přeložila tokiolafee z německého brava pro www.tokiolafeehotel.blog.cz kopírujte pouze se zdrojem!!!
Není všechno zlato,co září.Také Tokio Hotel zatěžují některé stránky jejich života hvězd.
Po tři roky stojí pod neustálým pozorováním.Jedno jestli na dovolené na Maledivách u procházky Paříží nebo před každým hotelem světa.Bill(19) Tom(19) Gustav(20) a Georg (21) se také zdržují,Paparazzi nejsou daleko.Jdou skrz bouří s blesky úzce za klukama.Né vždycky k radosti čtyř,jako nyní Bravu prozrazují....
Bravo:Co nesnášíte na vašem životě hvězd?
Bill:Pozitivnost převládá samozřejmě.Ale nesnáším to,že už nemáme vůbec soukromí.A ze všech nejhorší jsou Paparazzi.
Bravo:Co vám vadí na kterým?
Bill:Oni prostě někdy zajdou daleko.Když jsme doma chceme také srát na to jak vypadáme a jít ven ale to je těžké,protože tihle lidé furt stojí před našimi dveřmi.
Tom: Je pro nás důležité,chránit život naší rodiny a přátel.Ti nemají s naším povoláním co činit.Když jsme s vámi na cestách,je pro nás zvláště špatné když se Paparazzi objeví.
Bill:Musí se být správně zlý k lidem jako jsou Paparazzi.Nesnáším je.
Bravo:Přitom máte v Německu ještě štěstí,tady jsou Paparazzi neškodní...
Tom: to souhlasí.V jiných zemích je to právě těžší.V Americe a Francii jsou Paparazzi nejkřiklavější.
Bravo: Co vás ještě stresuje?
Bill:Někdy toho bude trošku víc.Potom ležím v posteli a myslím si:,,Už nemůžu!''Potom už prostě nechci vstát,nemůžu se také smát na shootingu do kamery nebo nadchnout lidi.Potom se cítím tak,že mi musí někdo pomoct.Když mě absolutně schází sebevědomí a chci prostě jen pauzu.
Tom:Někdy mám stesk po domově.
Georg: Když jsem dlouho na cestách,postrádám svou rodinu.A potom dostanu už špatnou náladu.
Bill:Já častěji onemocním.A když jsem pak pryč z domova,je to strašné.Potom mi absolutně schází Německo.Jsem také smutný,když jsem sám na hotelovém pokoji.Tak moc miluji být se skupinou na cestách-na hotelových pokojích teprve zpřecitlivělím.Nemůžu přesně říct proč.Ale potom si přeji jedině mou postel.Tom by se právě nikdy nepřidal ale já se vsadím,že je to také někdy smutné.Nejpozději když jeho hotelový pokoj je známo obsazen.
Tom: postrádám potom dokonce i častěji německý toaletní papír.(smích)Když jsme na konci světa,přejeme si právě surově na to,jít domů.
Bravo:Také musíte žít s mnoha skandály a fámy.Jaké vám to příjde?
Bill:Nejvíce nám už bylo dříve jasné,co tady příjde.Dříve,když jsme byli večer v klubu,věděli jsme přesně co bude další večer stát v novinách ,,Nezletilí pijí alkohol,vypadají jako správný vzor?''
Tom: nebo něco jako,,Tady sedí Tom docela sám u stolu,odděluje se od skupiny?''je také velmi populární.
Gustav: nebo ,,Bill vypadá smutně,má deprese?''
Tom:Všechno co nám lidé nikdy osobně neseznámili a píší to o nás,je mi vlastně jedno.Ale když jde o naší rodinu,není to okey.
Bravo:Byla tu událost o vašem dědovi.Ten údajně měl střílet...
Bill:Na to to bylo veselejší,že náš děda to nebyl.Toho pána jsme nikdy nepoznali.
Tom:Jen přes 20.000 úhlů ale u nás nějak každý říká,že je to náš příbuzný.
Bill: Přesně jako ve škole.Tady byla potom také osobně každá dívka s námi společně a každý spolužák náš nejlepší kamarád.A já také všem lidem dlužím dvacet euro...





