close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Bill Kaulitz: „Stali jsme se staršími, ale ne více dospělými!“

3. března 2010 v 16:27 | tess |  Rozhovory

Kapela Tokio Hotel bude 10.března vystupovat v Moskvě s novým koncertním programem Humanoid. Potyčky o tom, jakou muziku vlastni "Toki" (zkratka Tokio Hotel mezi ruskými fanoušky) hrají - emo nebo obvyklý pop - skončily. V dnešních dnech už nikoho nezajímá, proč zpěvák kapely Bill Kaulitz vypadá jako nalíčený kyborg. Tokio Hotel dokázali svůj hvězdný status jako celebrity, které mají dovoleno vše. Nebo ne vše? To jsme se snažili zjistit při interview s Billem Kaulitzem.

Na vašem albu Humanoid zníte velmi vyspěle, jako 30letí rockeři.
Bill: Abych byl upřímný, tak se tohle album vyvinulo naprosto jinak, než jsme plánovali od začátků. Rozhodli jsme se sledovat, co by se stalo, kdyby každý člen kapely hrál, jak chce. Chtěli jsme experimentovat s novými nástroji. Jako výsledek tu je nový zvuk. Stalo se to náhodou.

V mnoha vašich nových písní jsou syntetizátory. Byli jste inspirováni muzikou 80.let?
Bill: Vlastně všichni posloucháme jinou muziku. Ale když jsme seděli ve studiu, tak jsme neposlouchali nic kromě našich vlastních nahrávek. Taky jsme se soustředili na sebe a čeho jsme chtěli dosáhnout, proto jsme neměli žádné vlivy na naše album. Snažili jsme se zjistit, jak udělat naši kapelu více intenzivní, experimentovali jsme hodně ve studiu a všechno tohle z toho vzešlo.

Tohle je vaše druhé anglické album.
Bill: Ano, ale je tu jedna změna. Vydali jsme Humanoid ve dvou verzích: anglické a německé. A od této chvíle budou všechna naše další alba vydána takto.

Osobně dáváš přednost zpívání v angličtině nebo němčině?
Bill: Angličtina a němčina jsou již oboje součástí našich životů. Neumím to rozdělit jako jenom jednu hlavní. Když jsme na turné v USA, tak zpíváme hlavně v angličtině, ale naši fanoušci chtějí poslouchat i naše německé písně. Zpívali jsme je a dokonce je zpívali s námi, umíte si to představit?!

Kdysi byli i Scorpions populární v Americe.
Bill: Scorpions jsou žijící legenda. A jsme v rozdílné kategorii.

Jaký je váš vztah k Rammstein?
Bill: O nich můžu říct to samé. Dělají úžasné show. Ale mají jinou muziku.

Co si myslíš, když posloucháš vaše dřívější písně?
Bill: Myslím si, že se můj hlas hodně změnil. Stal se hlubším. Stali jsme se staršími, ale to neznamená, že jsme se stali více dospělými!

Považuješ sebe a tvé kolegy z kapely jako hardcore rockery?
Bill: Nechápu, co tím myslíte. Když jsme na turné, nepijeme alkohol. Kromě toho, mít dobrý spánek je pro nás velice důležité. Ale když organizujeme párty, potom je to opravdu hardcore a užíváme si všeho, co nám rock'n'roll může dát!

V písni WBMW jsou slova: "Jednoho dne budu připraven jít, vidět svět za mou zdí". To zní intrikářsky.
Bill: Tahle píseň je velmi soukromá. Není to o tom, že se cítím jako ve vězení, ale o zdech, které nás pořád obklopují. To se nám děje po posledních pět let.

Je to jeden z mínusů opravdové slávy? Když uděláte jeden krok ven, tak jste okamžitě obklopeni řadami, že ano?
Bill: Yeah, naprosto správně. Chceme tak moc mít šanci jít ven na ulice, vidět svět kolem. Dříve, když jsme byli na turné v jiných zemích, tak jsme si mohli dovolit vyjít bez bodyguardů. Nyní je to nemožné. Ale jsme rádi, že lidé poslouchají naši muziku. Sláva je pro nás opravdovou drogou.

Co byste dělali, kdybyste se nestali muzikanty?
Bill: Byli bychom nezaměstnaní muzikanti. Vystupovali bychom v různých nočních klubech za 25 centů. A samozřejmě, taky bychom natočili několik porno filmů, abychom vydělali peníze!

Proč zrovna porno filmy? Dostali jste již nějakou nabídku na něco takového nebo tak?
Bill: Ne. Je to vtip. Nikdo a nikdy by mi nenabídnul roli v porno filmu, protože moje účast b byla nemožná.

Mimochodem, k filmům. Slyšela jsem něco o tom, že by tu měl být nějaký film o Tokio Hotel. Je to pravda?
Bill: Dostali jsme pár nabídek na natočení filmu o kapely životě. Respektuji herce, ale každý by si měl dělat vlastní byznys. Muzikanti by se neměli stát herci a naopak. Lidé by neměli mixovat tyhle dvě profese. Ale na druhou stranu: nikdy neříkejte nikdy. Takže, kdyby mi jednoho dne byla nabídnuta dobrá role, kdo ví.

Jaký je vztah tvých kolegů z kapely ke skutečnosti, že všechna pozornost publika a médií je věnována hlavně tobě?
Bill: Nikdy to nebyl důvod ke konfliktům. I teď, kdy pozornost k mé osobnosti stále roste. A to pro to, že jsem to jenom já, kdo je představen na obalu nového alba. Nejspíš to někoho může zmást. Ale tohle nemůže zmást nás, muzikanty. Každá kapela má vlastního frontmana. A stalo se to tak, že Tokio Hotel frontman jsem já!


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama