close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

CHANNEL V - Interview (15.05.2010)

18. května 2010 v 19:28 | tess |  TH in TV

Omlouvám se za chyby a možné vynechané drobnosti, některým věcem nebylo rozumět ;)

***

Interviewer1: Tokio Hotel měli autogramiádu a vystoupení v Tchajwanu v minulém týdnu. Slyšel jsem, že tam bylo mnoho fanoušků, takže ochranka byla velmi unavená, protože nikdo nechce, aby se událost vymknula kontrole. Ale hlavní bylo, že fanoušci byli opravdu vášnivý. Po poslechnutí Tokio Hotel písně uvítáme dnešního skvělého hosta.

Interviewer1: Děkujeme za sledování Channel V. Dnes tu máme skvělého hosta. Jsem opravdu rád, protože my jsme ti skvělí moderátoři. Dělat interview s různými hosty z různých zemí. Naposled to trvalo čtyři minuty. Tentokrát tu opět máme speciálního hosta. Odteď by tu mělo být více kapel na interview s námi. Dnešní program je přímo pro nás, jen si děláme legraci. Dnes jsme opravdu rádi, protože když jsme byli na střední škole, tak jsme jenom studovali o Koreji v historických knihách. No... Německo. Kdybychom pracovali ve společnosti, tak bychom věděli o německých autech a nábytku
Interviewer2: A párcích.
Interviewer1: Ale dnešek je jiný. Tohle je skvělá kapela z Německa. "Německo" je jejich symbol
Interviewer2: Myslím, že jste na ně museli opravdu čekat dlouhou dobu.
Interviewer1: Takže nyní uvítáme...
Interviewer2: Takže nyní tu máme nepromluvenou shodu.
Interviewer1: Musíme to udělat takhle. Dámy a pánové dáváme vám...Tokio Hotel! Takže pozdravte!
Všichni: Ahoj!
Tom: Říkáte Ni hao?
Interviewer1: Yeah.
Bill&Tom: Ni hao.
Interviewer1: To je Jak se máte.
Bill: Okey.
Interviewer1: Takže se představte.
Bill: Já jsem Bill, já jsem zpěvák Tokio Hotel.
Tom: Já jsem Tom, hraji na kytaru.
Georg: Já jsem Georg, hraji na basu.
Gustav: Já jsem Gustav a jsem bubeník
Interviewer2: Vlastně jsem kluci viděl...vy máte Tokio Hotel TV? Viděl jsem pár epizod.
Bill: Oh viděl? Víte, máme s sebou kamerový tým, takže s sebou máme kamery na turné a u všeho, co děláme
Tom: V tuhle chvíli máme takovou přestávku od TV show. Ale jinak ji máme, yeah.
Interviewer2: Viděl jsem epizodu z (?)
Bill: Yeah.
Interviewer2: To je moje oblíbené město.
Bill: Opravdu?
Interviewer2: Viděl jsem a říkal si 'Tam jsem byl!'
Bill: Je to krásné město.
Interviewer1: Vy jste sem dorazili včera a jaký máte zatím z Tchajwanu pocit. Jaké to bylo, když jste dorazili na letiště?
Bill: Bylo to opravdu dobrý, protože na letišti bylo tolik lidí. Bylo to tak nečekané. Nikdy jsme v Tchajwanu nebyli a bylo tam asi dvě stě lidí nebo tak. Čekali a křičeli. Bylo to dobrý, rozhodně opravdu cool. Takže jsme měli krásné uvítání.
Interviewer2: A kdy jste asi tak dorazili?
Tom: Eh večer, bylo tak osm.
Interviewer1: Ah večer, takže jste neměli moc času na průzkum.
Bill: Ne, viděli jsme město jen z okna.
Interviewer2: Nebyli jste se někde projít?
Bill: Ne.
Tom: Viděli jsme z našeho pokoje takovou budovu..vypadala jako největší budova na světě.
Interviewer1: Proč jste Tokio Hotel?
