close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Tokio Hotel: „V našich zamilovaných písních není moc autobiografie.“

29. září 2009 v 17:25 | tess |  Články


Německá kapela vydá v říjnu nové album Humanoid.
Představují víc elektronický styl a taky nový vzhled.
Odpověděli na několik otázek od uživatelů 20minutos.es

Tokio Hotel už nejsou tím, kým byli. Po jeden rok skoro zmizeli, německá kapela, vedena dvojčaty Billem a Tomem Kaulitzovými, se vrací s novým albem ve svých rukách, Humanoid, které vyjde 6.října po celém světě.
Tentokrát změnili svůj zvuk, který má víc elektroniky, ale taky víc estetiky. Velký mohawk je nyní na zpěvákově hlavě a chodí, když může na vysokých podpatkách. Jeho bratr dal své dredy pryč a nyní má černé copánky.
Spolu s Georgem a Gustavem, basistou a bubeníkem kapely, byli v centrálním hotelu v Madridě s několika španělskými médii, se kterými mluvili o své nové práci a osobním životě. V nafouklém prostředí plném vtipků, kluci z Tokio Hotel odpověděli na otázky od uživatelů 20minutos.es.

Jaké je nové album Humanoid?
Bill: Snažili jsme trochu utéct od veřejného života asi na rok, abychom mohli nahrávat a z toho vzešla muzika. Zvuk je víc elektronický, chtěli jsme něco víc než obyčejnou basu a bicí, i když tam s kytarou stále zůstávají. My a náš producent jsme měli nápad, že zkusíme něco nového, například, syntetizátory.

Je pravda, že jste byli inspirováni sci-fi?
Bill: Nečteme o tom toho tolik a od začátku to nebylo něco, co jsme měli na mysli po celou dobu, co jsme dělali album. Ale uvědomili jsme si to později, rozhodně, že Humanoid má v sobě hodně sci-fi.

Máte již termíny na nové turné? Přijedete do Španělska?
Tom: Začne na začátku 2010, ale může to trvat do dubna! Ale ne, stále nevíme data pro Španělsko.

Billův nový vzhled vypadá, řekněme, ojediněle. Je tu nějaký důvod k tak rychlé změně?
Bill: Nemá to nic společného se strategií, je to něco osobního. Oblékáme se jak chceme v tuhle chvíli a doufáme, že se to našim fanouškům líbí, ale není to nic zásadního. Je to spíše o tom, že se v tom cítíme dobře.
Tom: Gustav to řekl, že se vždy cítí moc pohodlně.

Sledujete módu?
Bill: Od doby, kdy nám bylo 7 nebo 8 let jsme si začali vytvářet vlastní osobní styl. Neměl jsem moc peněz, tak jsem si už opravdu brzy začal navrhovat své oblečení s látkou, kterou jsem měl. I má máma mi pomáhala. Dnes mám stále zájem o tenhle svět módy.
Tom: Když byl Bill mladší, tak skákal do odpadků. A potom se začal oblékat odlišně.

Má paparazzi i dobrou stránku?
Bill: Je těžké jít na ulici, ano, ale uznáváme, že nemůžeme jít sami a bez bodyguardů a víme, že tu budou naše fotky.
Tom: A nemáme ani moc času v soukromém životě, proto je tady velmi málo času si užívat a věnujeme ho našim rodinám a přátelům.

Jaká je ta nejvíc věrohodná lež, která byla o kapele na internetu?
Bill: Nejhorší věc, kterou jsem četl bylo, že jsem spáchal u sebe v hotelovém pokoji sebevraždu.
Tom: Nebo, že mám nákazu v ochlupení.
Georg: Vello público? (Ochlupení?)

Hodně vašich fanoušků se zajímá o vaše osobní situace, vaše milostné písně jsou založeny podle vlastních zkušeností? Co jste již kluci pro lásku udělali?
Bill: Bohužel tu není nic autobiografického v naší muzice, když mluvíme o lásce. Láska není něco, co nás zajímá, ale je to pro nás těžké najít. Máme sklony k přátelství, v tom co nám lidé říkají, ale taky mluvíme o nostalgii a přejeme si najít lásku.
Georg: To si můžete říct vy tři za sebe, já ji již našel. Já udělal pro lásku už hodně věcí.
Gustav: Pro lásku, já pozval někoho na jídlo do McDonald's. Ale autem, samozřejmě...

Kdyby Tokio Hotel měl být někdo jiný a vy normální kluci, byli byste jejich fanoušci?
Všichni: Ano, samozřejmě.
Bill: Nechceme znít domýšlivě, ale děláme muziku, která se nám líbí a muziku, kterou rádi slyšíme.

Jaké písni byste kluci udělali cover? S kým byste šli na podium?
Tom: Nejsme moc do těchto cover verzí, ale jednou jsme měli projekt.
Bill: Udělám list a potom vám to dám.

Co byste řekli lidem, kteří jsou na začátku kariéry, aby dosáhli mezinárodního poznání?
Tom: Pošleme jim pozdravy. Pravda je taková, že jsme měli hodně štěstí, protože jsme z malého města v Německu a není tam žádná společnost nebo něco takového. Prostě jsme to zkusili ve správnou chvíli na správném místě a samozřejmě, vystupovali jsme kolem.
Bill: Když jsme byli na škole, tak někteří naši učitelé nebo spolužáci nevěřili, že jsme muzikanti a nevěřili tomu, že jsme to zvládli. Všechno, čím jsme si prošli je jenom potvrzení toho, co to doopravdy bylo. A potkat někoho takového je nyní milé.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama