
Spielfilm.de: Jak se vypořádáváš se všemi tvrzeními a pomluvami o tobě?
Kaulitz: Čtu si je co nejméně, jak je to možné a nekupuju si noviny. Většinou to něco vypráví a může mě s tím tak konfrontovat. Ale není nic, co by mi mohlo skutečně ublížit nebo čím bych se vážně zabýval. Kdybych byl sám redaktorem, nevěděl bych co napsat, aby to něco oživilo. Jenom věci, které se týkají mé rodiny, Toma nebo mých přátel by mohli něco takového vyvolat.
Spielfilm.de: Jako roli ve tvém životě hraje tvá rodina a především tvoje dvojče?
Kaulitz: Jsou to nejdůležitější lidé v mém životě. Bez Toma bych nemohl přežít den. Když najednou nejsme spolu - což se stává zřídka kdy, hodně často si telefonujeme. V zásadě je Tom nějakým způsobem já a já jsem on. Nikdy nejsme kompletní, když jsme někde sami na cestách. Také mám super vztah s mými rodiči a jsme ve velmi úzkém kontaktu. Moje rodina je skutečně jediný soukromý náběh, který mám. A čas, který s ní trávím je také to jediné, kdy můžu naprosto vypnout.
Spielfilm.de: A kde momentálně bydlíte?
Kaulitz: Tom a já bydlíme v Hamburgu. Už v patnácti jsme se odstěhovali z domova. Vlastně u mě nezáleží na tom, v jakém městě bydlím. Pro mě je důležité, že domů nebo byt, ve kterém bydlím, je pěkný a že je kolem pozemek. Protože konec konců nemůžu jít přes můj plot. Nicméně bych nikdy nemohl odjet z Německa.
Spielfilm.de: Téměř všude na světě dívky začnou křičet, když tě vidí. Nezačínáš být pomalu hluchý?
Kaulitz: Vůbec ne. Na živých koncertech máme vždycky v uších sluchátka, které velkou část hluku tlumí. Ale když jsme na červeném koberci a lidé začnou křičet - pak je to dost nahlas i pro mě. Je skvělý pocit vědět, že naši fanoušci jsou na šosáckých společenských akcích a dělají atmosféru.
Spielfilm.de: Jaký popový umělec tě inspiroval? Kdo jsou tvoji idolové?
Kaulitz: Existuje hodně lidí, kteří mi připadají dobří. Mám rád Davida Boweiho a - stejně jako ostatní tři kluci také - Aerosmith. Steven Tyler je například ten, se kterým bych velmi rád jednou stál na podiu nebo dělal song.
Kaulitz: Existuje hodně lidí, kteří mi připadají dobří. Mám rád Davida Boweiho a - stejně jako ostatní tři kluci také - Aerosmith. Steven Tyler je například ten, se kterým bych velmi rád jednou stál na podiu nebo dělal song.
Spielfilm: Jak se dostaneš ke klidu?
Kaulitz: Je na to dost času: Přijdete po show před 15.000 lidmi před podiem, sednete si do backstage místnosti a najednou je naprosté ticho. Z jedné sekundy do druhé ti dál nikdo není a potom jste ještě sami na hotelovém pokoji. Spíše se snažíte obklopit se lidmi, abyste nebyli úplně sami.
Kaulitz: Je na to dost času: Přijdete po show před 15.000 lidmi před podiem, sednete si do backstage místnosti a najednou je naprosté ticho. Z jedné sekundy do druhé ti dál nikdo není a potom jste ještě sami na hotelovém pokoji. Spíše se snažíte obklopit se lidmi, abyste nebyli úplně sami.
Spielfilm.de: Se svojí kapelou Tokio Hotel budeš opět na turné po polovině světa, nedávno jste obdrželi na European Music Awards ocenění za "nejlepší kapelu." Umíš si představit, začít dělat v určitém bodě sólový projekt?
Kaulitz: Nikdy bych si nedokázal představit, být čistě sólový umělec a dělat všechno sám bez Tokio Hotel. Ale pravděpodobně nastane doba, kdy každý rok nebudeme vydávat album. Pak bych možná nahrál duet s jinou kapelou. To by už ale potom také byl sólový výlet.
Spielfilm.de: A co takový výlet do herectví?
Kaulitz: Zpěvák by měl zpívat a herec hrát. Kvůli tomu jsem se ještě do tohoto směru nevydal. Ale samozřejmě vás to láká, když najednou dostanete tu možnost. Takže když by to byla ta správná role, potom bych řekl ano.





