internetu. Tentokrát je můžeme vidět a stejně tak jejich reakce a emoce. To je vždy skvělá věc. Takže jsme nadšeni.
Viděli jste toho hodně ze Singapuru a zkusili jste místní jídlo?
Program byl opravdu, opravdu plný minule, takže jsme neviděli celé město a všechny naše fanoušky, ale bylo to fantastické. Jedli jsme jenom těstoviny, pizzu a takové věci. Možná, že něco zkusíme tentokrát.
Bratři v kapele nejsou vždy dobrým nápadem. Podívejte třeba na Oasis. Jak dobře vycházíte s Tomem?
Myslím, že protože jsme identická dvojčata, tak je to trochu jiné. Je tu spojení, je to něco speciálního. Jsme jako jedna osoba - nemůžeme žít bez toho druhého. Chci říct, že někdy se hádáme, ale za pět minut na to zapomeneme. Tommy a já jsme dělali po celý život všechno společně. Je to pro nás velká věc být ve stejné kapele a dělat všechno společně.
Vy jste kluci byli teenageři, když jste začali. Nějaké rady pro mladé kapely?
Na začátku je to těžké, hlavně když jste velmi mladí, s lidmi, kteří o vás mluví hlouposti. Ale když v patnácti děláte dobrou muziku...tak je to dobrá věc. Být úspěšný, ačkoli, znamená mít hodně štěstí - musíte být na správném místě ve správnou dobu. A hodně pracovat. My jsme se rozhodli a chtěli jsme si za tím jít a dělat muziku po celý život. Nezajímalo nás, co se stane. Je lepší mít ten cíl v hlavě, když jdete na profesionála.
Takže jste nepřemýšleli o něčem jiném po škole?
Tom a já jsme začali s muzikou, když nám bylo sedm. Po škole jsme šli okamžitě do zkušebny. Nikdy nebyl plán B. Kdybychom nebyli vybráni nahrávací společnosti, tak bychom nejspíš byli muzikanty bez domova. Nikde bychom nehráli - ne před pěti nebo tisíci. Ale je lepší hrát před tisíci! Máme opravdu štěstí, že můžeme žít tenhle život. Cítím se velmi poctěn.
source (c) Todayonline





