Naked Eye se podívalo na německou kapelu: původ jejich jména, inspirací a co si tyhle úžasné děti myslí u Davidu Hasselhoffovi.
Proč jméno Tokio Hotel?
BillKaulitz: Bylo to, protože jsme hledali jméno, které je nám velmi blízké, protože jsme všichni milovníci velkých měst a pocházíme z opravdu malého, ošklivého města v Německu a je to tam opravdu hrozné a vždycky jsme nesnášeli naši vesnici a chtěli jsme být ve velkých městech. Byl to vždycky náš velký sen. A Tokio. A Tokio zní dobře, pěkně to zní. A tak jsme si řekli, okey Tokio. Všechno, co jsme o něm slyšeli bylo, "Yeah, je to obrovské město, je to tam šílené," a chceme se tam opravdu podívat.
Oh, nikdy jste tam vlastně nebyli?
Bill: Ne, ne.
Doufáte, že se jednoho dne dostanete do Tokia?
Bill: Yeah! Yeah, doufáme, že tenhle rok, ale uvidíme.
TomKaulitz: Možná hrát koncert.
GeorgListing: Tokyo Dome zní dobře! Jsou tu nějaké fan stránky a věci z Japonska a uvidíme, jestli na to budeme mít čas už letos nebo až příští rok.
Vaše píseň "Don't Jump" - je v ní osobní zpráva?
Bill: Yeah, myslím, že jsme o tom mluvili, o sebevraždě, protože je to píseň z našeho druhého německého alba a druhé album bylo inspirováno našimi fanoušky a příběhy, které jsme slyšeli. Dostáváme tolik dopisů a příběhů od našich fanoušků.
Tom: A taky něco známe z osobních zkušeností a je to velké téma a můžeme to poznat v dopisech od fanoušků.
Bill: A víte, že každý má v životě situaci, kdy to je jako "Oh, jsem smutný, jsem tak..." nevím, každý má ty horší části ve svém životě a tak jsme si řekli okay, napíšeme o tom píseň! A že nikdy není řešením skočit.
Kdybyste každý měl říct jeden ze svých hudebních vzorů, německých nebo ne...
Bill: Pro mě byl první kontakt s muzikou u Neny. Když mi bylo šest let viděl jsem ji v televizi. Teď poslouchám taky Coldplay a Keen a Green Day.
Tom: A víte, nikdy jsem neměl, vzory a tak, ale Aerosmith byli vždycky velkou kapelou už když jsem byl dítě. Opravdové dítě. Vím, že je mi už osmnáct, ale myslím to opravdové dítě. Yeah, Aerosmith.
Georg: Já taky nemám žádný vzor, nechtěl jsem se podobat té nebo té osobě. Ale miluji Oasis. A s Oasis jsem opravdu začal poslouchat muziku.
Gustav Schäfer: Vyrostl jsem na Ericu Claptonovi a starých rockových hvězdách, ale teď poslouchám Metallicu, ty tvrdší věci.
Co si Tokio Hotel myslí o jiných německých exportech?
Teď bych rád získal váš upřímný názor na některé následující německé hvězdy. Nejdřív, Kraftwerk...
Bill: Kraftwerk? Oh, Kraftwerk. Tuhle muziku opravdu nemusím. Nevím o tom moc.
Nina Hagen
Bill: Myslím, že je opravdu cool. Jednou jsem ji potkal, nevím, někdy v Německu a je opravdu milá.
Tom: Je opravdu šílená. Víte, mluví stejně špatně anglicky jako my.
Nena
Bill: Nena! Nena byla můj první kontakt s muzikou a stále ji miluji. Je opravdu skvělá muzikantka a opravdu ji miluji.
The Scorpions
Bill: Scorpions! Potkali jsme Scorpions, myslím že tak před půl rokem.
Tom: Myslím, že jsou opravdu skvělý. Mají tu dost velký úspěch, hrají velké haly a arény a myslím, že je to skvělé. Není to opravdu, však víte, můj styl muziky, líbí se mi, jaký mají úspěch. Je to dobrý.
Rammstein
Bill: Rammstein! Myslím, že jsou velmi úspěšní a vždycky mají úžasné podium, skvělá live vystoupení. A myslím, že mají opravdu skvělou kariéru a za to mají respekt.
A samozřejmě, že ten nejdůležitější, David Hasselhoff.
Bill: To je vzor Georga!
Tom: Knight Rider je úspěšnější než muzika od Davida Hasselhoffa a Pobřežní hlídka.
Bill: Každý nám říkal, "David Hasselhoff je v Německu tak úspěšný," a my říkali, "Cože? Nikdy jsem o tom neslyšel!"
Tom: Známe jenom Knight Rider a Pobřežní hlídku. Ale neznám nikoho, kdo má rád tuhle muziku. Znám jenom Georga. Georg není fanouškem muziky, ale fanoušek tanečních pohybů. A já znám jenom Pobřežní hlídku, ale ne kvůli Davidu Hasselhoffovi, ale kvůli Pamele Anderson!
Zdroj: www.tokiohotel-extra.blog.cz