Bill: To...nikdy jsme v Tokiu nebyli a to byl jeden z důvodů, proč jsme vybrali to město, protože když jsme vlastně hledali nové jméno, tak jsme nevěděli, co se stane. Začala pro nás naprosto nová doba. Šli jsme do profesionálního studia, setkali se s producenty. Takže jsme se rozhodli, že vyměníme jméno, které bude dobře sedět. A potom jsme hledali symbol. A tak jsme přišli s hotelem. Protože vždy bylo našim snem bydlet na hotelech.
Interviewer1: Co je to za sen žít na hotelech?
Tom: Protože jsme z opravdu malého městečka v Německu a není tam žádný dobrý hotel. A našim snem bylo cestovat kolem světa a být na každém možném hotelu.
Interiewer2: Takže jak se vám líbil včera v noci náš hotel? Jaký je váš vysněný hotel?
Bill: Máme oblíbený hotel v každém městě. Takže je těžké vybrat oblíbený hotel.
Tom: A teď je náš hotel taky oblíbený v (?)
Interviewer2: Takže se to mění. Jak jste se kluci poznali?
Bill: Tom a já jsme začali velmi brzy, my jsme začali v sedmi letech. Nejdřív jsme byli jenom my dva a měli jsme malé koncerty. Hráli jsme na svatbách a malých vystoupeních ve městě. Já měl keyboard, ale neumím hrát na nástroje. Takže jsem tam hrál a jen mačkal za bicí a basu. A hledali jsme basistu a bubeníka už dlouhou dobu. Protože v takovém městě je nemožné najít někoho ve vašem věku. A potom jsme potkali tyhle kluky v live klubu v našem městě. Tom a já jsme měli malé vystoupení a oni byli v publiku a po tom si řekli 'OMG, to bylo úžasné, chceme se k nim přidat!'
Georg: Chceme jim pomoci.
Bill: Okamžitě jsme šli do zkušebny a od té chvíle máme kapelu.
Tom: Jsme kapela už deset let.
Interviewer1: (bohužel tato otázka vůbec nebyla slyšet ve videu)
Tom: Máme taky hodně neshod a hádek a všeho. Myslím, že...
Bill: Víte, normálně hodně diskutujeme. To děláme klidně i celý den.
Tom: Mluvíme o oblíbených věcech. Mluvíte o (?) a jaký byl spánek. A potom se hádáme kvůli tomu. Myslím, že je dobré, že se známe deset let, takže se nic nestane. Ale někdy je to pořádný boj. Po tom je ale všechno v pořádku. A hlavně mezi mnou a Billem. Máme hodně hádek, někdy. Ale další den je to v pořádku. Všechno je zase normální.
Interviewer1: Co ten úsměv? Zatímco mluvil tak si se tak smál. Georg byl jako...
Georg: Jo, protože když se oni hádají, tak si vyberte raději jiný pokoj.
Interviewer2: Takže vy se někdy hádáte?
Gustav: (?)
Tom: Gustav je ten nejprotivnější. O něm nemůžete říct nic negativního, protože je potom protivný, yeah.
Interviewer1: Víte co se týče vašeho stylu. Jste takový i v soukromí nebo jenom na veřejnosti? Máte jinak více normální styl?
Bill: Yeah, Tom a já jsme v minulosti chodili takhle i do školy.
Interviewer2: Jako takhle?
Bill: Yeah. Vždycky to byl náš osobní styl. Vždycky jsme to dělali. Víte, teď jsme opravdu slavní v Evropě a už nemůžeme chodit po ulici, takže se snažíme nosit brýle a čepice. Abychom nebyli poznáni. Takže jsme byli vždy takový.
Interviewer2: Jak je to s tvými vlasy?
Bill: Prostě to tak je.
Interviewer1: Vaši fanoušci zde jsou opravdu podporující. Chcete jim kluci něco vzkázat?
Bill: Yeah. Chceme poděkovat, protože je to šílené. Vůbec jsme tady neočekávali tolik fanoušků. Takže je to opravdu, opravdu cool a jsme velmi vděční za všechnu podporu. Je to milé.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama